Možnost projít si obří sklad společnosti Phoenix lékárenský velkoobchod je unikátní. Nejen proto, že do haly v pražské Hostivaři se běžně kromě zaměstnanců nikdo nedostane, ale také proto, že tady je k vidění cesta od výrobce k zákazníkovi u tak citlivého zboží, jakým jsou léky.
Co se dozvíte v článku
Skladují tady ty volně prodejné i ty na předpis, ať už ve formě tablet, sirupů, nebo třeba sér a léků podávaných infuzemi. K léčbě rýmy i onkologických onemocnění.
Nejde ovšem jen o ně. Sortiment v logistickém centru je daleko širší: od toaletního papíru, drogerie přes doplňky stravy až po veterinární preparáty. Celkem se tu obchoduje s 22 tisíci položkami. Ročně nám pod rukama projde téměř půl miliardy balení,
říká generální ředitel české pobočky nadnárodního Phoenixu Petr Doležal.
Místo lidí běhají přepravky
Logistické centrum o ploše velké téměř jako čtyři fotbalová hřiště připomíná mraveniště. Halou mezi vysokými regály jezdí různé druhy vozítek – vysokozdvižné vozíky, retraky a paleťáky.
Kupodivu zaměstnanci, kterých tu pracuje zhruba 190, velkoskladem až tak neputují. Pohyb jim šetří dvanáctikilometrový dopravníkový pás, jímž je hala protkaná. Přepravují se po něm plastové bedny o objemu deset nebo dvacet litrů. Ne náhodou jsou vyvedeny ve třech barvách.
Žluté a šedé přepravky jsou zaskladňovací, takže zboží v nich přepravované, třeba kvůli příjmu nebo reklamaci, nejde z haly ven. To v zelených je to určeno k expedici, tedy pro zákazníky,
vysvětluje ředitel logistických technologií Richard Dvouletý. Denně halou projede až 20 tisíc přepravek.
Pokud je objednávka větší, například z nemocniční lékárny, dělí se do více bedýnek. Třeba i třiceti. Balíky s inkontinenčními potřebami se do přepravek nedávají, ale doručují se přímo v originálních obalech. Odlišný režim mají také léky, jež se musí skladovat pouze v chladu či mrazu.
Obchod začíná na rampě
Hodnota zboží, se kterým Phoenix obchoduje, činí za rok 70 miliard korun. Do částky se počítá sortiment, jenž jde koncovým zákazníkům (například lékárnám a nakupujícím v e-shopu), ale i zboží prodávané dalším distributorům nebo skladované přímo pro výrobce.
Suma přitom pozvolna roste. Jak vysvětluje Petr Doležal, za poslední léta sice objem obchodovaných léčiv nijak výrazně nestoupl, mění se ale ceny. Pokud je nereguluje stát, většinou jsou vyšší než před pár lety.
Cesta léčiv, a nejen jich, začíná před distribučním centrem. Konkrétně na několika příjmových rampách, kam dodávky a kamiony přiváží krabice se zbožím. Denně je vozů až šest desítek.
Velkoobchod s tuzemskými léky je přitom tak provázaný, že do skladu naváží občas zboží i dodávky konkurenčního lékárenského řetězce.
Ačkoliv prodej léčiv z distribučního centra probíhá nonstop, a nezastavil se ani v době covidové pandemie, navážet a vyskladňovat léky stačí pouze ve všední dny a v pracovní době.
Trochu se ochladíme
Po příjezdu zboží putuje na paletách do útrob budovy, kde je v době naší návštěvy o poznání chladněji než venku. Zatímco tam se na konci června teplota šplhá ke třiceti stupňům Celsia, ve skladu je stabilně něco málo nad dvacet, což je pro skladování většiny zboží optimální.
Zatímco v hale si návštěvník lebedí, o patro níže nás čeká v závěru exkurze prohlídka při teplotách kolem nuly.
Jak nám při návštěvě vysvětluje Richard Dvouletý, zázemí logistického centra je uzpůsobeno pěti teplotním režimům, přičemž nejnižší dosahuje minus 20 stupňů Celsia.
V chladu leží očkovací látky, některá antibiotika, ale třeba i kapky proti zánětu v uších nebo populární hubnoucí injekce, původně určené výhradně diabetikům. V mrazu musí být některé vakcíny. V případě velkoskladu mají lednice a mrazáky podobu celých místností, nikoliv spotřebičů.
Z 22 tisíc položek jich je při nízkých teplotách skladovaných jen minimum – kolem tisícovky. Z hlediska hodnoty jde ale o nezanedbatelný podíl, protože jde o zboží v hodnotě 200 nebo 300 milionů korun. O to pečlivěji jsou podmínky skladování permanentně hlídané. Kdyby je obchodník nebo přepravce nedodržel, léky by se musely zlikvidovat.
Padělek tady zatím neviděli
Uvnitř v létě chlazeného skladu čeká zásilky převzetí, a tedy i první vstupní kontrola, při níž se prověřuje, zda obaly jsou nepoškozené a zda souhlasí počet dodaných balíků.
