Pokud se zajímáte o genealogii a nechali jste si sestavit svůj rodokmen, případně tímto směrem pátrali sami, možná jste už zjistili, že čím dál více jdete do minulosti, tím spíše narazíte na větší počet dětí v rodinách. Bylo obvyklé, že ženy měly za sebou i více než deset porodů a takřka každý rok byly znovu těhotné.
Zdaleka ne všechny děti se však dožily dospělosti a také ženám hrozila mnohá rizika. Historička Milena Lenderová píše ve své knize A ptáš se, knížko má…, že být těhotná znamenalo být jednou nohou v hrobě, i když se od poloviny 19. století úmrtnost žen při porodu a v šestinedělí již pomalu snižovala.
Velkou pomocí bylo zpřísnění hygieny a zkrocení takzvané horečky omladnic. Horečka omladnic bylo infekční onemocnění napadající ženy po porodu, které na následky této horečky často umíraly. Díky lékaři Ignáci Filipu Semmelweisovi mohla být později věnována pozornost důkladné hygieně, což přispělo jednoznačně k tomu, že počet případů horečky omladnic začal klesat.
I když za jeho života nemohl dostatečně odůvodnit své počínání a nebylo příliš bráno vážně, v nemocnici, kde pracoval, nutil studenty, kteří přecházeli z pitevny se špinavýma rukama do ostatních částí nemocnice, aby si pečlivě myli ruce karbolovým mýdlem.
Tíha a útrapy ženského údělu
Z historických záznamů je patrné, že ženy braly těhotenství a porody jako svůj úděl a jakousi nutnou samozřejmost, která leckdy nestála za sáhodlouhé diskuze, a už vůbec nebyla vhodná pro žádnou společenskou konverzaci. Spousta žen díky mnoha porodům, péči o děti a těžké práci brzy zestárla a umírala. Mezi známé ženy s vysokým počtem dětí patřila panovnice Marie Terezie (1717–1780), která porodila 16 dětí, z nichž pět se nedožilo dospělého věku.
První a třetí dcerku ztratila velmi brzy, prvorozená Marie Alžběta zemřela jako tříletá na úporné zvracení z neznámých příčin a hned ve stejném roce se narodila třetí dcera Marie Karolína, která zemřela v necelých dvou týdnech na božec či jinak řečeno psotník (křeče). Další stejně pojmenovaná Marie Karolína zemřela během porodu.
V počtu dětí svou matku předčila dcera Marie Terezie, a to Marie Karolína, třetí stejně pojmenovaná královská dcera, která konečně přežila dětský věk a dožila se 62 let. Ta měla dokonce 18 dětí, tedy ještě o dva porody více než její matka.
Bohužel ale spoustu svých potomků ztratila. Jedenáct dětí jí zemřelo ještě v raném dětském věku. Dospělosti se dožilo jen sedm z nich, ale dvě z dcer zemřely již ve věku kolem třiceti let při porodu nebo těsně po porodu. Další dcera Marie Antonie dvakrát potratila a zemřela na tuberkulózu ve 21 letech, takže zemřela bezdětná a spekulovalo se dokonce i o tom, že byla otrávena.
Dvojčata, trojčata, čtyřčata, paterčata…
Velkou sílu, statečnost a odolnost však musely mít ženy, které porodily dvojčata nebo vícerčata, a to samozřejmě bez veškeré anestezie nebo císařského řezu. Vícečetná těhotenství v historii nebyla ničím neobvyklým, u přírodních národů se ale věřilo, že porod dvou dětí najednou přináší neštěstí a je zlým znamením, takže se ženy vždy hleděly jednoho z dítěte zbavit, jak píše ve své knize Dějiny ženy Stanislav Kostka Neumann.
Dnes se vícečetná těhotenství objevují často ve spojení s umělým oplodněním a porod obvykle končí již naplánovaným císařským řezem. Výskyt dvojčat nebo trojčat v rodině bývá i genetickou záležitostí.
Když žena porodí dvojčata nebo vícerčata, hned se počet dětí rychle znásobí. I když si nedovedeme představit ani osmnáct porodů Marie Karolíny, existují ženy, které mají dohromady mnohem více dětí. Všechno je historicky doloženo a zapsáno v Guinessově knize rekordů. Nejplodnější ženou světa se ale prokazatelně stala Valentina Vasiljevová, která porodila 69 dětí z celkem 27 porodů. Šlo o vícečetná těhotenství: čtyřikrát čtyřčata, sedmkrát trojčata a rovnou šestnáctkrát dvojčata v rozmezí let 1725–1765.
Byla to žena extrémně plodného Fjodora Vasiljeva z města Šuja, který údajně něco podobného zažil i se svou druhou ženou, která porodila šestkrát dvojčata a dvakrát trojčata, tedy dalších 18 dětí, čímž se stal otcem 87 dětí během jediného svého života. Jakkoliv to zní neuvěřitelně, prý je to pravda. Informace byla uvedena v roce 1783 v dopise pro londýnský The Gentleman’s Magazine a nechybí ani dodatek, že tento plodný ruský rolník byl představen samotnému carovi. Odborníci ale o její pravdivosti pochybují, vzhledem k vysoké úmrtnosti dětí i rodiček v této době a životu v poměrně zaostalé části Ruska se tato zpráva rovná spíše zázraku.
Zdroje: epochaplus.cz, S. K. Neumann. Dějiny ženy. Praha: Melantrich 1931, M. Lenderová. A ptáš se, knížko má… Praha: Triton 2008, Wikipedie
Galerie: Nejhezčí porodní fotky roku 2023 podle asociace fotografů
ČLÁNKY DO MAILU