Počet lidí trpících alergií na nějaký druh potravin neustále stoupá, což není pro většinu občanů žádná překvapivá informace. Některé nepříliš známé údaje nicméně v souvislosti s alergiemi zazněly tento týden na odborné přednášce „Potravinové alergie z pohledu alergologa i pacienta“ v rámci potravinářských úterků pořádaných již řadu let Českou potravinářskou společností spolu s Ústavem zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI).
Člověk není proti potravinovým alergiím zcela bezmocný.
Silným alergenem je například mrkev
Mluvíme-li o alergiích na potraviny, pak stejně jako při jiných „civilizačních chorobách“ je i v tomto případě samozřejmě celá řada příčin stoupajícího počtu alergií a alergiků. Kromě nesprávných stravovacích návyků, nadměrné konzumace alkoholu či cigaret, nedostatku či naopak přebytku pohybu a celkově stresujícího životního stylu patří přitom mezi stále více zmiňované příčiny také nedostatečná schopnost organismu adaptovat se na prostředí, v němž se člověk pohybuje. Uvedená schopnost je přitom individuální, což je jedním ze základních faktorů, proč na prevenci nebo léčbu alergií v praxi neexistuje univerzální recept. Úplně bez vlivu ale člověk přece jen není.
Recept na zdraví: kojení a špína?
Zaznělo to nakonec už mnohokrát – totiž, že odolnost vůči rizikovým vlivům prostředí je důležité posilovat zejména v mládí, ba přímo v dětství, například dostatečně intenzivním kontaktem s mikroorganismy kolem nás. Výstižným, byť poněkud zjednodušujícím sloganem pro takovou strategii je heslo „čistota půl zdraví a špína tři čtvrtě“. Čímž chce básník říci, že zejména příliš starostlivé maminky udržující své ratolesti v nadstandardně sterilním prostředí konají pro své potomky tak trochu medvědí službu.
Důležitý je přitom nejen přiměřený „kontakt s bacily,“ ale i s alergeny vyskytujícími se v přírodě, tedy rostlinami i živočichy. Právě pokles kontaktu s přírodou je, zdá se, také jednou z příčin rostoucího počtu alergiků. Jsme-li pak na počátku života člověka, pak je jednou z možností prevence alergií také dostatečná doba kojení, za niž se považuje 26 týdnů, tedy půl roku. Mateřské mléko je totiž schopno dodat kojenci celou řadu antigenů vůči alergiím pocházejích z často překvapivě malého množství matčiny potravy. Jak také na přednášce zaznělo, například v případě vajec stačí matce zkonzumovat jedno vejce za tři týdny, aby se v mateřském mléce objevila látka omezující nebo zabraňující v budoucnosti alergii na vejce.
K tématu: Nejčastější mýty o kojení
Alergici, zapomeňte na zdravou stravu
Alergenem může být prakticky každá složka potravy. Za potenciálně nejvíce alergenní potraviny se nicméně považuje zhruba 170 druhů potravin, přičemž 85 procent alergií se připisuje mléčným výrobkům, pšeničným výrobkům, ořechům, zejména pak arašídům, medu, mořským plodům, měkkýšům, korýšům a produktům ze sóji. Nepříliš známou informací však je, že 80 procent alergií na mléko a vejce lze omezit nebo i vyloučit tepelnou úpravou původních surovin.
Mezi významné alergeny ale také, pro někoho asi překvapivě, patří i symboly zdravé stravy, tedy ovoce a zelenina. V podmínkách ČR jsou navíc největšími alergeny nejčastěji konzumované druhy – z ovoce jde o jablka, mezi zeleninou vede celer a mrkev. Zvláště celer je dokonce evropskou legislativou oficiálně prezentovaným významným alergenem, přičemž řada diskusí se vede o zcela konkrétních výrobcích z této hojně používané zeleniny. Kupodivu alergický účinek na člověka lze u některých surovin či potravin výrazně snížit nebo zcela odstranit. Úspěšné pokusy v tomto směru proběhly i v ČR, a to v případě jablek. Non-alergenní ovocný mošt je již v současné době k dispozici pro trh, zatím se ale nenašel jeho prodejce – podrobnější informace připravujeme.
Klín klínem, alergii alergenem
Dispozice k alergiím jsou také do značné míry dány geneticky. Například děti matek-alergiček mají podle statistik sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že budou samy alergické. Na druhou stranu, i genetické dispozice lze v průběhu života částečně modifikovat, především způsobem života a stravování.
Poněkud brutálním, ale kupodivu podle dosavadních poznatků účinným způsobem při boji s alergiemi je v této souvislosti také metoda donutit organismus přijímat stravu, která je pro strávníka alergenem. Informaci o tom přinesl přitom již před pěti lety populárně-vědecký server Osel.cz, a to na základě výzkumů Dětského centra Johna Hopkinse a pracovníků Duke University v USA (Osel.cz: Nezvyklá léčba alergie na mléko). Tamní vědci v praxi došli k poznání, že postupné zvyšování dávek mléka dětem může zcela překonat jejich alergii. Své výsledky zveřejnili v Journal of Allergy & Clinical Immunology. Jeden ze závěrů zněl, že děti, které dostávaly pravidelně mléko na léčbu své mléčné alergie, měly na konci pokusu v krvi mnohem více protilátek proti mléčným bílkovinám, svou alergii ale zvládaly lépe.
Součástí závěrů bylo však i důrazné doporučení, aby tuto metodu bez dohledu lékaře potenciální alergici v praxi sami nezkoušeli. Je to pochopitelné – obdobné pokusy byly zatím na celém světě provedeny jen tři, a i když dospěly k podobným závěrům, jde zatím o značně neprůkaznou metodu. Navíc to vypadá, že pokud se alergik přestane „cpát“ svým alergenem, po nějaké době se alergie opět vrací.
Čtěte dále: Válka o mléko je spíš svatá než věcná
Ačkoli, jak bylo řečeno, počet alergiků celosvětově i na našem území stoupá, příliš přehledných informací zatím k dispozici není. S postupujícím vědeckým poznáním, ale i díky lobby výrobců potravin, kteří používají rizikové alergeny při výrobě svých produktů, se také neustále mění seznam alergenních potravin v legislativě. Alespoň částečné světlo do alergenního tunelu by ale mohl přinést připravovaný dokument České alergologické společnosti, která pracuje na souhrnu nejnovějších poznatků o alergiích. Nezbývá než doufat, že se na tuto osvětu poznatků vědy a výzkumu najdou peníze. A také, že budou laičtí spotřebitelé doporučením odborníků rozumět. Na v úvodu zmiňované odborné přednášce bylo odbornosti tolik, že odborné výrazy tvořily mnohdy devět z deseti slov příslušného sdělení…
ČLÁNKY DO MAILU