Začíná to únikem malého množství moči při fyzických aktivitách spojených s náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku, při kašli, kýchnutí, smíchu, běhu, skákání, zvedání břemen. A může končit v plenách. Ale nemusí.
Inkontinence i hyperaktivní močový měchýř mají jednu příčinu společnou, a to je nezdravý životní styl
„Posilujte pánevní dno po porodu, netahejte těžké věci, a pokud máte potíže s inkontinencí, nebojte se svěřit svému lékaři,“ říká LUKÁŠ HORČIČKA, gynekolog, urogynekolog, vedoucí lékař Urogynekologické ambulance GONA.
Uvádí se, že v Česku je zhruba 0,5 miliónu žen, které trápí inkontinence. Dokázal byste říci, kolik procent vašich pacientek tímto problémem trpí?
Odhaduji, že v běžné gynekologické praxi trpí inkontinencí 20 procent žen, menší procento se k ní přizná. U řady žen jde o jen občasnou poruchu, která se projeví například při velkém kašli při viróze. Pak na to zapomenou a za rok znovu, pak se ale potíže objeví častěji a teprve si začnou uvědomovat, že je to asi problém.
O jakém věku mluvíme?
Jde spíše o starší pacientky, ale inkontinence se pomalu posunuje i k mladším ročníkům.
Liší se u jednotlivých skupin i příčiny inkontinence, potažmo léčba?
Samozřejmě, příčiny jsou multifaktoriální. Především rozlišujeme dva hlavní typy inkontinence: stresovou inkontinenci a hyperaktivní močový měchýř. Obě mají jednu příčinu společnou, a to je nezdravý životní styl. Kromě toho hlavní příčina stresové inkontinence je nadměrná fyzická práce a prodělání porodu – faktory, při nichž může dojít k poškození svalů pánevního dna. Stresovou inkontinenci tedy léčíme buď cvičením a fyzioterapií svalů pánevního dna, nebo operací.
Naproti tomu k rozvoji hyperaktivního močového měchýře vedou opakované záněty močových cest, nesprávný pitný a mikční režim (pozn. mikce – močení). Hyperaktivní močový měchýř léčíme medikamentózně a také změnou špatných návyků.
Hyperaktivní močový měchýř a únik moči (inkontinence) jsou dva zcela odlišné medicínské pojmy. Mnoho lidí pociťuje příznaky hyperaktivního močového měchýře (asi 60 %), ale netrpí únikem moči. Na druhé straně spousta lidí trpí únikem moči, ale nemají hyperaktivní močový měchýř.
Stresová inkontinence
je nejčastější a projevuje se únikem zpravidla malého množství moči při fyzických aktivitách spojených s náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku (při kašli, kýchnutí, smíchu, běhu, skákání, zvedání břemen). Stresová inkontinence vzniká následkem zvýšené pohyblivosti hrdla měchýře a močové trubice nebo v důsledku nedostatečnosti vnitřního svěrače močové trubice. Tato forma inkontinence postihuje jak mladší ženy, zpravidla po několika porodech, tak i ženy po přechodu a ve stáří. Na rozvoji stresové inkontinence se podílí celá řada rizikových faktorů. Vrozená dispozice je obvykle základním stavebním kamenem, na který nasedají další rizikové faktory, jejichž působením se inkontinence teprve projeví (obezita, vyšší počet porodů a spontánní porod plodu o hmotnosti vyšší než 4000 gramů, období po přechodu, stav po chirurgickém odstranění dělohy).
Hyperaktivní močový měchýř
je druhým nejčastějším problémem s močením, častější je u žen než u mužů. Projevuje se náhlým neovladatelným nucením na močení a někdy s únikem většího množství moči. V případě úniku moči hovoříme o urgentní inkontinenci. Postižené ženy trpí častým denním i nočním močením a urgencemi (náhlé nucení na močení). Mezi nejčastější příčiny vzniku urgentní inkontinence patří infekce dolních močových cest, zúžení močové trubice, nádory měchýře, močové kameny, cukrovka a degenerativní onemocnění centrálního nerovového systému (např. roztroušená skleróza). Problémem hyperaktivního močového měchýře trpí lidé nejrůznějšího věku, v období stárnutí se problémy zhoršují a jejich výskyt je častější.
Smíšená inkontinence
znamená stav, kdy pacient trpí jak stresovou, tak i urgentní inkontinencí. Jedná se o nepříjemnou kombinaci potíží, jejichž léčba je obvykle složitější a nemusí být stoprocentně účinná.
Hádala bych, že se pacientům moc nechce s podobným problémem svěřovat…
Pro většinu lidí jsou otázky kolem vyměšování tabu. Problém inkontinence je hodně intimní. Trvá to někdy dlouho, než se pacienti „přiznají“. Cílené vyhledávání a dotaz by proto měl zaznít při každé prohlídce u lékaře.
Funguje nějaká prevence? Třeba cvičení na posilování pánevního dna? Co dalšího může člověk udělat?
Netahat těžké věci, neléčit si samy infekce močových cest, cvičení pánevního dna po porodu.
Stupně stresové inkontinence
- Únik moči po kapkách při kašli, smíchu, kýchnutí, zvedání těžkých předmětů. K úniku moči dochází jen v situacích spojených s poměrně náhlým zvýšením nitrobřišního tlaku. Moč uniká jen občas.
- Moč uniká v situacích, kdy k vyvolání bezděčného úniku moči potřebujete podstatně menší zvýšení nitrobřišního tlaku – např. při běhu, chůzi, chůzi po schodech nebo při lehčí fyzické práci. Již nestačí jen měnit prádlo. Je nutné nosit vložky, omezovat pitný režim a jak narůstají obtíže, začne žena redukovat své aktivity – sport, práci, společenský život – a rezignuje na pohlavní styk.
- Dochází k úniku moči již při velmi nízkém zvýšení nitrobřišního tlaku. Moč uniká téměř neustále – při pomalé chůzi nebo v klidu ve vzpřímené poloze.
Je šance, že se porucha vyřeší časem sama (např. při inkontinenci po porodu)? Pokud ne, jak člověk pozná, že jeho potíže už vyžadují konzultaci s odborníkem?
Někdy, třeba po porodu, na přechodnou dobu inkontinence zmizí. Každopádně je lepší se lékaři s potížemi svěřit, potom lze vymyslet ten správný léčebný plán. Každý se také může sám diskrétně otestovat na webových stránkách www.jetovsuchu.com. Najdete tam také řadu dalších informací o principech fungování močového měchýře, projevech onemocnění, možnosti léčby i návod jak cvičit s obrázky na posílení svalů pánevního dna.
Je vždy nutné nasadit léčbu medikamenty, nebo stačí v určitých případech změnit životní styl, případně zařadit cvičení?
Záleží na typu inkontinence – změna životního stylu je nutná, speciální cviky na posílení pánevního dna pomohou u stresové inkontinence. U syndromu hyperaktivního měchýře je nutná medikamentózní léčba.
Léčba stresové inkontinence
- Rehabilitace svalů pánevního dna
Pomocí cviků posilujících svaly pánevního dna.
- Vaginální kužely
Jde o cvičení svalstva pánevního dna poševně umístěnými předměty, které pacientka nosí denně po dobu 20 minut.
- Elektrostimulace
Pomocí poševně umístěné elektrostimulační sondy.
- Medikamentózní léčba
Léky, které zvyšují uzavírací tlak močové trubice, nejčastěji poševně podávané estrogeny.
- Pesary
V současnosti spíše jen jako provizorium před plánovanou operací.
Čtěte dále: Klimakterium: důležité je to, na co se ženy neptají