Nechtěný suvenýr v podobě infekce přenosné často z komára na člověka (nikoliv z člověka na člověka) si můžete přivést z Řecka, Španělska, Bulharska, ale také Turecka, Kypru, Chorvatska a Maďarska.
Dengue nebo západonilská horečka jsou přitom infekce, jejichž přenos z komára se stále častěji objevuje přímo v Evropě, protože teplejší počasí přeje šíření bodavého hmyzu severním směrem. Jak uvádí tisková zpráva Státního zdravotního ústavu (SZÚ), třeba u druhé jmenované byl v posledních letech hlášen výskyt místního přenosu nákazy v Německu, Rakousku a Nizozemí.
Počty do ČR dovezených infekcí sice nejsou nijak vysoké (viz box níže), na druhé straně s proměnou klimatu komáři rodu Aedes (přenašeči zejména horečky dengue či západonilské horečky), Anopheles (malárie) nebo ti rodu Culex (západonilské horečky) jsou i v zemích, jež pro jejich výskyt nejsou typické. Mezi ně patří i ČR. Důvod k panice to sice není, ale k tomu se před komáry chránit ano.
Komáří nákazy v Česku
Podle SZÚ se sice na našem území již objevuje třeba komár tygrovaný, který tu dřív nebyl, zatím se u nás ovšem nedokázal usadit trvale a založit stabilní populaci
.
Zastoupení jsou tady i komáři rodu Culex, k přenosům nemocí ale, až na výjimky, nedochází. SZÚ v této souvislosti zmiňuje jen jedinou nemoc – západonilskou horečku. První v tuzemsku prokazatelně nakažený pacient byl zaznamenaný v roce 2018.
„Co se týká západonilské horečky, riziko nákazy nelze na území ČR vyloučit. Vlivem změn klimatu a krajiny, společně s výkyvy počasí, migrací ptáků i lidí, a se změnami v populacích komárů, se může pravděpodobnost nákazy zvyšovat,“ říká epidemioložka SZÚ Hana Orlíková.
Výskyt vybraných infekcí v ČR
v letech 2018 až 2023
Rok – počet hlášených infekcí
Malárie
- 2018 – 36
- 2019 – 34
- 2020 – 9
- 2021 – 10
- 2022 – 30
- 2023 – 42
Horečka dengue
- 2018 – 36
- 2019 – 81
- 2020 – 38
- 2021 – 4
- 2022 – 22
- 2023 – 79
Západonilská horečka
- 2018 – 7
- 2019 – 2
- 2022 – 2
Horečka Chikungunya
- 2018 – 6
- 2019 – 15
- 2022 – 2
- 2023 – 3
Virová horečka Zika
- 2018 – 1
- 2019 – 1
- 2020 – 2
- 2022 – 1
- 2023 – 5
Žlutá zimnice
- 2018 – 1
Pozn.: Vynechání některých let znamená, že v nich byl hlášen nulový počet infekcí. Zaznamenané případy jsou, až na několik výjimek, jež statistika nerozlišuje, infekcemi dovezenými ze zahraničí.
Zdroj: SZÚ/ISIN
Odborníci proto nabádají při letních cestách k opatrnosti. To znamená, že při balení a vybavování cestovní lékárničky by lidé měli myslet také na ochranu proti hmyzu.
„Snížit kontakt mezi komáry a lidmi lze ve venkovním prostoru aplikací repelentů. Ve vnitřním prostředí lze pak využít odpařovačů (malý elektrický přístroj do zásuvky s náplní odpuzující či zabíjející komáry, pozn. red.), případně mechanických bariér, jako jsou sítě proti hmyzu nebo moskytiéry,“ připomíná Martin Kulma, vedoucí Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci SZÚ.
Častý mýtus, který je v ČR stále zažitý, je, že si lidé mají koupit repelent až na místě pobytu v zahraničí, protože je účinnější. To ale není pravda. Nezáleží na tom, kde si repelent koupíte, ale jakou obsahuje účinnou látku,
říká Milan Trojánek, přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol.
