Ačkoli Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučuje spotřebitelům ke konzumaci jako nejlepší řešení ze všech běžných rostlinných olejů řepkový olej a tento svůj postoj dlouhodobě nemění, v řadě světových i tuzemských médií se v poslední době objevily články, které naopak před konzumací řepkového oleje varují.
Zrady studie o řepkovém oleji
Jde především o interpretaci studie pracovníků Lewis Katz School of Medicine při Temple University zveřejněné loni v prosinci. Podle ní má mít řepkový olej negativní účinky na mozek, což se má projevovat poruchami paměti a nižší intenzitou pohybu.
Bohužel je ale třeba dodat, což cudně zamlčeli jak autoři studie, tak média, že pokusné myši, na nichž byly údajně negativní účinky řepkového oleje demonstrovány, nebyly výzkumníky při pokusech tímto olejem přikrmovány, ale výrazně překrmovány. Zmiňovaná lžíce či dvě oleje denně, které byly myším podávány, by totiž při adekvátním množství podávané lidem znamenaly, že by člověk musel sníst či vypít polovinu až tolik řepkového oleje, kolik sám váží. To by podle všeho porazilo i brontosaura.
Manipulace, nebo touha po pozornosti?
To ale fakticky znamená, že studii Temple Univerzity je třeba zařadit mezi stále četnější snahy „vědců“ na sebe upozornit. A to i za cenu nerealistických a katastrofických sdělení, které mohou přitáhnout mediální a spotřebitelskou pozornost.
Podezření z cílené manipulace kromě toho zvyšuje také načasování mediálních výstupů na téma „zdraví a olej“. Nedlouho poté, co se objevily články o potenciálním riziku konzumace řepkového oleje, totiž vyšly jiné články o prospěšnosti jiných druhů olejů. Může to být náhoda, ale také ne…
Galerie: Jak se dělá řepkový olej
Co tedy studie potvrdila
Co se pak týká vlivu nadměrné konzumace řepkového oleje na „vyzkoumanou lenost“ pokusných myší, pak tu lze podle Petera J. Jonese z University of Manitoba vysvětlit zcela logicky tím, že myši s vyšším podílem tělesného tuku necítí tak silnou potřebu shánět potravu. „Proto neběhají v chodbičkách se stejnou intenzitou jako jiné myši. Lidé s nadváhou či obezitou se rovněž obvykle méně pohybují a nemá to nic společného s pamětí,“ konstatuje Jones.
Přínos studie z Temple Univerzity tak lze hodnotit maximálně jako potvrzení dávno známé skutečnosti, že nadměrná konzumace čehokoli, tedy i řepkového oleje, ale třeba i vitamínů, lidskému organismu škodí. To ovšem není nic nového, zarážející je spíše míra nadměrné konzumace, s níž autoři studie pracovali – myším totiž podávali takové množství oleje, že tento postup hraničí s týráním (i laboratorních) zvířat. A ještě jedna poznámka – z drtivé většiny již uskutečněných pokusů na myších vyplývá, že je třeba brát jejich výsledky s rezervou – myš totiž přece jen není člověk, což se projevuje obvykle ve třetí fázi klinických zkoušek, kdy účinky demonstrované na myších se na lidech v praxi neprojeví.
Odborníci řepkový olej doporučují
Zpět ale ještě k řepkovému oleji. Jeho pravidelnou konzumaci nedoporučuje „jen“ WHO, ale také třeba americká „Food and Drug Administration“ (FDA), a to jako prevenci chorob oběhového aparátu, a tedy prevenci srdečních onemocnění. FDA proto doporučuje denní spotřebu alespoň 1,5 lžíce řepkového oleje.
Také podle německé Společnosti pro výživu (DGE) patří řepkový olej k celosvětově nejzdravějším rostlinným olejům a je zcela jednoznačně doporučován ke každodenní konzumaci. Za největší klad se přitom považuje vysoký obsah kyseliny alfa-linolenové patřící do skupiny n-3 mastných kyselin, které si lidské tělo nedokáže samo vyrobit, a proto je důležitý jejich pravidelný denní příjem prostřednictvím potravy.
Řepkový olej doporučují i čeští odborníci ve velkém testu tuků: