Rakovina děložního čípku je způsobena lidským papilomavirem. Příznaky se mohou objevit až za několik let

Co je rakovina děložního čípku

Karcinom děložního čípku (nebo též rakovina děložního hrdla či cervikální karcinom) je v současnosti druhým nejběžnějším nádorovým onemocněním, které postihuje ženy. Jedná se o typ rakoviny, během něhož dochází k nekontrolovatelnému množení povrchových buněk děložního čípku. Před samotným propuknutím nemoci přitom vznikají v děložním hrdle takzvané prekancerózy, které představují přednádorové změny buněk, s nimiž se však organismus dokáže v některých případech sám vypořádat.

Případů, kdy postihuje děložní čípek rakovina, je jen v České republice každý rok zaznamenáno kolem 800. V posledních letech však lékaři pozorují pokles incidence, za čímž stojí zejména dobré fungování takzvaného cervikálního screeningu, který spočívá v pravidelných gynekologických prohlídkách. V Evropě se pak tento druh rakoviny vyskytuje více ve státech bývalého východního bloku.

Nejnižší úmrtnost na toto onemocnění hlásí v rámci Evropské unie Finsko a Malta. Ve srovnání s nimi je pak na tom výrazně hůře například Rumunsko, kde každoročně podlehne karcinomu děložního čípku až desetkrát více pacientek. Tyto rozdíly přitom způsobuje především absence výše uvedeného screeningu rakoviny děložního hrdla. [1, 2, 3, 4]

Jaké má rakovina děložního čípku příčiny

Za hlavní riziko vzniku karcinomu děložního hrdla se považuje infekce způsobená onkogenním typem lidského papilomaviru (HPV). Obvykle je pak zapříčiněna rakovina děložního čípku přenosem při pohlavním styku. Nejvíce jsou tak ohroženy mladé sexuálně aktivní dívky a promiskuitní ženy. Výzkumy dokonce uvádějí, že do 35 let věku se tímto virem nakazí 75–80 % žen.

Samotná nákaza papilomavirem však neznamená, že se u pacientky automaticky rozvine rakovina děložního čípku. Ve většině případů dokáže lidský imunitní systém tyto viry sám zlikvidovat, takže o nákaze dotyčná obvykle ani netuší. Někdy však mohou viry setrvávat v epitelu děložního hrdla roky, nebo i desetiletí. Děje se tak přitom zejména u žen, které kouří nebo se potýkají s poruchami imunity.

Pakliže u žen infekce HPV přetrvává, může se postupem času rozvinout v přednádorový stav. Lékařské studie uvádějí, že k tomuto stavu dochází zhruba u 2–4 % nakažených pacientek. Prekancerózy se pak u některých z nich mohou dále proměnit právě ve zhoubný nádor. Proto je u všech pacientek velice důležité infekci včas podchytit a léčit.

Ačkoliv riziko nákazy zmíněným virem hrozí hlavně mladým dívkám, vznikem rakoviny jsou naopak nejvíce ohroženy ženy ve věku 45 až 55 let. Lékaři však zaznamenávají postupné snižovaní této věkové hranice a čím dál tím častěji se setkávají s mnohem mladšími pacientkami, které trpí tímto onemocněním. [5, 6, 7, 8, 9, 10]

Rakovina děložního čípku: příznaky

Zajímá-li vás, jak se projevuje rakovina děložního čípku, pak v počátečních stádiích je tato nemoc často asymptomatická. U většiny žen, které nechodí pravidelně na gynekologické prohlídky, se tak na karcinom obvykle přijde až v jeho pokročilejším stupni, což může mít fatální následky. Vývoj prvních příznaků tohoto typu rakoviny přitom může trvat klidně i několik let.

Proto je nejlepším způsobem, jak zamezit rozvoji cervikálního karcinomu, pravidelný screening. V rámci této metody dokáží lékaři na základě cytologického vyšetření objevit abnormality na děložním čípku i za předpokladu, že se u pacientky doposud nevyskytly žádné příznaky, které by naznačovaly, že se u ní onemocnění rozvinulo.

Někdy se ale samozřejmě mohou příznaky dostavit již v časném stupni rakoviny, nicméně častěji se projevují až v pozdějších fázích. V prvním stádiu se příznaky rakoviny děložního čípku mohou vyznačovat následujícími projevy:

• vodnatým nebo krvavým vaginálním výtokem, který může zapáchat,
• vaginálním krvácením po pohlavním styku (v době mezi menstruací nebo po menopauze),
• silnější menstruací, která trvá déle než obvykle.

