Asi nejvíce milovický areál, který dříve býval vojenským cvičištěm sovětské armády, znají rodiny navštěvující zábavní park Mirakulum. Známý je také tisícům návštěvníků letních hudebních festivalů Votvírák nebo Let It Roll. Do Milovic se ale jezdí i za golfem, sportovním létáním nebo jízdou na obrněncích. V areálu jsou i další volnočasové aktivity včetně off-road dráhy, rezervace divokých zvířat nebo cyklostezek. Všechny do něj ročně lákají statisíce lidí. „Když se řekne Milovice, nikdo neví, kde jsou. Jakmile ale zmíníte Mirakulum, každý hned ví a z jeho návštěvnosti tu těží i ostatní,“ shrnuje popularitu areálu jeden z nájemců.
Co se dozvíte v článku
Problém v podobě azbestu
Jak ovšem v březnu upozornil web Seznam Zprávy, lokalita v katastru obcí Milovice a Jiřice na Nymbursku má problém: její část je zavezena stavební sutí, která pochází z demolic zdejších vojenských objektů. Při nich ale nikdo neodděloval stavební materiály obsahující azbest. Ten byl dříve hojně využívaný pro své vlastnosti – je nehořlavý a stabilní, protože nereaguje s kyselinami ani zásadami. Používal se proto jako izolační materiál a přidával se třeba do cementových desek známých pod zlidovělým názvem eternit. Ten obsahuje azbestu do deseti procent.
Jak je ale dnes již prokázáno, azbest je karcinogen. To znamená, že jeho vlákna mohou po vdechnutí způsobovat nádory plic či pohrudnice. Milovická stavební suť, jež je rozhrnutá či léta leží na hromadách v blízkosti míst, kam se lidé jezdí bavit, proto kvůli kusům stavebního materiálu s azbestem může získat statut skládky nebezpečného odpadu. Znamená to, že návštěva oblíbeného místa s sebou nese zdravotní rizika?
Azbest v Milovicích
Přinášíme první ze série několika textů, ve kterých se zabýváme likvidací problematické stavební suti v milovickém areálu.
1. Do Milovic jezdí tisíce lidí na festivaly i do zábavního parku, vedle je přitom skládka s azbestem
2. Azbest poškozuje zdraví. Jak se uvolňuje a kolik vláken stačí na rakovinu
3. Azbest se tu smíchal se sutí a politikou, říkají provozovatelé aktivit v Milovicích
Zcela vyloučit to zatím nelze – úřady teprve zjišťují, kolik azbestu v lokalitě je, v jaké podobě se tam nachází a zda jde o jedinou ekologickou zátěž bývalého vojenského prostoru, který prošel částečnou revitalizací a v minulosti také velkými demolicemi budov sloužících sovětské armádě. „Azbest tam objeven byl. Podle našich informací je ale překryt vrstvou náletových rostlin a hlíny a v ovzduší nebyly naměřeny konkrétní hodnoty výskytu jeho vláken, takže zdravotní riziko je minimální,“ shrnul situaci v polovině června pro Vitalia.cz Matyáš Fošum, ředitel Odboru veřejného zdraví Ministerstva zdravotnictví.
Eternit na stovkách hektarů
„Neměřili jsme výskyt azbestových vláken v ovzduší, ale výskyt eternitu. A ten byl nalezen na ploše 600 hektarů,“ upřesnil státní zástupce Štěpán Brunclík. Dozoruje policejní vyšetřování, jež se rozběhlo právě kvůli nevytřídění azbestu a kvůli kterému detektivové včetně soudního znalce opakovaně navštívili bývalý vojenský areál. Pro důkazy si přišli také na Krajský úřad Středočeského kraje. Policisté okolnosti demolic prověřují kvůli podezření ze dvou trestných činů: podvodu a nedovoleného nakládání s odpady. Na začátku srpna, kdy státní zástupce hovořil s redaktorkou Vitalia.cz, kvůli nim ale nikdo nebyl stíhán.
Štěpán Brunclík v jedné větě pojmenoval dva problémy kauzy. Jednak ten, že nejméně desetina původního území bývalého vojenského výcvikového cvičiště je zavezena přinejmenším eternitem, a pak také to, že až do letošního roku nejspíš nikdo hlouběji nezjišťoval, jak moc se ze sutě azbestová vlákna uvolňují do ovzduší, přestože demolice začaly už před více než deseti lety a u azbestu obecně platí, že množství uvolněných vláken a doba, po kterou se ve vzduchu ve vyšší míře vyskytují a jsou vdechována, jsou pro ohrožení zdraví klíčové. Mapa milovického areálu ZDE
Právě při narušování celistvosti azbestových materiálů dochází ve vyšší míře k uvolňování vláken. Jak moc dokáží uškodit, záleží na vnějších podmínkách. Koncentrace vláken dokáže být obecně velmi vysoká zejména při demolicích ve vnitřních prostorách a při suchém počasí – to nahrává vyšší prašnosti. Na druhou stranu vlákna většinou nelétají příliš daleko. Ačkoliv nejdou okem vidět, nejsou zase tak lehká, aby urazila obrovské vzdálenosti. Většinou tedy klesají k zemi nedaleko místa, kde se uvolnila.
