Když cítím vůně v baráku v době oběda, tak jsem si téměř jist, že lidi vaří správně a zdravě. Netýká se to ale lidí, kteří si kupují jídlo v závodní jídelně nebo v rychlém občerstvení. Nebo kupují hotové zmražené potraviny. Ty jsou samozřejmě špatné už proto, že to není čerstvé na jsou použité nejhorší suroviny a levné sacharidy.
Jednou jsem byl ve vietnamské restauraci a dal jsem si kachnu s rýží. Když mi to přinesla, tak jsem se Vietnamky ptal, kde je husí sádlo. A ona mi řekla: "Tuk špatný." že prý odlije sádlo a smaží to na řerpkovém oleji. Jen jsem z hovoru nepochopil, zda kachní sádo dává rodinným příslušníkům, nebo ho vyhazuje, když je tuk špatný.
Jaká z toho plynou poučení?
1) Někdo musí tyhle bláboly Vietnamcům vtloukat do hlavy, kdo asi?
2) Kilo kuřecího masa je levnější než kilo rostlinného oleje. Kilo rostlinného moleje stojí 30 : 0,6 = 50 Kč. Dívíte se, že vám to dělají nemastné neslané. Rýže dají hodně, ta je levná. Masa dají tolik, kolik deklarujou v jídelním lístku, a oleje od pohledu nepoznáte kolik dali. Kvalitní palmový margarín stojí 2x tolik než kuřecí maso.
Když byste chtěli docílit zlepšení, tak byste museli při kontrole velikosti porcí, měrit i množství tuku, o který se snaží spotřebitele ošidit.