Ve chvíli, kdy dojde k rozšíření rakoviny do okolních tkání nebo orgánů, se můžou navíc dostavit následující příznaky:

• obtížné nebo bolestivé močení, někdy s příměsí krve,
• průjem nebo bolest či krvácení z konečníku,
• únava, ztráta hmotnosti a chuti k jídlu,
• tupá bolest zad nebo otoky nohou,
• bolest břicha a/nebo pánve. [11, 12, 13, 14, 15]

Diagnostika rakoviny děložního čípku

Rakovina děložního hrdla se ve všech případech zjišťuje na základě biopsie. Ta zahrnuje odběr vzorku z děložního čípku pomocí malé špachtličky nebo kartáčku, přičemž odebrané buňky jsou následně zkoumány ve specializované laboratoři. Histologické vyšetření přitom může ukázat několik možných výsledků cytologického stěru:

1. Nedostatečný výsledek – stěr nebyl proveden úspěšně a nelze jej hodnotit. Pacientka se v tomto případě musí do tří měsíců od vyšetření dostavit opět na prohlídku.
2. Mírný či hraniční výsledek – ze stěru byly zjištěny nepatrné změny na odebraných buňkách. Cytologický stěr je potřeba provést ještě jednou přibližně po půlroce od prvního vyšetření.
3. Středně závažný nebo závažný výsledek – z biopsie byly zjištěny výrazné změny v buňkách děložního čípku, a pacientka tak bude muset podstoupit kolposkopii.

Kolposkopie pak představuje nebolestivé gynekologické vyšetření, které spočívá v detailním pozorování děložního čípku pomocí speciálního mikroskopu, který se při prohlídce nachází vně pochvy. Pokud to ošetřující lékař uzná za vhodné, může odebrat vzorek tkáně, jejž opět zašle k prozkoumání do laboratoře.

V případě, že je zasažena jen vrchní vrstva tkáně, hovoří se o takzvané prekancerózní lézi děložního hrdla nebo též o skvamózní intraepiteliální lézi. Jak již bylo jednou výše uvedeno, tyto změny u většiny žen postupem času samy zmizí. Pokud však má pacientka slabý imunitní systém, mohou se rozvinout ve zhoubný nádor. Nachází-li se takový nádor v pokročilejším stádiu, provádí se pak další vyšetření, mezi něž patří například:

• vaginální ultrazvuk,
• sonografické vyšetření břicha,
• rentgenové vyšetření,
• magnetická rezonance,
• výpočetní tomografie (CT),
• cystoskopie a/nebo kolonoskopie. [16, 17, 18, 19, 20]

Jak probíhá léčba rakoviny děložního čípku

Pakliže je pacientce diagnostikována rakovina děložního čípku, léčba se stanovuje především na základě toho, v jakém stupni se nemoc nachází. Jednotlivá stádia rakoviny se přitom odvíjí od toho, zda je zasažena pouze oblast děložního čípku, nebo se karcinom rozšířil do dalších tkání a orgánů. Léčebný postup vždy stanovuje lékař individuálně, nicméně mezi běžně používané metody patří chirurgický zákrok, radioterapie a chemoterapie.

Co se týká chirurgických zákroků, obvykle zahrnuje rakovina děložního čípku operace buď konzervativního, nebo radikálního charakteru. Konzervativním chirurgickým výkonem je přitom myšlena konizace děložního čípku, jež se využívá v případě časného stupně rakoviny a spočívá v odstranění části zasažené tkáně. Jedná se o menší zákrok, který obvykle nemá vliv na případnou schopnost početí. Po konizaci se pak v některých případech provádí ještě odstranění pánevních uzlin a plastika čípku.

Přečtěte si také:

Rakovina vaječníků se často zjistí pozdě. Je těžké ji poznat a screening neexistuje

Radikální operace se pak provádí u pokročilejších stádií rakoviny. Tento zákrok spočívá ve vyjmutí celé dělohy a odstranění okolní tkáně a případně i pánevních lymfatických uzlin. Jelikož se jedná o náročný chirurgický výkon, provádí se tento typ operace na specializovaných onkologických pracovištích. Následkem této radikální operace pak bohužel pacientka kvůli odstranění dělohy ztrácí možnost v budoucnu otěhotnět.

Jakmile se rakovina rozšíří do okolních orgánů, využívá se k její léčbě radioterapie (někdy navíc v kombinaci s chemoterapií – tzv. chemoradioterapie). Léčba nádorů v tomto případě probíhá prostřednictvím ionizujícího záření, jehož zdroj se buď zavede do tělesných dutin, nebo se přiloží na tělo pacientky. Někdy se pak v rámci radioterapie využívá také takzvaná teleterapie, kdy je zdroj záření umístěn mimo tělo pacienta.