Kde všude suť skončila
Ve kterých částech bývalého vojenského cvičiště vyšetřovatelé azbest našli, je již jasné. Středočeský kraj je má i přesně zakreslené v mapě. Poskytnout ji ale zatím nechce. „Není to možné kvůli bezpečnosti a objektivnosti aktuálně prováděného samostatného průzkumu těchto lokalit v režii Středočeského kraje,“ odpověděl na dotazy Vitalia.cz krajský radní Libor Lesák, jenž má v radě na starosti oblast majetku a investic kraje. Podle jeho vyjádření v areálu byla rozvezena pouze suť z tamějších demolic, nikoliv z okolí bývalého vojenského prostoru.
Co a kdy šlo k zemi
Podle hejtmanství probíhaly demolice od roku 2012 do roku 2014 a stále nejsou dokončeny. K zemi šlo 350 vojenských objektů. Stavební suť byla údajně následně nadrcena, a to včetně materiálů s obsahem azbestu, a rozvezena přinejmenším v areálu bývalého vojenského prostoru. Kolik azbestu v suti skončilo a o jaký druh azbestového stavebního materiálu šlo, kraj na dotaz Vitalia.cz nedokázal sdělit s tím, že dokumentaci si nechala vypracovat společnost Mladá RP, s. r. o., jež si pozemky od Středočeského kraje mezi léty 2010 až 2016 pronajímala a měla demolice na starosti. Podle firmy vše proběhlo tak, jak mělo.
Mapa azbestu ale není až tak třeba. Hromady tvořené stavebním odpadem jsou, minimálně v lokalitě nazývané Boží Dar, dosud jasně viditelné a místa, kde se azbest našel, od jara vytyčují cedule s upozorněním, že vstup je na vlastní riziko. Umístil je tam kraj, tedy majitel pozemků, na nichž demolice probíhaly a které také kraj platil.
Ještě v dubnu v tiskové zprávě hejtmanství uvádělo, že zasažené azbestem je pouze území, kde se bouraly budovy. Později se ale ukázalo, že tomu tak není. Jak pro Vitalia.cz potvrdil Matyáš Fošum, navážka skončila také pod cyklostezkou vinoucí se jižně od sportovního letiště. Jasné je i to, že je pod jedním z parkovišť zábavního parku Mirakulum a Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) prověřuje i to, zda nebyla vyvážena i zcela mimo bývalý vojenský újezd.
„Na některých dalších Vámi zmiňovaných lokalitách (např. zábavní park Mirakulum, areál tankodromu a cyklostezka v Milovicích) provádí ČIŽP vlastní inspekční šetření a kontrolní činnost (zjišťování, ověřování). Zaměření této inspekční činnosti souvisí s poznatky týkajícími se možného odvozu demoličního odpadu k dalšímu použití i mimo areál bývalého vojenského a výcvikového prostoru,“ napsal redaktorce na konci června mluvčí ČIŽP Jiří Ovečka.
Recyklát je i u Mirakula
Monitoring z půdních vzorků naopak podle Matyáše Fošuma vyloučil výskyt zbytků sutě s obsahem azbestu v zábavním parku Mirakulum, jenž má dle vlastní webové prezentace ročně třísettisícovou návštěvnost. „Mirakulum je čisté,“ podotkl ředitel ministerského Odboru veřejného zdraví v červnu, kdy s ním redaktorka hovořila. Státní zástupce ale tak jednoznačný nebyl. „U zábavního parku nemám informace, že by tam eternit měl být, ale vyloučit to nelze,“ sdělil na začátku srpna Štěpán Brunclík.
Majitel Mirakula Jiří Antoš řekl, že betonovým recyklátem z demolic si nechal zpevnit jedno z parkovišť u zábavního parku. Zbytky sutě s azbestem v něm ale podle něj nebyly. „Šlo o čistý beton z místního sportovního letiště – my jsme přijeli k hromadě betonu a řekli jsme: ‚Ano, toto nám nadrťte‘ a oni nám to nadrtili. Žádný eternit tam nebyl. Nejsem sebevrah, abych si kupoval recyklát s eternitem,“ vysvětloval Jiří Antoš a dodal, že recyklát pak park nechal překrýt sedmi centimetry lomové výsivky: „Ne kvůli eternitu, ale aby lidé nejezdili po hrubém povrchu.“
Vlastní měření azbestu, ať už vláken v ovzduší, či jeho výskyt v půdě, si Mirakulum provést nenechalo. „Nebylo třeba. Eternit tu není, nikdo tady nic nenašel, v parku mám všechno vydlážděné a žádné měření, která probíhala jinde, nic nezjistila,“ sdělil jeho majitel s tím, že letos v květnu do areálu přišla i komise z krajského odboru životního prostředí. Ta podle Jiřího Antoše neshledala žádné pochybení či možnost ohrožení zdraví návštěvníků. „Je to politicky překroucená kauza, která nemá nic společného s ohrožením zdraví,“ doplnil s tím, že vše kolem azbestu je už pro něj tak otravné, až se vším vysvětlováním začal vlastně bavit.
