Ačkoli přibývá moderních diagnostických metod a stále přesnějších odběrů krve, některé věci se nemění – jakmile přijdete k doktorovi s náběhem na nějakou banální chorobu, jedno zda k dětskému či dospělému, bude po vás chtít, abyste otevřeli pusu a on se vám mohl podívat do krku. Může v něm najít streptokoky, ale také třeba kvasinky.
Vyšetření krku někdy může stačit ke stanovení diagnózy
„Mám angínu snad každého čtvrt či půl roku. Dokážu si ji diagnostikovat i sama, stačí mi podívat se do mého bolavého krku, abych na mandlích uviděla bílé čepy a je mi jasné, že musím pro antibiotika,“ říkala mi tuhle kamarádka, která si je svou angínou vždycky jistá. Lékařka jí ale přesto vždycky zkoumá krk a občas se ji snaží antibiotika rozmluvit s tím, že se angína možná nerozjede. Většinou to ale dopadne jako obvykle, angína to nevzdá. Nicméně lékařčin postup je správný, ne každé bílé skvrny na mandlích znamenají čepy a ne každá bolest v krku angínu.
Ne každý bílý povlak znamená angínu
„Ono totiž není pravda, že každý bílý povlak na mandlích znamená streptokokovou angínu, na kterou je potřeba nasadit antibiotika,“ vysvětluje praktická lékařka Jana Vondráková. Dokonce ani zjevné bílé čepy nemusí být příznakem této angíny, může jít například o důsledek odlučování sliznice kvůli boji s běžnými bakteriemi. Tělo totiž do míst, kde se usadila nějaká infekce, posílá zvýšené množství bílých krvinek, které se v místě hromadí a posléze odumírají.
Na angínu tak lékař usuzuje z celkových příznaků – tam krom čepů a zejména pak bolesti v krku patří i silně zarudlý krk, teplota až horečka, nevolnost někdy dokonce se zvracením, celková slabost, zápach z úst.
Více o nemoci: Angína
Napovědět, že v sobě má člověk bakteriální infekci, může i odběr krve zvaný CRP, který lze rychle provést přímo v ordinaci – nedávno jsme o něm psali zde: Jednoduchý krevní test CRP ověří nutnost antibiotik.
Stoprocentní jistotu původci potíží a potvrzení toho, zda jde skutečně třeba o streptokoka, lze však získat pouze pomocí výtěrů z krku, přičemž jejich vyhodnocení trvá tři až čtyři dny. Používá se proto pouze tehdy, když si lékař není jistý, protože příznaky nejsou jednoznačné a pacient zároveň není angínou příliš schvácený nebo tehdy, když na ni nezabírají běžná antibiotika.
S angínou nemusíte k lékaři až tak spěchat
Mimochodem, ačkoli mnoho lidí míří k lékaři hned s prvními příznaky, u nichž usuzují na angínu, není to nutné. Je sice pravda, že na skutečnou angínu se musí užívat antibiotika, ale není potřeba je nasadit urgentně rychle (na rozdíl třeba od meningokokových infekcí) – tělo se dokáže a angínou docela dobře vyrovnávat.
Problémem jsou spíše možné komplikace, které by mohly déle trvající angínu provázet, například v podobě revmatické horečky, která může nezvratně poškodit srdce či klouby. V praxi to znamená, že pokud vás nebo vaše děti přepadne angína o víkendu a neprovázejí ji například vysoké horečky, stačí s ní k lékaři zajít až v pondělí ke svému lékaři a vyhnout se tak čekání na pohotovosti.
Přečtěte si: Vysoká horečka sice ničí nemoc, ale vyčerpává tělo
A co když jsou to kvasinky?
Podle lékařky mohou čepy na mandlích znamenat také to, že člověk v sobě má kvasinkovou či jinou plísňovou infekci. „Pokud je má člověk dlouhodobě a nejsou jen projevem nějaké akutní virózy a navíc ho trápí například zápach z úst či dlouhodobá únava, měl by se nechat důkladně vyšetřit,“ dodala Jana Vondráková. Na vyšetření spočívající například v podrobných rozborech krve a kultivaci výtěrů by měl svého pacienta poslat právě praktický lékař, bohužel se do toho však některým příliš nechce a vyžaduje to od pacienta poněkud asertivní chování.
Kultivace kvasinek či plísní z výtěrů trvá déle než kultivace bakterií a je potřeba počítat s jedním týdnem. Pokud by laboratoř nepěstovala vzorek tak dlouho, mohlo by vyšetření skončit konstatováním, že máte v krku pouze běžnou mikrobiální flóru.
Čtěte také: Diagnostika jazyka pozná nemoc podle barvy a povlaku
Když vás v krku jen bolí
Na druhou stranu, ani silně bolavý krk nemusí znamenat žádné vážnější potíže, ačkoli vás polykání bolí – většinou jde o jeden z příznaků nachlazení provázeného rýmou či kašlem, někdy se projevuje pouhým škrábáním, jindy tupou bolestí při každém polknutí. Krk bývá uvnitř zarudlý, na rozdíl od angíny však nebývá polykání obtížné, protože scházejí otoky.
Navíc při angíně většinou bolí krk spíše po stranách, při zánětu nosohltanu spíše uprostřed. A bolest se posouvá dolů do krku a hrtanu. Ideálním řešením v tomto případě bývá Priessnitzův obklad – vlhká látka, igelit a navrch suchá látka několikrát denně na dvě hodiny. U zánětů nosohltanu mnoho lidí používá také lokální antibiotika, ale jde o zbytečně silnou zbraň, záněty jsou navíc většinou virového původu.
Krom toho může některé pacienty bolet či tlačit v krku, ačkoli jinak nemají nejmenší příznaky jakéhokoli nachlazení – pokud jde o dlouhodobou potíž, rozhodně to nepodceňujte a běžte k doktorovi. Může jít například o tlačení v důsledku zvětšující se štítné žlázy.
Čtěte dále: Nejčastěji užívané bylinky při nachlazení
ČLÁNKY DO MAILU