Dalším obvyklým způsobem léčby nádorových onemocnění v pokročilém stádiu je chemoterapie. Tato metoda zahrnuje aplikaci cytostatických nebo cytotoxických látek do těla pacienta. Cytostatické látky přitom mají na starost zastavení růstu rakovinných buněk, kdežto úkolem cytotoxických látek je jejich úplné zničení.

Léčba rakoviny děložního hrdla chemoterapií pak způsobuje řadu vedlejších účinků, jako je například vypadávání vlasů, změny v krevním obrazu nebo na sliznici trávicího traktu, průjem a tak dále. Tyto vedlejší jevy jsou způsobeny tím, že látky používané při chemoterapii zasahují kromě rakovinných buněk také buňky zdravých tkání. Aby se tyto zdravé tkáně zregenerovaly, probíhá léčba chemoterapií v předem stanovených cyklech. [21, 22, 23, 24, 25, 26]

Prevence rakoviny děložního čípku

V zásadě existují tři hlavní kroky, jak předcházet rakovině děložního čípku. Prvním z nich je používání spolehlivé ochrany při pohlavním styku, druhým poctivé docházení na pravidelné gynekologické prohlídky neboli cervikální screening a třetím je očkování. Obzvláště důležité jsou zejména zmíněné pravidelné kontroly, díky kterým lze odhalit rakovinu v časném stádiu, kterou je možné ve většině případů relativně snadno léčit.

Přečtěte si také:

Očkování proti rakovině děložního čípku funguje. Přesto Češky na tuto nemoc stále umírají

Cervikální screening tedy představuje speciální lékařský program, který se zaměřuje na hledání karcinomu rakoviny děložního čípku. V České republice na něj přitom mohou docházet ženy již od 15 let věku. Tato preventivní prohlídka se provádí jednou ročně a je hrazena z veřejného zdravotního pojištění.

Gynekologické kontroly jsou praktické v tom, že pro jejich provedení není vyžadována žádanka od lékaře. Samotná prohlídka pak zahrnuje cytologické vyšetření, kdy je z děložního čípku gynekologem odebrán stěr, který se následně odešle na rozbor do laboratoře. Toto vyšetření není obvykle bolestivé, jen může být trochu nepříjemné pro citlivější osoby. [27, 28, 29, 30]

Očkování proti rakovině děložního čípku

Vedle cervikálního screeningu je v současné době za účinnou prevenci proti rakovině děložního čípku považováno očkování. Nejvhodnější dobou pro aplikaci vakcíny proti nákaze lidským papilomavirem je období před zahájením pohlavního života. Z toho důvodu hradí veřejné zdravotní pojišťovny očkování dívkám a chlapcům ve věku od 13 do 14 let.

Některé z vás možná zarazí, že je očkování dostupné nejen pro dívky, ale také pro chlapce. Je to z toho důvodu, že přenos papilomaviru probíhá při pohlavním styku. Aby se zabránilo jeho šíření, je potřeba očkovat obě pohlaví, jelikož chlapci se tímto typem viru mohou nakazit a dále jej přenášet. Pokud vás zajímá, jaká se při očkování aplikuje vakcína proti rakovině děložního čípku, pak jsou v ČR dostupné tři typy, a to:

1. Cervarix.
2. Gardasil,
3. Gardasil 9.

Očkování pak probíhá v několika fázích v závislosti na použitém typu vakcíny. U osob od 9 do 14 let se obvykle aplikují dvě dávky, přičemž druhá z nich se podává v případě Cervarixu a Gardasilu 9 zhruba 5 až 13 měsíců po prvním očkování. U obyčejného Gardasilu je tato doba stanovena na 6 měsíců. Pokud je vám však 15 let a výše, jsou zapotřebí dávky tři. Druhá aplikace se pak většinou provádí dva měsíce po první dávce a třetí šest měsíců po první dávce.

Spoustu z vás pak jistě zajímá, v jakém rozmezí se pohybuje v rámci očkování proti rakovině děložního čípku cena vakcín. Podle toho, jaká látka se při očkování použije, nabývá cena aplikace rozmezí od 8000 do 13 500 korun. Nejlevnější vakcínou je přitom Cervarix, jehož cena se pohybuje kolem 8000 korun. Střední cestou je pak vakcína Gardasil, která stojí přibližně 9000 korun, zatímco za Gardasil 9 zaplatíte kolem 13 500 korun. [31, 32, 33, 34]