Kde azbest není
Podle Středočeského kraje je jasné, že azbestová suť se do některých částí jím vlastněných pozemků nedostala. Policisté ji nenašli podle jarní tiskové zprávy krajského úřadu v rezervaci divokých koní, zubrů a praturů, ani na ploše sportovního letiště, na které mimo jiné probíhá třeba oblíbený letní hudební festival Votvírák. Právě proto festival i letos v červnu kraj povolil a pozemky pořadatelům pronajal s podmínkou, že účastníci se nesmí pohybovat jinde než na letištní ploše. Stejné podmínky měli i organizátoři srpnového hudebního festivalu s názvem Let It Roll. I ten se konal na sportovním letišti. Zda a jak organizátoři Votvíráku řešili možná zdravotní rizika, není jasné, na otázky zaslané e-mailem neodpověděli.
Azbest není ani na ploše tankodromu, alespoň podle jeho provozovatele. „Situaci jsme samozřejmě sledovali, nicméně v našem areálu se nenachází žádný azbest ani eternit, tudíž naši návštěvníci nemusí mít žádné obavy,“ sděluje manažerka provozu Tankodromu Milovice Lenka Veselá.
Demolice hned vedle bytovek
Jenže v Milovicích nejde jen o to, kde úlomky azbestového materiálu leží a kde ne. Zdraví nebezpečné jsou okem neviditelná vlákna, jež se z nich uvolňují a dokáží se šířit vzduchem do okolí. Tedy teoreticky i tam, kde odpad není. Zdravotní rizika jsou spojená s jejich vdechnutím s následným mechanickým drážděním dýchacích cest. To může vést po desítkách let k rakovině. Jak velké je obecně riziko onemocnění při dýchání vláken, budeme popisovat v jiném, samostatném textu.
Výskyt a koncentraci polétavých vláken je možné zjistit pouze odborným měřením ovzduší. Jenže o něm se úřady zmiňují až letos, ačkoliv demolice začaly již před více než deseti lety a jeden z nájemců tvrdí, že úřady (např. ČIŽP, krajský a stavební) i policii kvůli podezření na nezákonné nakládání s azbestovými materiály, tedy jejich rozemletí s ostatní sutí i dalším odpadem, upozorňoval už v roce 2015. Nešlo přitom o ojedinělou akci. K drcení veškeré suti z demolic a odpadů docházelo dlouhodobě.
Dnes je, i díky snaze o revitalizaci, z bývalého vojenského újezdu místo, kam jezdí nejen návštěvníci, ale i lidé za prací. Lokalita má také své obyvatele. V části, kde se bouralo nejvíce, stojí pět obydlených panelových domů. Nedaleko se nachází zástavba jedné z okrajových částí města Milovice. Zda a jak moc je při demolicích zasáhla azbestová vlákna, nejspíš nikdo neví a už to ani nezjistí.
Nyní Město Milovice tvrdí, že zatím není důvod ke znepokojení. „V tuto chvíli nemáme žádné informace o zjištěných zdravotních rizicích pro milovické občany, a to i s ohledem na informace Středočeského kraje o měření azbestových vláken v ovzduší v Milovicích, ze kterého vyplývá, že ve vzorcích kontrolního měření ovzduší nebyla žádná azbestová vlákna identifikována,“ uvedla v polovině srpna mluvčí Města Milovice Eva Hrušková.
Měření ovzduší začalo až letos
Letošní měření ovzduší si zaplatil u specializované firmy krajský úřad s tím, že k němu bude docházet opakovaně během půl roku. První proběhlo na konci května 2023 a kraj v tiskové zprávě oznámil, že výskyt vláken neprokázalo. Stejně tak tomu bylo u dosavadních kontrolních měření, ta ale ještě pokračují.
Kolikrát se již měření opakovalo, kraj neupřesnil. Uvedl ale, že firma vypracuje také povrchový a podpovrchový průzkum určených částí pozemků, které kraj vlastní. „Celkem by mělo být prozkoumáno 214 vzorků sedmi druhy metodických postupů na sedmnácti vybraných lokalitách. Výsledkem bude souhrnná zpráva o zjištěných ekologických zátěžích a případných škodách na vytipovaných lokalitách, včetně stanovení druhu a případného rozsahu této zátěže,“ popsal kraj v tiskové zprávě vydané v polovině letošního června. Monitoring krajskou kasu vyjde na 2,67 milionu korun.
