„První možné příznaky onkologického onemocnění jsem začala pociťovat někdy v létě 2023, ale vždy se ke mně dostala nějaká informace, která daný problém vysvětlovala jiným způsobem,“ říká paní Jolana (59).
Pocit, že jí roste břicho, si vysvětlila hormonálními změnami u žen v menopauze, kvůli kterým se tuk může začít ukládat více právě do této oblasti. „Měla jsem pocit určité plnosti. A říkala jsem si, že to bude asi ono. A třeba to tak i bylo, ale na druhou stranu už to možná byl první příznak nádorového onemocnění,“ pokračuje.
Co se dozvíte v článku
Objevily se zácpy i úporné bolesti
Kromě toho ji ale začaly trápit také úporné zácpy. „Ale bylo léto a já ne vždy dodržuji pitný režim. Tak jsem si říkala, že zácpa může souviset s horkem a tím, že málo piji. Vždycky jsem si našla něco, co mi tu situaci vysvětlilo,“ podotýká.
Velké bolesti v podbřišku, které ji na několik sekund vždy úplně paralyzovaly, že se nemohla ani pohnout, si spojila také se zácpou, případně s tlustým střevem, a čekala, že potíže samy přejdou. Začala brát doplňky stravy a bylinky a teprve po nějaké době, kdy nic nepomáhalo a bolesti se vracely stále častěji, se objednala na kolonoskopii.
Jenže vyšetření nic neprokázalo. Jolana se chystala za svým praktikem, ale ještě před tím zašla na pravidelnou preventivní prohlídku na gynekologii. Tam všechno nabralo úplně jiný směr.
„Když mi na gynekologii provedli ultrazvukové vyšetření, byl potvrzen nález na vaječníku. Následoval odběr krve a vyšetření nádorových markerů, které vykazovaly zvýšené hodnoty. To pro mne byla první informace o tom, že mám onkologické onemocnění,“ vzpomíná.
Bylo podle ní jasné, že jde o zhoubný nádor a že bude určitě následovat operace. Všechno pak šlo ráz na ráz. „Jeden týden jsem se na preventivní prohlídce dozvěděla špatné výsledky krve a druhý týden už mi volali, ať si přijdu pro žádanku na předoperační vyšetření. Objednala jsem se tedy k Apolináři na vyšetření velkým ultrazvukem, které ukázalo hodně rozsáhlý nález,“ pokračuje pacientka.
„Bývala bych přišla dřív“
Po složité operaci následovalo šest cyklů chemoterapie. „Pořád doufám, že to všechno dopadne dobře. I když je to takové nahoru dolů, někdy jsem optimistická, někdy mám myšlenky horší, ale pořád naději mám,“ uzavírá Jolana s tím, že by chtěla všem ženám vzkázat, aby naslouchaly svému tělu a nestyděly se jít k lékaři, když je cokoliv trápí.
„Kdybych dříve měla informaci, že zácpy můžou být jedním z příznaků rakoviny vaječníků, určitě bych se vydala do ordinace dřív.“
Dlouhodobé potíže ukazují na problém
Právě zažívací obtíže přitom doprovázejí menstruaci u mnoha žen. Ať už jde o nadýmání, zácpu, nebo naopak průjem či pocit plnosti či tlaku v břiše. Samozřejmě se může jednat o následky dietního prohřešku, virózy nebo třeba stresu. Platí ale, že během několika dnů by měly problémy polevit. Vleklé zažívací potíže mohou skutečně poukazovat na závažné onemocnění, například i na rakovinu vaječníků. Tou v Česku každý rok onemocní asi tisíc žen, nejčastěji mezi 60 a 65 lety, ale i mladší.
„Možné příznaky rakoviny vaječníků nejsou specifické. Onemocnění se může projevovat nevolností, nadýmáním, zvracením, pocitem nafouklého a zvětšeného břicha, bolestí v podbřišku, častým nucením na močení, zácpou, průjmem, nežádoucím hubnutím a nevysvětlitelnou slabostí a únavou,“ shrnuje Roman Kocián, lékař Onkogynekologického centra Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. LF UK a VFN v Praze.
Onemocnění totiž postupně vyplňují pánev a břicho nádory a slámově žlutou tekutinou, tzv. ascitem. Nádor i nádorová tekutina utlačují žaludek a střeva a tím jsou zodpovědné za už zmíněné příznaky.
„Je důležité takové potíže nepřehlížet a trvají-li déle než obvykle, konzultovat je s ošetřujícím gynekologem,“ apeluje Kocián.
Když se hraje o čas
Léčba rakoviny vaječníků je totiž závodem o čas, protože se onemocnění může rychle šířit – metastázovat do dalších orgánů. Lékaři jej přirovnávají k odkvetlé pampelišce, do které foukne vítr. Zhoubné nádory vaječníků se typicky velmi rychle šíří po břišní dutině a vytvářejí nová a nová ložiska. Proto je zásadní co nejdřív stanovit diagnózu a zahájit léčbu.
Až tři čtvrtiny pacientek s rakovinou vaječníků však lékaři bohužel diagnostikují s pokročilým onemocněním, tedy ve stadiích III a IV. Nejde přitom jen o nespecifické příznaky, ale i o to, že vaječníky nejsou úplně dobře přístupné pro vyšetření. Navíc neexistuje žádný screening či preventivní vyšetření, které by dokázalo efektivně odhalit onemocnění v časném stadiu zcela bez příznaků. Pokud žena přijde k lékaři až na základě krvácení mimo cyklus, může už jít o velmi pokročilé onemocnění se špatnou prognózou.
Nemoc se diagnostikuje ultrazvukem, případně CT vyšetřením hrudníku, břicha a pánve. Důležitá jsou také specifická vyšetření krve a histologická vyšetření.
Jakou roli hrají geny BRCA?
Dědičnost hraje u rakoviny vaječníků velkou roli. Nedědí se však samotný nádor, ale zvýšená pravděpodobnost onemocnění. Riziko je významně zvýšené u žen s vrozenými mutacemi některých genů, např. BRCA1 a BRCA2.
V nezatížené ženské populaci je celoživotní riziko vzniku zhoubného onemocnění vaječníků nízké (1,8 procenta). Ve skupině nosiček vrozené mutace genů BRCA1 do 80 let onemocní 40–60 procent žen. U BRCA2 je celoživotní riziko nižší, dosahuje 10–30 %. Obě zděděné genové mutace znamenají i vysoké celoživotní riziko zhoubného onemocnění prsu (až 87 procent).
Genetická testace (tzn. vyšetření krve zjišťující přítomnost mutace) je u pacientek se zhoubným onemocněním vaječníků v České republice hrazena z veřejného zdravotního pojištění – a v případě pozitivního nálezu také jejich přímým příbuzným. Jestliže máte v rodině ženy, které těmito nádory onemocněly, promluvte si se svým lékařem o možnosti genetického testování.
ČLÁNKY DO MAILU