Vlákno názorů k článku Rakovina, a co dál? od anonym - Článek jsem si se zájmem přečetla, sama jsem...

Článek jsem si se zájmem přečetla, sama jsem rakovinu prsu prodělala, ještě mi tehdy nebylo ani 30 let. Ale když pořád dokola čtu, jak někomu rakovina něco dala, jak je vlastě rád, že tím prošel, jak má teď jiný pohled na svět, tak si říkám, že jsem asi divná. Rakovina mi NIC NEDALA. Naopak vzala, vzala mi např. možnost věnovat se dál sportům, které jsem měla ráda. Rakovina nijak, ani v nejmenším, nezměnila můj žebříček hodnot. Nejsem vděčná za to, že jsem si tím musela projít, ale jsem s tím, co bylo, smířená. A ty řeči, jak se někdo naučil mít se rád.... Pečovala jsem o blízkého člověka a měsíce téměř nespala - tím se rakovina spustila. Pomohlo by, kdybych se měla "ráda", na toho člověka se vykašlala a odstěhovala se? Nebo jak je to myšleno? Zkrátka stalo se a musím jít a žít dál, jak nejlépe to jde, jsem samozřejmě vděčná, že vše relativně dobře dopadlo, ale abych brala rakovinu jako nějaké znamení a příležitost ke změně života, to tedy opravu ne.

Dobrý den,
moc děkuji za Váš názor. Protože paní Lucii velmi dobře znám, vím, že všechno v rozhovoru je přesně tak, jak říká.
Jistě se shodneme, že každý člověk je individualita a má rozdílné názory, přístupy, city i emoce.
Jsem ráda, že jste v pořádku a je krásné, že jste se starala o svého blízkého, to vůbec není samozřejmost.
Jana Tichá

Ad "jistě se shodneme" - to bych tedy netvrdil :-(
Pokud to někomu něco dalo, tak je to spíš známka toho, že před nemocí to s ním nebylo velmi silně v pořádku (myslím mentálně). V podobné situaci bych sice věřil, že může podobná zkušenost být skutečně kladem, ale je to zaměnění příčiny a následku.
Druhá možná situace (s tou jsem se měl možnost setkat v mém okolí) je varianta, kdy si dotyčný ta pozitiva vysloveně namlouvá jako obranný mechanismus. To je asi v pořádku, pořád je to lepší reakce než upadnutí do deprese, ale sebeklam to je a s odstupem času to dotyčnému obvykle dojde. Blbé na tom je, že pokud mu to dojde po uzdravení, tak se zas tak moc nestane, pokud mu to ale dojde při nějakém zhoršení situace, tak může být následný propad psychiky o to horší :-(