Nejspíš už se k vám dostalo varování z řad lékařů i hydrometeorologů, kteří bijí na poplach kvůli ztenčené ozonové vrstvě. Jenže to, co si nemůžeme osahat, příliš vážně nebereme. „Žádná díra v obloze vidět není, takže jsou to řeči,“ říkáme si, přístroje ale hovoří jasně. Ozonová vrstva byla v květnu letošního roku nad Českou republikou nejtenčí za posledních čtyřicet osm let. Pokračující slábnutí má za následek vyšší dávky UV-záření, které jdou ruku v ruce s narůstajícím počtem melanomů a rakovinových kožních nádorů. V Česku jejich počet stoupl za posledních čtyřicet let více než šestkrát.
Vzrůstající tendence nádorů v letech 1970– 2009
- 1970 – 316 melanomů
- 2000 – 1413 melanomů
- 2009 – 2088 melanomů
Zdroj: Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Půjde to se stavem ozonové vrstvy od desíti k pěti? Jak se bránit proti UV záření, potažmo kožním nádorům? Poradí nám přednosta Dermatovenerologické kliniky z Fakultní nemocnice Královské Vinohrady (FNKV), Petr Arenberger.
Přečtěte si také: Opalovací krémy: Zrada v tubičce
Slunce nesvítí jen na dovolené
Ozonovou vrstvu už neničíme, přesto se ztenčuje a rakovina sílí. Jak to?
Slunce nesvítí jen na pláži, opalovacím krémem se máme mazat denně
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) jsme za posledních čtyřiadvacet let radikálně snížili obsah škodlivin vypouštěných do ovzduší, které narušují ozónovou vrstvu a zapříčiňují tak vleklé onemocnění. Jak je tedy možné, že rakovina kůže je v České republice nejčastější druh nádorového onemocnění? Mohou za to škodlivé látky vypouštěné do ovzduší v minulých letech. Halony, metylbromid nebo třeba freon jsou látky, které vydrží v ozonové vrstvě i sto let, proto dokážou dělat paseku i dnes, kdy je jejich užití na celém světě takřka vymýceno.
Opalovací krém už svým názvem evokuje, že je třeba ho využít, když vyrážíme k moři nebo na plovárnu. Jako kdyby slunce svítilo jen tam. Petr Arenberger k tomu říká: „V posledních měsících je pobyt na přímém slunci mnohem nebezpečnější, než tomu bylo dříve. Je to způsobeno významným snížením množství ozonu v horních vrstvách atmosféry. Už dávno neplatí, že se v České republice tak snadno nespálíme jako u moře. Je třeba sledovat ozonové zpravodajství a hlášený úbytek ozonu, který způsobí zvýšený průnik ultrafialového záření na zemský povrch, je třeba kompenzovat vyšším ochranným faktorem v krémech.“ Kožní nádory tvoří celou čtvrtinu ze všech nádorů, které nás ohrožují. „Maligní melanom je jeden z nejzhoubnějších, které známe, a vzrůstající trend v České republice se bohužel jen tak nepodaří zlomit,“ varuje lékař.
Dále čtěte: Rakovina děložního čípku: Dokud spí s méďou, nechte ji být
Mám divnou pihu…
Abychom předešli nepěkným zítřkům, je třeba provádět tzv. samovyšetření, kdy si důkladně, minimálně třikrát do roka prohlédnete celé tělo (rady, kde všude se prohlížet a jak na to, jste-li sami, najdete na melanom.cz). „Už v prvotní fázi, kdy se obyčejné znaménko začíná měnit, se většina pacientů bojí jít k lékaři. Nechtějí slyšet, že je to třeba maligní nádor,“ říká ze zkušenosti Petr Arenberger.
Nicméně je třeba zdůraznit, že je řada jiných kožních projevů, které imitují kožní nádor. Teprve lékař za pomoci digitálního dermatoskopu dokáže vyvrátit veškeré pochybnosti. Důležité je přijít včas, lékař totiž může, ještě předtím než by se znaménko mohlo změnit v maligní melanom, útvar odstranit. Je to vlastně prevence vzniku rizikových buněk, které mohou založit riziko metastáz a ohrozit tak člověka na životě. V počátečním stádiu je kožní melanom dobře léčitelný, v pozdější fázi je to léčba zdlouhavá a prakticky bez zdárného výsledku.
K tématu: Kdy jsou pihy roztomilé a kdy nebezpečné?
Nejvíce chraňte děti
„My dnes jednoznačně víme, že ultrafialové záření vyvolává kožní nádory, stárnutí kůže – vrásky, přesun pigmentu. Je třeba se s tím vypořádat. Dobře poslouží dennodenní použití ochranných krémů s minimálním faktorem číslo patnáct,“ doporučuje Petr Arenberger. Výborně si vede i ochranné plážové oblečení, které filtruje proti UVA, ale i UVB záření, o kterém jsme si donedávna mysleli, že je bezpečné. Zvláště pro děti je tento druh ochrany doporučován nejvíce. Přednosta Dermatovenerologické kliniky dále uvádí, že jedno spálení v dětství do puchýřů zdvojnásobuje riziko vzniku kožního nádoru. Dále je třeba si uvědomit, že celých padesát procent celkového slunečního záření člověk získá do osmnácti let věku. Tak proč brát ze slunce víc, než je nutné? Vzhledem k tomu, že se UV záření podílí na vzniku pigmentových znamének a jejich vysoký počet následně zvyšuje riziko vzniku melanomu v dospělosti, ochrana u těch nejmenších je nesmírně důležitá.
Skupiny nejohroženější maligním melanomem:
- Ženy mezi deseti a devětadvaceti lety, které se často opalují
- Muži +50 chodí s nejpokročilejšími stádii, a to většinou na zádech. Petr Arenberger to vysvětluje častějším odkládání triček při práci na zahradě atp.
Slunce nás dobíjí energií i vitamínem D, ale stejně dobře to zvládne chutná ryba. A to bez následných zdravotních obtíží (je-li čerstvá).
Přečtěte si také: Stařecké skvrny se netýkají jen strarých
Výhled do budoucnosti sice vyznívá optimisticky, v roce 2050 bychom měli stav ozónové vrstvy vrátit na úroveň roku 1980, ale co do té doby? Netřeba se halit od hlavy až k patě a zbytek života strávit za zataženými žaluziemi, jen je dobré vědět, že sluníčko před třiceti lety bylo podstatně slabším soupeřem, než je tomu nyní. A proto je vhodné nasadit silnější kalibr – krémy s faktorem číslo šest jsou dnes prakticky k ničemu, řekl nám přednosta z FNKV. Patnáctku nejmíň, sluneční brýle s kvalitním UV filtrem, ochranné oblečení a sluníčko už není soupeř, ale parťák.
ČLÁNKY DO MAILU