Pýchavky mají kromě zmíněných ještě další výhody – snadno se u nich pozná, kdy už ke konzumaci ani na zpracování vhodné nejsou – to když začíná původně bílá dužnina těchto hub žloutnout. Jsou jim také připisovány léčebné účinky, podrobněji se jim věnujeme v článku Pýchavka a hnojník jsou houby pro zdraví.
Také tvar pýchavek je originální. Všechny mají buď podobu malých nebo větších kuliček, nebo tvar připomínající podobu žárovek. A všechny také začerstva krásně voní.
Kromě toho rostou prakticky po celou houbařskou sezónu a navíc nejenom v lese, ale třeba v městských parcích nebo podél městy či obcemi tekoucích potoků či říček. Pýchavky tak můžeme nalézt i v trávě, podél lesních, ale i polních cest nebo na rumištích či v kopřivách.
Právě tam se také nejčastěji vyskytuje pýchavka obrovská neboli vatovec.
Recepty s pýchavkami
Vatovec je pro znalce hub a labužníky skvělá surovina na řízky, ale i k přípravě celé řady dalších pokrmů. A vatovce – podle informací z terénu – v současné době rostou. Není to ovšem často se vyskytující houba, ke stejným účelům lze ale využít i jiné, menší druhy pýchavek, které v současné době rostou také. Stejně jako z vatovce lze i z nich připravit řízky, spíše tedy miniřízky, ale je možné je samozřejmě využít do polévek, omáček, gulášů nebo salátů.
K tomu není třeba žádných kouzel a receptů, pýchavky se prostě nakrájí a přidají do příslušného pokrmu. Zpracovat by se ale měly rychle – zejména některé měkčí druhy pýchavek se rychle kazí a žloutnou již po několika hodinách – a takové bychom již konzumoval neměli. Ani příprava řízků z vatovce není žádná věda, alespoň základní recept si je ale vhodné v tomto případě připomenout.
Řízky z vatovce – skvělá pochoutka
Stejně jako k obalování řízků potřebujeme k obalování vatovce těstíčko, které připravíme ze směsi hladké mouky, strouhanky, špetky soli a vejce (nebo vajec, záleží na tom, jak je vatovec velký).
Vatovec nakrájíme na 1,5 až 2 cm tlusté plátky, které obalíme a osmažíme, nejlépe na sádle.
Smažíme spíše na mírném plameni, aby se vatovec, obdobně jako klasický řízek, uvnitř dobře propekl.
Standardní přílohou jsou brambory, řízek z vatovce ale můžeme konzumovat i jen s chlebem, nebo zcela samostatně – ostatně jako „pravý řízek“.
Kdo má tu potřebu, může těstíčko na obalování obohatit přídavkem piva, pepře nebo jiných dochucovadel. Je to ale zbytečné, neboť více „cizích“ chutí přebíjí originální chuť vatovce, který sice po usmažení jako řízek vypadá, ale chutná zcela specificky.
Pěstování vatovce
Kdo má trpělivost, může si dokonce vatovec pěstovat na zahrádce – sadbu či podhoubí lze celkem bez problémů zakoupit, včetně návodů a receptů, jak při pěstování vatovce postupovat.
Podmínkou pro jeho úspěšnou sklizeň jsou ovšem vlhké, ne ale trvale podmáčené půdy. Docela dobrým vodítkem jsou místa, kde se obvykle daří různým drobným plevelům nebo kopřivám. Pokud je sucho, musí se samozřejmě půda se sadbou vatovce pravidelně zalévat.
Optimální doba pro výsadbu vatovce je od dubna do října, tedy právě v současné době. Na vlastní sklizeň vatovce si ale musíme počkat až do dalšího roku, a dokonce se může na místě výsevu objevit ještě později – třeba až za dva nebo tři roky.
Takže nejlepší je najít ho přímo v přírodě. Komu se to podaří, měl by si vatovec odnést domů a využít ho v kuchyni. Je to nejen chutné, ale i dietní, rozhodně dietnější než obalované maso. Houby se totiž skládají prakticky jen v z vody a z nějaké té (prospěšné) vlákniny, takže sice zasytí, ale příliš kalorií nedodají. A to dnes spousta lidí preferuje.
Galerie: Zrádné „červené“ hřiby
ČLÁNKY DO MAILU
