Nic to není, říká část lékařů o bulce v prsu během těhotenství, při kojení či IVF. Jenže to může být rakovina

To není rakovina, je to jen zduřelá mléčná žláza. Tuková bulka. Následek hormonálních změn, který sám odezní. I takové zdůvodnění od praktických lékařů a gynekologů slyší některé mladé ženy, jež si náhodou nebo při samovyšetření nahmatají bulku v prsu v době, kdy čekají dítě, mají krátce po porodu nebo se snaží otěhotnět pomocí IVF.

Lékaři přitom takové závěry vynášejí navzdory tomu, že mladých žen s rakovinou prsu přibývá, a aniž by ženu, jež si bulku našla, poslali do mamografického centra. Některým ženám je onkologické onemocnění nakonec diagnostikováno i přes počáteční ujišťování lékařů, že o něj nejde. Kvůli falešným nadějím se začnou léčit později, některé až v době, kdy nádor již metastazoval. Tím se snižuje jejich šance na přežití.

Přečtěte si také:

Lékařka: Melanom může mít každý, většina pacientů jsou ale blonďáci s modrýma očima

Bohužel se s takovými pacientkami stále setkáváme. I v posledním roce se k nám dostaly ženy, které si nahmataly bouličku, šly s ní k lékaři, ale bylo jim řečeno, že souvisí s těhotenstvím, kojením, že je to přirozené, a bezprostředně nedošlo k vyšetření v mamocentru. K diagnóze se proto dostaly pozdě, říká Nikol Pazderová, manažerka projektu Bellis – mladé ženy s rakovinou prsu. Kvůli pozdnímu nasazení léčby zemřely za posledních deset let desítky žen sdružených právě v Bellis.

Rakovina to není, čau

V těhotenství mi začalo krvácet z levé bradavky, tak jsem se hned objednala na ultrazvuk. Doktor mi věnoval maximálně pár sekund a pak mi oznámil, že to souvisí s těhotenstvím, a poslal mě pryč. Ani mě nepoučil o tom, co mám dělat, kdyby problém přetrvával. Prostě nic, čau, popisuje třeba osmatřicetiletá Ivana Hlaváčková, jež svoji zkušenosti sdílí v nové kampani Bellis s názvem Maminkou navzdory rakovině prsu. 

Není jediná s podobným zážitkem. V sedmém měsíci těhotenství jsem si nahmatala bulku v prsu. Sono podle bývalého gynekologa vypadalo dobře, prý to byla zduřelá mléčná žláza. Jenže ta údajná zduřelá žláza rostla. Rychle, uvádí pro kampaň jednatřicetiletá Nicol Winkler.

Šestatřicetiletá Hana Šťástková si musela další vyšetření taky vyvzdorovat. V červenci 2018 jsem prodělala zamlklé těhotenství. Samovolně jsem potratila. A měsíc nato jsem si ve sprše v pravém prsu našla bulku. Byla dost velká, ale v tu chvíli mě to nevyděsilo, protože mi v jednatřiceti připadalo, že se mě rakovina netýká. Gynekoložka to spíš spojovala s těhotenstvím, že to bude nějaká cysta nebo aktivace mléčné žlázy a že se tělo vyčistí. Já jsem si ale raději řekla o žádanku na sono a trvala na ní.

Přečtěte si také:

Hidradenitida připomíná akné, ale víc bolí a těžko se léčí. Bývá třeba v podpaží

Tak jsem to nechala být

Konkrétní příběh paní Radky, které dvě lékařky nezávisle na sobě tvrdily, že o nic nejde, ačkoli to byl nádor prsu, přináší také dokument České televize s názvem Reprodukce 2.0. Při druhém odběru vajíček jsem se zmínila o tom, že jsem si v pravém prsu nahmatala zvláštní bulku. Paní doktorka mě uklidnila, že je to v pořádku, že u hormonálních stimulací se stává, že zbytní prsní žláza, což samo odezní. Zmínila jsem se proto o tom i u své gynekoložky, kde mi lékařka řekla úplně to samé. Tak jsem to nechala být, popisuje Radka ve snímku ČT.

