Onkoložka Petra Tesařová v nové kampani Maminkou navzdory rakovině prsu připomíná, že léčit nádor lze už v těhotenství, aniž by léčba poškodila nenarozené dítě a aniž by žena měla horší prognózu než jiné pacientky.
Lékaři se také snaží o to, aby léčená žena porodila spontánně a v termínu. Platí i to, že se nemusí vzdát dalších dětí. Naopak. Údaje z klinického sledování pacientek opakovaně prokázaly, že nemocné, které otěhotní po léčbě karcinomu prsu, mají lepší prognózu než ty netěhotné,
uvádí přednostka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka.
I přes tyto pozitivní zprávy čeká ženu, kterou onkologické onemocnění postihne v mladém věku a nadto citlivém životním období, dlouhodobé a náročné léčení. S rizikem, že rakovina se může vrátit. Navíc pokud žena onemocní mladá, má před sebou řadu let, kdy se bude muset sžívat s případnými dlouhodobými negativními účinky léčby, mezi které patří třeba únava nebo výpadky paměti.
Těhotenství není rizikem
Těhotenství jako takové není u mladých žen rizikovým faktorem pro vznik rakoviny prsu. Mezi ty patří brzká první menstruace, odkládání mateřství, stres a jeho následkem snížená imunita, dále nadměrná konzumace alkoholu, obezita nebo mutace určitých genů, např. BRCA1 a BRCA2.
Těhotenství nezvyšuje ani riziko návratu onemocnění u žen s hormonálně závislým nádorem, tedy typem rostoucím při zvýšených hladinách estrogenu nebo progesteronu.
Otázkou, kterou si nejedna žena klade, je to, zda k rakovině prsu mohou přispět hormonální změny, pokud se žena připravuje na umělé oplodnění s pomocí vlastních vajíček. Jejich odběru totiž předchází stimulace, někdy i opakovaná. Stejnou situací si prochází také dárkyně vajíček.
Odpověď zatím není jednoznačná, protože jednoznačné nejsou výsledky dosud provedených studií a odhaleny nejsou ani přesné příčiny, proč nádor prsu vzniká. Onkologové nicméně už léta upozorňují, že ženy, jež hormonální stimulaci podstoupily, by měly klást vyšší důraz na prevenci. Navíc, jak zmínila jedna z klientek v dokumentu Reprodukce 2.0, toto riziko zmiňují na některých klinikách i informované souhlasy podepisované pacientkami před léčbou.
Galerie: Mámy, které onemocněly rakovinou prsu
Léčba rakoviny v těhotenství
Pokud si diagnózu rakoviny prsu vyslechne žena, která je těhotná, léčba onemocnění je možná už v době před porodem. Těhotné pacientky umíme v současné době úspěšně léčit a jejich prognóza není zásadně horší než netěhotných pacientek,
potvrzuje Petra Tesařová v kampani, za níž stojí sdružení mladých žen s rakovinou prsu Bellis.
Ženy ale musí počítat s tím, že jejich těhotenství lékaři budou automaticky považovat za rizikové, a to bez ohledu na to, jak se léčba vyvíjí. Proto musí docházet do specializované ambulance, kde by o ně rovnou měl pečovat tým lékařů složený kromě gynekologa také z onkologa a porodníka.
Výjimkou v léčbě je začátek těhotenství. Zastihne-li ženu diagnóza v prvních třech měsících, lékaři s odstraněním nádoru budou vyčkávat. V prvním trimestru těhotenství je jakákoliv terapie obtížná z důvodů nebezpečí poškození plodu,
vysvětluje onkoložka z FN Bulovka.
Od druhého trimestru už lékaři mohou nemocné ženy bezpečně operovat, a také je léčit chemoterapií. Lékaři volí taková cytostatika, jež nenarozené dítě nepoškozují. Další typy léčby je ale nutné odložit až na dobu po porodu.
Rodit lze spontánně, kojení není možné
Porod může být i při léčbě spontánní a v termínu. Při současných možnostech lze bezpečně porodit v rámci léčby nebo po jejím ukončení,
podotýká přednostka Ústavu radiační onkologie FN Bulovka.
Po porodu se rozšiřuje spektrum metod, které lze v léčbě využít. Kromě chemoterapie už může žena podstupovat také radioterapii, cílenou biologickou léčbu, imunoterapii nebo hormonální terapii.
Po porodu musí pacientka počítat s tím, že nebude kojit. Kojení je nutné podle onkoložky zastavit ihned. V případě, že rakovinou onemocní již žena kojící, kvůli léčbě musí laktaci zastavit bezprostředně i ona. U pacientek, které onemocní v době kojení, je ale léčba snazší, protože onkologové mohou zvolit rovnou nejvhodnější terapii z celé škály možností. Navíc ji mohou zahájit ihned.
Onemocní-li mladá žena, která ještě děti nemá, podle Petry Tesařové je doporučené, aby uvažovala o těhotenství zhruba po dvou letech od úspěšného ukončení onkologické terapie.
Mladých pacientek přibývá
Diagnózu rakoviny prsu si v Česku každý rok vyslechne více než sedm tisíc žen, 1600 žen na toto onemocnění umírá. Do 35 let si ženy tuto diagnózu vyslechnou vzácně. Přesto jich přibývá, a proto roste i počet pacientek, které onemocnění zastihne v těhotenství či v době, kdy kojí.
Sdružení mladých žen s rakovinou Bellis, které stojí za aktuální kampaní Maminkou navzdory rakovině prsu, uvádí, že od roku 2018 do roku 2022 se rakovina prsu týkala osmi desítek žen do dvou let po těhotenství nebo po absolvování umělého oplodnění. Několik desítek dalších je diagnostikováno již v průběhu těhotenství a na každých zhruba tři tisíce porodů nyní připadá jeden, kdy rodí žena léčená se zhoubným nádorem prsu. Ještě před deseti lety přitom statistiky popisovaly jednu nemocnou ženu na 11 tisíc porodů.
Manažerka Bellis Nikol Pazderová upozorňuje, že pokud žena rakovinou onemocní v mladém věku, po léčbě má před sebou ještě řadu let, kdy se musí vyrovnat s jejími případnými trvalými následky. Mezi ně patří únava, výpadky paměti, bolesti kloubů či kostí, neuropatie nebo lymfedém. Onemocnění navíc mladé ženy zastihne v životní situaci, kdy řada z nich hledá životního partnera, řeší založení rodiny, případně další těhotenství, ale také to, jaký bude jejich další pracovní život,
popisuje Nikol Pazderová, jež si vyslechla diagnózu, když jí bylo 23 let.
Onkoložka Petra Tesařová dodává, že zejména u žen s genetickou mutací BRCA1/2 zůstává přítomné i riziko návratu nemoci.
Největší úskalí mladých žen Nikol Pazderová spatřuje v tom, že jedinou možností bezplatné prevence je nyní jen samovyšetření, které by si měly provádět každý měsíc. Preventivní mamograf je v ČR z veřejného zdravotního pojištění hrazen až od 45 let, OZP jej hradí od 40 let.
ČLÁNKY DO MAILU