Zájem byl o sex i léčbu posedlosti. Rady staroindického lékaře Sušruty dnes pobaví

Sušruta je považován nejen za otce chirurgie, ale také zakladatele ájurvédské medicíny. Právě jemu je připisováno autorství mnoha významných lékařských spisů, i když historikům není úplně jasné, jestli vůbec šlo o jednu osobu. Co Sušruta hlásal a jak přistupoval k léčbě chorob podle svých spisů? Něco nás dnes i pobaví. 

Démonologie a alchymie

Sušruta dělil medicínu na velkou chirurgii, malou chirurgii, všeobecné a vnitřní lékařství, démonologii, pediatrii, nauku o protijedech, alchymii a nauku o afrodiziakách. 

Velká chirurgie se týkala více či méně závažnějších operací, a to i gynekologických, používaly se různé tupé i ostré chirurgické nástroje, „leptadla a ohně“ k odstranění různých trnů, kamínků, kostí, výrůstků, hnisu z ran, vředů a podobně. 

Malá chirurgie se týkala spíše léčby chorob očí, nosu, uší a krku. Vnitřní lékařství se pak zaměřovalo na různé choroby, včetně malárie, padoucnice (epilepsie), souchotin (tuberkulózy), cukrovky či úplavice.

Přečtěte si také:

Priessnitz léčil vodou, jeho bývalý kamarád Schroth pro změnu lidi vysušoval

Neméně významnou roli ale měla démonologie. Ta se zaměřovala na léčbu posedlosti různými duchy zemřelých a předků, „běsy, polobohy, zloduchy, ďasy, hadími muži“ a podobně. K tomu byly potřebné obřady, rituály a zaříkání nebo oběti dobrým bohům. Pediatrie zase již odedávna pečovala o děti a napravovala i různé laktační poruchy. Nauka o protijedech se věnovala otravám, hadímu uštknutí nebo pokousání jedovatým hmyzem či jinými živočichy. Alchymie pak řešila omlazení a zachování věčné mladosti, svěžesti a vitality i odolnosti proti všem nemocem.

Hlavně nezadržovat semeno

Nauka o afrodiziakách byla potřebná pro zachování života a plození zdravého potomstva. Zejména ji potřebovali ti, „kdož kdo mají sémě skrovné, stažené, chabé, vyschlé, aby měli potěšení se ženami a dosáhli rozkoše a potomstva“. Sušruta ve svých spisech radil, jak na zdravý sex, že se nemá „zadržovat semeno a používat umělého pyje“ a také se nemá milovat hned po jídle.

Zajímavý a vtipný je také Sušrutův popis nevyléčitelně nemocných. Nevyléčitelně nemocný je podle něj ten, jehož nebeským znamením, pod nímž se narodil, právě prochází kometa nebo z něj padá hvězda, jehož majetek, dům, žena, nádoby a šperky jsou postiženy neblahým znamením, jehož choroba se přes pečlivé léčení zhoršuje a on hubne, chřadne a slábne.

Přečtěte si také:

Umělá ňadra se objevila už v 18. století. Ženy kojily bezzubé starce i děti až do puberty

Dále také ten, který „vydává zvuky jako koza porážená k oběti bohyně Kálí“, který neudrží hlavu zpříma a ten, „kdo má lesklý, zpocený a povadlý šourek, jehož pyj se příliš ztopořil nebo příliš scvrkl“, jemuž po natření olejem po koupeli nejdříve vyschne hrudník a okolí srdce. Nešetří ani předpověďmi kdo kdy podle jakých příznaků a projevů chování do určité doby opustí tento svět.

Než mít špatného lékaře, raději sebevraždu

Dále varuje před špatnými lékaři, kteří nemocnému přivodí spíše zhoršení jeho stavu, nebo dokonce i smrt. Takového lékaře má pacient hned od sebe odehnat jako jedovatého hada, záleží-li mu na životě, jakmile zjistí, že jeho léčba vůbec nepomáhá. Sušrutův lékařský kolega Čaraka prohlásil, že „je lepší spáchat sebevraždu, než se svěřit do rukou neschopného lékaře“.

Svůj význam měly také sny nemocných. Sušruta uvádí, že při horečnatém onemocnění je špatné, když se zdá o psu, při souchotinách o opicích, při duševních chorobách o strašidlech, při cukrovce o vodě, při malomocenství o oleji, při chorobách cest dýchacích o cestování, při žloutence o chutném a vydatném jídle.

Přečtěte si také:

Před dvěma sty lety chodily do nevěstinců i děti. Prostitutky nabízely služby třeba v divadlech

Špatný vliv neblahých snů se ale dal zmírnit nebo zrušit, když se proneslo několik veršů ze svatých písem a časně ráno se odnesla knězi oběť: nejčastěji „obilí, máslo ghí a zlato“. Příznivé sny zase byly o bozích, světcích a kravách (v Indii je kráva posvátné zvíře), „o přátelích, pokud jsou ještě naživu, o horách, vodách, květinách“. Bodnutí včelou nebo uštknutí hadem zase znamenalo, že uzdravení se blíží.

Rady pro zdraví lékaře Sušruty

Staroindická medicína se věnovala zkrátka úplně všemu a zohledňovala nejrůznější vlivy. Velká pozornost náležela také výživě a zdravému životnímu stylu, například po jídle se nemělo pracovat ani milovat, pít nápoje se nedoporučovalo před jídlem, ale až po něm, po jídle pak bylo zdravé říhání, které se nemělo zadržovat. Vědělo se i to, že opilost člověku škodí, na druhou stranu užívání opia bylo na denním pořádku.

Sušruta rozdělil účinky léčivých rostlin a přírodních léků do 37 skupin, čímž položil základ ájurvédské medicíny. Tyto léky se pak užívaly ve formě odvarů, mastí nebo klystýrů. Příprava některých elixírů byla velmi složitá, používalo se k ní velké množství různých bylin, které se chystaly za předepsaných planetárních konstelací, modliteb či zaříkání.

Tip na bolesti zubů, který raději nezkoušejte

Stejně jako dnes i v minulosti byly velkým trápením zuby. Lidé ale neměli kvalitní dentální péči ani bezbolestné ošetření zubů. Skvělým a velmi účinným tipem na zahnání bolesti zubů byla například pasta z durmanového semínka, ločidla čertova lejna a opia. Tato směs se pečlivě rozetřela do vykotlaného zubu. Možná, že skvěle zafungovala, ale dnes to raději nezkoušejte.

Tip pro zdravý krevní oběh i žaludek? Vyzkoušet však můžete tento recept: utřete 65 g česneku, rozinek a medu se lžící octa nebo citrónové šťávy. Doporučuje se užívat po lžičkách nalačno po dobu sedmi dní, pak na týden vynechat, a poté zkusit znovu. Směs má mít blahodárný vliv na srdce, krevní oběh, celkové zdraví krve i žaludku.