Správná cesta přitom má vypadat tak, že praktický lékař či gynekolog má ženě se změnami v prsu či na bradavce napsat žádanku. Pokud si bouličku nahmatá v těhotenství či při kojení, měla by na žádance být poznámka ‚statim‘. To znamená, že by žena měla být v mamocentru vyšetřena do 14 dnů, vysvětluje Nikol Pazderová. Zda půjde o sonografii či mamografii, o tom rozhoduje lékař centra. Pacientce jej zaplatí zdravotní pojišťovna. 

Když si žena nahmatá bouličku, samozřejmě chce slyšet, že je vše v pořádku. Ujišťováním lékaře se proto může snadno nechat uchlácholit, upozorňuje Nikol Pazderová z projektu Bellis na zrádnost situace, které jsou pacientky s potenciální rakovinou někdy vystavovány.

Pokud lékař ženin stav bagatelizuje, měla by jít k jinému. Tedy v případě, že ji odmítne praktik k ambulantnímu gynekologovi, nebo naopak v případě odmítnutí gynekologem ke svému praktickému lékaři. Možností je také aktivně se objednat do mamocentra bez žádanky jako samoplátkyně. Máme zkušenost, že pokud přijde žena s bouličkou, centra se s pacientkou dohodnou tak, aby vyšetření nehradila. Zvláště v situaci, kdy je pak nález zhoubný, podotýká Nikol Pazderová, která ženy nabádá, aby se vážně nenechaly odbýt. 

Samozřejmě ne vždy lékaři ženu mylně chlácholí. I mezi zkušenostmi žen v aktuální kampani Bellis zaznívají takové, kdy rychlé jednání zdravotníků přispělo k tomu, že žena se vyléčila. Stejně jako to, že lékaři nenechali nic náhodě a situaci nepodcenili.

Přečtěte si také:

Melanom mívá nepravidelný tvar. Může se objevit i tam, kde jste se nikdy nespálili

Chybí povědomí o nemoci u mladých žen

To, že lékaři neodešlou ženu s bulkou na vyšetření, přičítá Nikol Pazderová tomu, že jim scházejí zkušenosti. Dříve byla velká rarita, když onemocněla žena před třicetinami, v těhotenství nebo při kojení. Dnes už to tak vzácné není a existuje předpověď, že takových pacientek bude i nadále přibývat, podotýká Nikol Pazderová, jež si diagnózu rakoviny prsu vyslechla ve 23 letech.

Osvěta mezi lékaři i pacientkami se šíří, situace se tedy zlepšuje, stále ale není dle Bellisek uspokojivá. Proto jsme spustili novou kampaň. Nechceme jí šířit stres nebo strach, ale chceme, aby nastávající maminky věděly, že když si najdou bouličku, měly by si ji nechat vyšetřit, ať jsou jakéhokoliv věku a ať je zastihne v jakémkoliv stavu, uvádí manažerka projektu Bellis, jenž patří pod křídla Aliance žen s rakovinou prsu.

Proč je důležité nenechat se odbýt a myslet na to, že i mladá žena může onemocnět rakovinou prsu?  U mladých žen do 35 let onemocnění mívá horší prognózu kvůli větší agresivitě nádoru a jeho tendenci brzy metastazovat do jater, kostí a plic. To platí také pro období těhotenství, kojení nebo stimulaci při umělém oplodnění. 

Včasná diagnóza a nasazení léčby jsou proto pro další život pacientky klíčové. Rozhoduje totiž o tom, zda žena přežije. Diagnóza musí přijít včas. To platí pro všechny ženy s rakovinou prsu. Ideální je přijít na ni v prvním stádiu, pak má žena téměř stoprocentní šanci, že se vyléčí. Jakmile je to později, šance na uzdravení klesá, podotýká Nikol Pazderová.

