Příchod jara je každoročně spojen se zvýšeným rizikem pylových alergií, které alergikům ztrpčují život a omezují jinak žádoucí příležitost k jarním procházkám a pozorování probouzející se přírody. Zdravotní potíže, respektive intenzitu alergických reakcí, nezpůsobují ale jen pyly planě rostoucích a hospodářských bylin.
Zkřížené alergie
Na zhoršení stavu alergiků se totiž také může podílet jídlo, zvláště dojde-li ke zkřížené reakci pylových alergenů a alergenů ze stravy, která obsahuje alergeny příbuzné těm v přírodě. To v praxi znamená, že po procházce v přírodě ještě nemusí k nějaké reakci organismu dojít, případně je odezva tak slabá, že si jí člověk ani nevšimne. Pokud ale poté sáhneme po nevhodné kombinaci s nějakým jídlem, může se reakce projevit až pak a našinec tak úplně přesně neví, jaký podnět za to může – zda ten z přírody, nebo ten z potravy. Často to ale bývá obojí.
Potraviny nemusíte přímo konzumovat, stačí pouhá manipulace s nimi. Například omývání, loupání slupek a podobně.
Především pro zkříženě reagující alergeny platí více než kdy jindy, že alergická reakce je zcela individuální. Obecně se tak lze řídit jen zásadou, že k takové reakci dochází při konzumaci potravin, které jsou buď přímo ze zdroje pylového alergenu vyrobeny, nebo jde o rostliny, které patří do obdobné skupiny rostlin, jako je surovina k výrobě příslušného pokrmu.
Rizikové potraviny
Kombinací je prakticky nekonečné množství, k těm nejvíce rizikovým v podmínkách naší země patří kombinace hořčice a pylu řepky a veškeré kombinace brukvovitých rostlin (kapusta, květák, brokolice, ředkvičky, zelí). Velmi známá je nevhodnost kombinace pylu břízy nebo pelyňku a konzumace celeru, který je poměrně značným alergenem (především hlíza) reagujícím s celou řadou pylů rostlin. Intenzitu alergenní reakce také podporuje kombinace pylu trav a kořenové zeleniny obecně, pylu lupiny (vlčí bob mnoholistý) a luštěnin spolu s arašídy nebo pyl břízy a lískové oříšky.
Tabulka ukazuje pravděpodobnost zkřížené alergie:
Vliv má i počasí a lokalita
Složitost alergií spočívá především v tom, že kromě množství absorbovaného pylu a konzumované potravy a již zmíněných individuálních imunitních dispozic záleží také na ročním období, kdy se mohou alergeny křížit, a také třeba na lokalitě, v níž se člověk pohybuje.
Různé kombinace alergenů působí v jiném prostředí odlišně, mimo jiné i proto, že je na ně člověk více zvyklý, případně má odlišné stravovací zvyklosti. Z toho také vyplývá jediná možná systémové prevence – zejména s přírodními alergeny svůj organismus „seznamovat“.
Prevence alergií a ještě mnohem víc
Jinými slovy, snažit se již od dětství o pravidelný pobyt v přírodě, aby si mohlo lidské tělo vůči pylům vytvářet odolnost, což je možné jedině tak, že bude na příslušné alergeny zvyklé. Samospasitelné to samozřejmě není, ale zvyšování osobní imunity nelze zužovat jen na různé produkty farmaceutického průmyslu nebo na skladbu jídelníčku doporučovanou nutričními poradci. Svou roli, a to nezanedbatelnou, hraje také příroda a kontakt s ní, nejen o dovolených a nejen v exotických krajích.
Procházka přírodou má ostatně řadu dalších zdravotních pozitiv z pohledu zvyšování fyzické odolnosti a regenerace a známé rčení „dobít si baterky“ vyslovované ve spojitosti například s procházkou v lese nebo mezi poli není ve skutečnosti vůbec žádnou nadsázkou. Pobytem v přírodním prostředí se totiž opravdu v jistém slova smyslu nabíjíme, aniž bychom o tom věděli.
Skutečnost, že stromy a prakticky veškeré rostliny vyrábějí kyslík, je celkem dostatečně známa. Ne každý ale ví, že kyslík spolu s vodní párou vytváří elektricky nabité molekuly – ionty, které při procházce přírodou dýcháme ve větším množství než ve městech. A ačkoli jde fyzikálně o ionty záporně nabité, jejich vliv na lidský organismus je veskrze kladný. I když se to tak na první pohled nezdá, může být jarní procházka „mezi pyly“ z dlouhodobého časového hlediska přínosná i pro na pyly alergickou maminku, půjde-li na ni se svými ratolestmi. Je to sice tak trochu oběť, ale ve jménu nastupující generace, která, pokud si na alergeny nezvykne, bude mít s vysokou pravděpodobností v dalším svém životě možná ještě větší potíže než rodiče.