Potvrzují to i ze SZÚ s tím, že účinnost českých repelentů testují na laboratorních, tropických a subtropických komárech, kteří se v ČR vůbec nevyskytují. Navíc nákup repelentu v zahraničí nemusí být vždy bezpečný z hlediska zdravotních rizik.
Při koupi repelentu v ČR nebo zemích EU máme jistotu, že prošel schvalovacím procesem, byl tedy otestován i z hlediska toxicity a jeho použití by nemělo ohrozit naše zdraví. Je možné, že v zahraničí lze koupit i ‚koktejly‘, jež sice budou fungovat i lépe, ale otázka pak je, co všechno mohou či nemohou obsahovat a jak je to s jejich případnou toxicitou,
podotýká Zdenka Leipnerová Galková z Národní referenční laboratoře pro dezinsekci a deratizaci.
Jak nechytit nemoci od komára
Jaký repelent si tedy vybrat? „Doporučujeme používat pouze přípravky, které jsou k tomuto účelu určené a celková doba ochrany je uvedena na obalu – účinné jsou v řádu hodin. Naopak výrobky, často s obsahem různých silic, slibující ochranu po dobu několika týdnů i měsíců, poskytují ochranu velmi nízkou nebo vůbec žádnou,“ upozorňuje Martin Kulma.
SZÚ proto nedoporučuje používat produkty typu repelentní náramky a repelentní náplasti. Mnohem více se osvědčily v testech SZÚ repelenty se syntetickými látkami. Účinné jsou tyto:
- deet,
- IR3535,
- icaridin nebo
- picaridin (označována také zkratkou KBR 3023).
Typ i obsah látky lze nalézt na etiketě, stejně jako dobu účinku. Účinné látky by podle odborníků měli mít v přípravku koncentraci alespoň 15 %.
Na účinné látce záleží, ale nikoli z pohledu toho, že by se pro každou zemi hodila jiná, ale z pohledu toho, jakou účinnou a po jak dlouhou dobu můžeme od přípravku očekávat,
podotýká Zdenka Leipnerová Galková.
Repelenty jsou ochrana určená i dětem. Pak ale je vhodné vybrat takové, které jsou přímo pro ně určené. Často se nepřehlédnutelně ‚chlubí‘ třeba označením ‚pro děti/kids/ junior‘ – vždy je ale dobré přečíst si i celou tu etiketu,
radí Zdenka Leipnerová Galková.
Jak správně použít repelent
Repelenty lze aplikovat jak přímo na kůži, tak i na oděv. Aplikovány musí být přesně podle doporučení výrobce. Doba účinnosti uvedená na obalu je pouze orientační, proto je nutné se ošetřit opakovaně, pokud se komáři opět pokoušejí kousat.
Zdroj: SZÚ/Komáři
A co očkování, pomůže?
Kromě ochrany proti hmyzu může být prevencí také očkování nebo preventivně užívaná antimalarika.
Proti západonilské horečce vakcína dosud neexistuje. A není ani žádná ochranná léčba či léčba, kterou by pacient dostal bezprostředně po kontaktu s nakaženým komárem.
Nově k evropské registraci míří první vakcína proti onemocnění s exotickým návzem Chikungunya. I to přenáší někteří komáři. Ta ale zatím v praxi dostupná není.
Naopak k dispozici je vakcína proti horečce dengue. „Lze ji naočkovat dospělým, dospívajícím a dětem ve věku od čtyř let. Aplikují se dvě dávky podané s odstupem tří měsíců,“ upozorňuje Hana Orlíková.