Největší úskalí u mladých žen spatřuje v tom, že jedinou možností bezplatné prevence u nich je samovyšetření, které by si měly provádět každý měsíc. Preventivní mamograf je z veřejného zdravotního pojištění hrazen až od 45 let, OZP je hradí od 40 let.

Přečtěte si také:

Pár minut měsíčně, které mohou zachránit život. Jak na samovyšetření prsou

Mladých pacientek přibývá

Diagnózu rakoviny prsu si v Česku každý rok vyslechne více než sedm tisíc žen, 1600 žen na toto onemocnění umírá. Do 35 let si ženy tuto diagnózu vyslechnou vzácně. Přesto jich přibývá, a proto roste i počet žen, které onemocnění zastihne v těhotenství či v době, kdy kojí. 

Bellis uvádí, že od roku 2018 do 2022 se onemocnění týkalo osmi desítek žen do dvou let po těhotenství nebo po absolvování umělého oplodnění. Několik desítek dalších je diagnostikováno již v průběhu těhotenství a na každých zhruba tři tisíce porodů nyní připadá jeden, kdy rodí žena léčená se zhoubným nádorem psu. Ještě před deseti lety přitom statistiky popisovaly jednu nemocnou ženu na 11 tisíc porodů.

Podle onkoložky Petry Tesařové z Fakultní nemocnice Bulovka za stoupajícím počtem mladých pacientek stojí odkládaní mateřství, protože při posouvání věkové hranice prvního porodu je žena déle vystavena účinku estrogenu v rámci menstruačního cyklu. Ze stejného důvodu může hrát roli také brzký nástup první menstruace.

K dalším obecným příčinám se počítá stres a jeho následkem snížená imunita, dále nadměrná konzumace alkoholu, obezita nebo mutace určitých genů, např. BRCA1 a BRCA2.

Těhotenství není rizikem

Samotné těhotenství rizikovým faktorem pro vznik rakoviny prsu u mladých žen není. Negativně také neovlivňuje riziko recidivy u žen s hormonálně závislým nádorem, tedy typem rostoucím při zvýšených hladinách estrogenu nebo progesteronu.

Naopak, studie opakovaně prokázaly, že pacientky, které otěhotní po ukončení léčby karcinomu prsu, mají menší riziko návratu nemoci než ty, které děti po zvládnuté léčbě nemají.

Popis toho, jak vypadá léčba v těhotenství či v době laktace, přineseme v samostatném textu.

Novou kampaň provází příběhy

Nová kampaň Bellis nese výstižný název Maminkou navzdory rakovině prsu.

Má podobu informačního letáku (včetně návodu k samovyšetření) šířeného v ordinacích, čekárnách a všude tam, kde se sdružují mladé ženy. Součástí kampaně je také série portrétů fotografky Aleny Marcinka Syslové. Zobrazují deset mladých žen, matek, které si samy prošly onemocněním a překonaly jej. Svými minipříběhy chtějí ostatním pacientkám vzkázat, že i ony to dokáží.

Výstava fotografií je putovní a zájemci si je mohou prohlédnout i na webu Bellis.

• 
• 
• 

Dalších 5 fotografií

Cílem kampaně Maminkou navzdory rakovině prsu je veřejnost i lékaře upozornit, že toto onemocnění se týká i žen do 35 let věku. Přijít může i v tak citlivém období, jakým je těhotenství nebo kojení. 

Kampaň apeluje na ženy, aby se nenechaly lékaři odbýt, když se zdraví jejich prsou změní a mají podezření, že něco nemusí být v pořádku. 

Chceme zbourat mýtus, že když je žena mladá, těhotná nebo když kojí, je před rakovinou prsu chráněná. Přetrvává u veřejnosti i odborníků, ale bohužel tomu tak není, dodává za Bellis Nikol Pazderová.