Moje maminka se u prof
Maisnara"léčila", resp. Pan prof. se na léčbu 3/4 roku vykašlal a pak už bylo pozdě. Téměř rok bral všechny příznaky na lehkou váhu, nepomáhalo naše upozorňování na problémy, až se z léčby stala paliativní péče. A pak jednou řekl, že už se blíží konec a ani nebyl schopen poradit a zajistit odbornou péči. Prý nesplňovala tabulková kritéria, že měla všechny uváděné příznaky, ji nepomohlo. Jednou na vizitě, když byla v nemocnici pro zhoršení stavu, se přednosta zeptal, proč ta paní nema léčbu, ale to už bylo pozdě. A pak se Maisnar zviditelňuje v článcích v časopise a uvádí, jaké jsou výborné možnosti. Ale pro koho? Moji mamku prostě nechal umřít.
Bohužel musím konstatovat, že s přístupem pana docenta Maisnara máte pravdu. Obtíže mé maminky též zlehčoval, ocenila bych, kdyby řekl na rovinu, že s tím neumí nic udělat a nedělal by z maminky blbce, který si obtíže vymýšlí. Těžko soudit, ale jsem z jeho přístupu opravdu rozčarovaná a tragické je, že s tím člověk nic neudělá. V případě takové nemoci, je prostě člověk odkázán pouze na vůli lékaře.