Je asi devět hodin ráno. Venku je příšerná zima a prší. Přesto se vydávám do Vojenské nemocnice v pražských Střešovicích. Nikoliv jako pacient, ale jako možný dárce kostní dřeně. Rozhodla jsem se, že se přihlásím do Českého národního registru dárců dřeně (ČNRDD). Stanu se tedy potenciálním dárcem, který může někomu zachránit život. Budu jedním z 34 tisíc Čechů a Češek, kteří jsou zaregistrovaní a mezi nimiž se hledají osoby, jejichž krvetvorné buňky z kostní dřeně pomáhají nemocným. Pravděpodobnost, že budu vybrána zrovna já, je prakticky mizivá. Přesto je možné, že za pár let onemocní leukémií někdo, kdo bude potřebovat zrovna moje krvetvorné buňky a já mu zachráním život. Díky ČNRDD už bylo zachráněno několik stovek lidských životů.
Samotné přihlášení do registru není nic složitého a žádné hrůzy se přitom nekonají. Nic horšího než jeden odběr krve vás nepotká. Stačí přijít na vybranou transfúzní stanici a přihlásit se. Seznam dárcovských center naleznete zde.
Světové registry mají v databázi více než 9 milionů možných dárců. Český národní registr dárců dřeně je v porovnání s těmi světovými, unikátní. Sice nepatří k největším, ale disponuje velmi podrobnými a kvalitními daty o dárcích, což samozřejmě hodně usnadňuje hledání vhodného dárce. Navíc lidé v něm zapsaní jsou většinou mladí lidé.
- Podmínkou vstupu do registru je věk od 18 do 35 let. České krvetvorné buňky čas od času putují do Německa, Polska, Rakouska, ale také do Kanady nebo Spojených států amerických. Na druhé straně i Češi dostávají zahraniční kostní dřeň.
Jedno píchnutí a hotovo
Po příchodu na dárcovského centra na transfuzním oddělení vyfasujete dotazník. Vyplnit jej není nic složitého. Sama jsem to zvládla asi za pět minut a prozradila například to, že nepatřím mezi skupinu osob s rizikovým chováním, při kterém by mohlo dojít k nákaze pohlavními chorobami. Registr zajímá váš zdravotní stav, protože jen zdravý člověk může být dárcem.
„K zápisu do registru není přijatelný člověk, který trpí vážnější chronickou nemocí, poruchami krve nebo krevní srážlivosti, epilepsií, diabetik závislý na inzulinu nebo tabletách, člověk, který měl v minulosti maligní nádorové onemocnění, je po transplantaci orgánu, má pozitivní test na AIDS, prodělal tbc, lues, malárii, virovou hepatitidu B či C,“ informuje registr na svých stránkách. Mezi přechodné důvody, proč nemůžete být dárcem, patří například těhotenství, stav po velkých operacích a transfúzích krve.
Po vyplnění dotazníku si mě převzala lékařka. Prošla moje odpovědi a odeslala mě k samotnému odběru. Pro strašpytly uvádím, že se jedná jen o jeden vpich, při kterém se odebere malá zkumavka krve. Tedy nic hrozivého.
Zkumavka krve pak následně putuje do unikátní HLA laboratoře Českého národního registru dárců dřeně v Plzni. Tam se provádí velmi podrobná genetická vyšetření, jejichž výsledky se zadají do registru. V laboratoři už neexistujete jako osoba, ale jako jedinec označený kódem. Tedy nikdo se nedozví vaši identitu. Do samotné laboratoře se vydáme za týden. Pro vás jako potenciálního dárce kostní dřeně ale kontakt s nemocnicí končí hned po odběru. Pak se nejspíš nestane vůbec nic. Může vám ovšem kdykoli zazvonit telefon a dozvíte se, že můžete být dárcem.
Nemoci, které se dnes léčí transplantací dřeně, jsou:
- některé zhoubné nádory krvetvorby dětí i dospělých (například akutní a chronické leukémie, myelodysplastický syndrom, určité typy lymfomů)
- vybrané solidní nádory
- těžké krvetvorné útlumy, nezvladatelné konvenční terapií (těžká aplastická anémie aj.)
- těžké vrozené poruchy imunity u dětí
- některé vrozené poruchy látkové přeměny a další (obvykle již vzácné) odchylky, související s vadami krve a obranyschopnosti
Žádné vrtání kostí!
Vlastní dárcovství kostní dřeně je zcela dobrovolné. Tedy kdykoliv si můžete rozmyslet, že dřeň darovat nechcete. Nikdo vás nesmí k čemukoliv přemlouvat nebo nutit. Na druhé straně trocha vašeho nepohodlí znamená pro nemocného příjemce obrovskou naději. „Pokud objevíme vhodného dárce, kontaktujeme ho a sdělíme mu, že byl v registru vybrán. Když se rozhodne darovat kostní dřeň, provedeme podrobná vyšetření, při kterých zkoumáme vzájemnou kompatibilitu s příjemcem,“ vysvětluje MUDr. Jana Navrátilová pracující v Českém národním registru dárců dřeně. Když to dobře dopadne a dárce souhlasí, přistoupí se k samotnému odběru.
Možnosti jak odebrat kostní dřeň jsou dvě a záleží na dárci, kterou z nich si vybere. První z nich se provádí v celkové narkóze, při které se několika vpichy zavede tenká jehla do pánevní kosti a odsaje kostní dřeň. „K žádnému vrtání kostí nedochází, jak si stále mnoho lidí myslí. Samotný odběr v narkóze nebolí. Po něm dárce zůstává asi dva dny u nás na lůžkovém oddělení a bude asi týden cítit zadní část těla,“ usmívá se doktorka Navrátilová.
Pokud nechcete odběr z kosti, je možné jej provést ambulantně, a to z krevního oběhu. Před samotným odběrem budete pár dní dostávat speciální injekce, které způsobí, že se buňky kostní dřeně budou vyskytovat volně v krvi. Poté se pomocí speciálního přístroje separátoru odeberou ze žíly. „Dárce je plně při vědomí a celý odběr trvá asi čtyři hodiny,“ dodává lékařka. Nic dalšího se vám dít nebude.
Vy ani příjemce kostní dřeně se nedozvíte svoji identitu. Tedy vy nebudete vědět, komu dřeň dáváte a příjemce, od koho ji dostal. V době transplantace kostní dřeně se tedy v žádném případě nesetkáte. Některé registry připouštějí vzájemné seznámení později, pokud si obě strany setkání výslovně přejí, a to až v době, kdy je transplantovaný pacient již mimo všechna rizika. Nikdy to není dříve než rok od výkonu. Obecně se však setkání nedoporučuje.
ČLÁNKY DO MAILU