Podle mne na radikální pravdu nejsou lidé zařízení. Když se člověk jednou za život přizná k malé bezvýznamné nevěře, rozpadne se klidně i rodina s dětmi, protože partner/ka tu upřímnost neocení. Nebo zajít na kafe se spolužáky - partner/ka v tom může vidět bůhvíco. S absolutně pravdomluvnými lidmi musí být těžký život: žádná diplomacie ani laskavost, pravdy bývají šeredné.