Nejde ale o levnou záležitost. Očkování je nehrazené a dvě jeho dávky vychází zhruba na osm tisíc korun. Navíc je potřeba začít očkovat měsíce před odletem. Podle Milana Trojánka je proto důležité uvážit, kdo toto očkování skutečně využije. Lékař nesmí klienta poškodit, a to ani finančně. Takže je nutné velmi precizně zhodnotit situaci a vybrat jen očkování proti takovým nemocem, které na cestovatele mají teoreticky velký dopad – vyskytují se tedy v daném místě hojně, nebo mohou mít velmi závažné zdravotní následky,
vysvětluje přednosta Kliniky infekčních nemocí.
Lékaři jej zatím nedoporučují při běžných cestách po Evropě či do oblíbených přímořských destinací. Do některých exotičtějších zemí, kde je výskyt dengue četný, se ale hodit může. Doporučení platí třeba pro země jižní a jihovýchodní Asie, Oceánie, Jižní a střední Ameriky, Karibské oblasti a Afriky, zejména té subsaharské.
Galerie: Unikátní biobox ve FN Bulovka pro případy nejzávažnějších infekcí
K ochraně proti infekci přenášené hmyzem patří také vybavení lékárničky antimalariky. Malárie se vyskytuje např. v Africe, střední a Jižní Americe, v Jižní Asii a na Středním Východě. Funguje to tak, že lékař vyplní recept, pacient si léky vyzvedne v ČR a následně je, pokud jede do velmi rizikové oblasti, užívá každý den pobytu. Pokud je v méně rizikové oblasti, má s sebou jedno balení, ze kterého léky začne užívat ve chvíli, kdy je na malárii podezření třeba kvůli horečce,
popisuje Milan Trojánek.
Využití očkování či antimalarik je ale vždy dobré před cestou konzultovat s lékařem z některého z center cestovní medicíny. Ta fungují prakticky při všech infekčních klinikách a i některých soukromých očkovacích centrech. Někdy jsou konzultace zpoplatněny – jde o částky v řádech stokorun.
Cílem lékaře v centru je identifikovat míru rizika, která cestovateli či turistovi hrozí, a snížit ji preventivními opatřeními. A nejde zdaleka jen o očkování,
podotýká přednosta infekční kliniky ve FN Motol s tím, že lidem více než infekce hrozí úmrtí na následky dopravní nehody, úrazu nebo zhoršení zdravotního stavu při některé z chronických nemocí.
V nemocnici nejčastěji řeší malárii
I přes veškerou opatrnost si ale lidé domů ze zahraničí mohou přivést některou z nemocí. Nejčastěji infektologové vidí v nemocnicích malárii. Nejde ale jen o ni. Ve FN Motol třeba letos zaznamenali vůbec prvního českého pacienta, který si domů přivezl z jihovýchodní Asie motolici v játrech. Jde o parazita způsobujícího onemocnění zvané jaterní fasciolóza. Projevuje se bolestmi břicha a vyčíst ji lze také z krevního obrazu. Nemoc je vyléčitelná, léčivo ale je nutné přivézt ze zahraničí.
U dengue je letos zatím 70 dovezených infekcí včetně dětských pacientů, loni to bylo celkem 79 případů. Nejčastěji si cestovatelé a turisté nemoc vozí z Thajska, Malediv, Indonésie, Srí Lanky, Vietnamu a Guadeloupe. Dalšími zeměmi jsou pak Indie, Mexiko, Nepál, Dominikánská republika, Kuba, Filipíny a Egypt.
Případ západonilské horečky loni ani letos zatím SZÚ neeviduje žádný.
Podle Milana Trojánka je vždy důležité, zejména pokud se objeví horečka, při nemoci po návratu neotálet a zajít k lékaři. Dobré je hlídat si také výskyt průjmu a změn na kůži – tedy různých typů vyrážky. Platí to i o stavech, které nastanou měsíc či dva po příletu do ČR. Nic se nestane, zjistíme-li, že má běžnou horečku a pošleme ho domů. Mnohem závažnější je, když má třeba dengue nebo některou z arboviróz, třeba chikungunyu, a s příchodem na infekční kliniku otálí,
míní přednosta Kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny FN Motol.