Vlastní měření si zaplatila také společnost Valeo. V bývalém vojenském areálu provozuje polygon pro testování samořiditelných vozů i asistentů jízdy. Loni avizovala, že tamější provoz rozšíří a do lokality investuje v následujících letech 100 milionů korun. „Žádnou kontaminaci v námi využívaném areálu neprokázalo. Omezení provozu polygonu tedy nebylo nutné,“ uvedl mluvčí společnosti Gábor Iffland. Jakou formu měření mělo, nedodal, dubnová tisková zpráva kraje ale hovoří o tom, že jeden z tamějších zaměstnavatelů si nechal udělat na vlastní náklady kontrolní měření ovzduší.
Z laického pohledu je paradoxní, že ačkoliv do milovického areálu ročně míří statisíce lidí, inspektoři životního prostředí, pracovníci Státního zdravotního ústavu nebo hygienici, kteří v minulosti celorepublikově kontrolovali např. výskyt azbestových vláken ve školách, na místě vlastní měření neprováděli. Podle nich proto, že měření ovzduší v případě Milovic není v jejich kompetenci.
„K Vašemu dotazu sděluji, že krajská hygienická stanice se nepodílí na monitorování výskytu azbestu v této lokalitě a ani to krajské hygienické stanici nepřísluší,“ napsala na konci června redaktorce Alice Klingerová, ředitelka odboru hygieny práce středočeské krajské hygienické stanice. „ČIŽP neprovádí (a nemůže provádět) v rámci své činnosti monitoring kvality ovzduší či hodnocení případných zdravotních rizik. Její role je výhradně jako spolupracujícího orgánu s Policií ČR v rámci trestního řízení a autority hodnotící dopady na stav životního prostředí,“ sdělil mluvčí Jiří Ovečka.
Prašné aktivity nikdo neomezil
Opakovaná měření i výběr lokality, kde bude provedeno, jsou klíčové. Ačkoliv prach z demolic nyní už nezachytí, v milovickém areálu se stále děje dost aktivit, při kterých se práší, a tedy se mohou potenciálně znovu vířit i již usazená azbestová vlákna. Nebo uvolňovat další z poházených azbestových úlomků, z nichž část je stále na povrchu.
Jde třeba o driftovací soutěže nebo zmiňované jízdy obrněnci. První se ale odehrává na ploše letiště, kde azbest zůstat neměl, druhá v areálu Tankodromu Milovice, jehož provozovatel tvrdí, že kontaminován nebyl.
U zmiňované cyklostezky, na jejíž povrch místy suť vystupuje, je zase pole, kde letos proběhly žně. Jiné plochy zase nadšenci využívají pro jízdu v terénních vozech, na místo jezdí také filmaři a speciální dovednosti a taktiku tu cvičí policisté a další složky státu. Prašné aktivity v souvislosti s prověřování výskytu azbestu přitom nikdo neomezoval.
Podle Matyáše Fošuma nebyl na plochách určených pro prašné venkovní aktivity azbest zaznamenán. Na otázku položenou v polovině června, zda tedy již úřady dokáží jednoznačně říci, že tyto aktivity jsou pro zdraví zcela bezpečné a není důvod je jakkoliv omezovat, ale připustil, že na takový závěr je brzy. „Teď to nedokážeme říci,“ uvedl ředitel Odboru ochrany veřejného zdraví.
Čeká část území nákladná sanace?
Otázkou nyní je, co bude se hromadami sutě i chátrajícími objekty dál. Odpovědi zatím neexistují. Ministerstvo zdravotnictví i kraj čekají na souhrnný posudek, který ukáže, jaká je celková zátěž části areálu. „Tato zpráva bude sloužit jako podklad pro znalecký posudek, který by měl specifikovat možné způsoby sanace potenciálně zjištěné ekologické zátěže a jejich cenové nákladnosti,“ uvedl radní Libor Lesák s tím, že časový harmonogram dalších prací včetně demolic „nelze s ohledem na probíhající policejní vyšetřování predikovat“.
„Cílem je zaměřit se na místa, kde se kumulují návštěvníci, a u nich, předpokládám, budeme mít výsledky rozborů letos na podzim a pak můžeme přijmout konkrétní opaření,“ dodává Matyáš Fošum z Ministerstva zdravotnictví s tím, že složit celkový obraz o zasažení území azbestem ovšem potrvá desítky měsíců.
Ministerstvo životního prostředí již ústy mluvčího Ondřeje Charváta vzkázalo, že nevylučuje, že se na případné sanaci po vyhodnocení situace bude podílet.