Pokud vás občas pálí žáha, potíže nejspíš řešíte úpravou jídelníčku nebo volně prodejnými léky. Jejich úskalí spočívá v tom, že je lze brát jen krátkodobě, jinak si spíše ublížíte, než abyste si pomohli.
Je-li pálení žáhy časté a přidávají se k němu i další zdravotní potíže, jakými jsou třeba bolesti na hrudi, zápach z úst, chrapot či průduškové a plicní komplikace, může jít o tzv. reflux jícnu neboli gastroezofageální reflux, tedy poruchu trávení, při níž se žaludeční šťávy dostávají zpět do jícnu.
Standardní léčba refluxu spočívá v užívání léků na snížení kyselosti žaludečních šťáv. Ty sice mohou potlačovat projevy onemocnění, neřeší ovšem samotné příčiny této poruchy trávení. „Z lékařského hlediska může za gastroezofageální reflux několik faktorů, jako jsou porucha funkce bránice, peristaltiky orgánů, nebo zvýšení intragastrického nebo intraabdominálního tlaku (tlaku uvnitř žaludku či dutině břišní, pozn. red.). Samozřejmě ale hrají roli i stravovací návyky, tělesná konstituce nebo psychický stav,“ vysvětluje Jana Štveráková, primářka rehabilitačního oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice.
Léčba v podobě rehabilitace
Nemocnice v Ostravě-Vítkovicích patří mezi pracoviště, kde používají metodu, jež ovlivňuje přímo příčiny refluxu. Nejde o zázračné pilule, ale fyzioterapii.„Podstatou terapie při léčbě refluxu je posílení funkce dolního svěrače jícnu. K tomuto se využívají techniky správného bráničního dýchání. Bránice je příčně pruhovaný sval, který se dá vhodnou metodou posílit natolik, aby opět plnil svou funkci bezpečného uzavření,“ popisuje Jana Štveráková.
Ve vítkovické nemocnici jde o novinku. Péči poskytuje tamější rehabilitační oddělení, kde působí zkušená fyzioterapeutka Karla Sloniowská. „Fyzioterapie v případě refluxu je neinvazivní metodou, neprovádí se tedy žádný zásah do těla pacienta,“ ujišťuje.
Důležité je posílit, a hlavně naučit správné brániční dýchání, a tím celkově zlepšit postavení a sílu bránice. „Používáme i techniky jako viscerální manipulace, mobilizace nebo reflexní podpora peristaltiky. Podstatné je rovněž držení těla, které výrazně ovlivňuje postavení bránice. A v neposlední řadě musíme pamatovat i na jizvy, které se vyskytují v oblasti břicha. Ty je nutné také manuálně ošetřit,“ dodává Karla Sloniowská.
Pomůže-li pacient, jde to i bez léků
Správě vedená rehabilitace jde ruku v ruce s aktivní spoluprací pacienta. Pro úspěšnou léčbu musí onemocnění přizpůsobit své stravovací návyky a pracovat také na psychické pohodě, protože dlouhodobý stres či úzkost vytváří tlak na žaludek, a tím dochází typicky ke zhoršení refluxu.
Úpravou stravy a životního stylu v kombinaci s vhodnou rehabilitací lze docílit i úplného odstranění obtíží. „Je důležité přistupovat k léčbě komplexně. Pokud pacient zodpovědně provádí všechna doporučení a cvičení, pak farmakologická léčba již obvykle není nutná. Samotné výsledky naší dosavadní terapie jsou víc než dobré,“ uzavírá primářka Jana Štveráková. Metodu léčby si již ve vítkovické nemocnici mohli vyzkoušet první pacienti, další zájemci se mohou hlásit osobně na základě doporučení od lékaře.
Galerie: Refluxní choroba jícnu – pálení žáhy může vést až k rakovině
Kdy jít k lékaři a k jakému
Gastroezofageálním refluxem trpí převážně lidé s nadváhou, avšak není to vždy pravidlem. Mezi varovné signály refluxu patří pálivý pocit v krku, tlak za hrudní kostí, někdy obtížné dýchání, nechutenství, žaludeční křeče, kožní vyrážky či pocit nespolknutého sousta v krku.
Pacient by tyto signály neměl přehlížet a měl by navštívit lékaře. V tomto případě praktického či přímo gastroenterologa. Pravidelné dráždění sliznice jícnu totiž může mít vážné zdravotní následky.
Mezi doporučení, která mají pomoci k nápravě, patří vyvarovat se konzumace mastných, smažených jídel, pálivému koření, česneku, cibule, sycených a slazených nápojů, čokolády, alkoholu, kyselého ovoce, kávy a také kouření. Je vhodné jíst častěji v menších porcích, neboť přejídání vyvíjí tlak na jícnový svěrač a dochází tak ke zhoršení symptomů.