Převzaté zboží putuje k příjmovým stolům, celkem je jich tu 14. Patnáctý je mobilní, aby s ní zaměstnanci mohli přijet přímo k paletám.
U stolů pracovníci Phoenixu krabice otevírají a kontrolují obsah. Toto prověřování už je náročnější, protože je potřeba podívat se u léčiv na čísla šarží, data expirace, kódy přidělené lékovým ústavem a ověřuje se mimo jiné i to, zda lék není padělaný. Jak prozrazuje Richard Dvouletý, takový tady dosud nezaznamenali, byť jiné evropské země nedávno měly problémy s falešnými injekčními pery.
Je-li při detailnější kontrole vše v pořádku, léčiva putují do regálů, kde vyčkají, než si je objedná zákazník.
Práci urychlují automaty
Objednávky tečou v podobě elektronických dat do systému pásového dopravníku. Systém následně spáruje konkrétní objednávku s konkrétní přepravkou prostřednictvím čárového kódu. Ten je na bedně nalepený a díky označení pak každá bedna ví, kam má putovat a kde má v hale skončit.
Zaměstnanci mají prostřednictvím čárového kódu informaci, co do kterého boxu vložit, aby se na konci sešla objednávka kompletní.
Vyskladnění zboží se i přes poloautomatizaci centra děje až na výjimky manuálně. Bedna zastaví u pracovníka na pásu, ten si načte její čárový kód, aby věděl, co do ní má naložit.
Přerušujeme nekonečný tok přepravek tím, že v jednom místě Richard Dvouletý pás odklopí, abychom mohli projít hlouběji do útrob skladu. V hale je takových otevíratelných branek
v pásu řada a je zajímavé, jak pohotově bedýnka u právě vzniklé propasti automaticky zastaví. Rozjede se opět až ve chvíli, kdy pás zase zaklapne zpět.
Nejčastěji objednávané léky dokáží do přepravek posílat automaty, které vyskladnění zboží usnadňují a urychlují. Připomínají sešikmenou stěnu se systémem drážek a zarážek. Uvolněné krabičky v drážkách kloužou na pohyblivý pás a odtud do přepravních boxů.
Podmínkou automatického vyskladnění je, že zboží musí mít kompaktní, menší krabičku, aby se do automatu vešlo. Nejčastěji proto jde o léky v tabletách, ale v automatu vidíme i balení porcovaných čajů.
Jak uhlídat léky na potenci
V jedné z přepravek právě jedou mezizubní kartáčky a nějaká drogerie. Napadne mě, zda nemají zaměstnanci občas pokušení do přepravky sáhnout a něco si vzít. Rychlost, nebo spíše pomalost, s jakou bedna jede, by to umožňovala. Dozvídám se, že pokusy tu občas jsou a týkají se třeba i léků na předpis, se kterými se dá obchodovat na černém trhu.
„V minulosti jsme je řešili u antikoncepce nebo léků na potenci,“ popisuje Petr Doležal. Tyto krádeže, stejně jako jiné, nevyšly. Přišlo se na ně dřív, než zloděj léky stihl z logistického centra vynést, protože prostory jsou dobře střežené. Třeba kamerami nebo ostrahou.
Čtyři desítky zastávek
Bedýnky při cestě halou několikrát samy zastaví. Stanovišť je v celé hale celkem 42 a mají různou funkci včetně kontroly obsahu.
Kontrola beden je opakovaná. Ostatně, jejich kilometrové putování finišuje na stanovišti finální kontroly, kde se poloautomaticky ověřuje váha, obsah přepravky nebo třeba čitelnost čárového kódu.
Pokud je vše v pořádku, plastové boxy putují do jedné z fotostanic. Obsah dodávky se fotí třeba pro případ, že by v objednávce nějaké zboží chybělo a bylo třeba reagovat na stížnost zákazníka.
Pak už jen stačí vytisknout obsahový list, bednu zavíkovat a nechat ji odjet do podzemní části haly, kde je oddělení expedice.
V případě, že zboží jde zákazníkovi e-shopu přímo, místo bedničky dostane kartonový přebal. Putuje-li do lékáren, zůstává v zelených boxech.
Galerie: Takhle vypadaly léky v minulosti
Skladem projde polovina léčiv
Zaměstnanci bedýnky nakládají do mobilních, kovových vozíků a přistavují na podzemní parkoviště řidičům dodávek. Třídění pro řidiče není náhodné, každý má ve vozíku na kolečkách vždy objednávky z oblasti, kterou zaváží. Jde především o metropoli, střední, jižní nebo severní Čechy. Třeba Českobudějovicko, Liberecko, Labskoústecko. Další kraje a regiony pak obsluhují jiná logistická centra, protože Phoenix jich má několik. Hostivařským skladem podle našich průvodců projde polovina tuzemského trhu s léky.
Kvůli přesnému spárování bedýnky s konkrétním řidičem jsou parkovací stanoviště v suterénu označena číselně. Každý z řidičů má přiděleno to svoje.
Systém je vymyšlený tak, že když řidič přijede, léky už na něj většinou čekají. Pokud ne, na obrazovce přímo u odstavného místa si ověří, co se s nimi právě děje a jak dlouho ještě k němu budou putovat.
Při nakládání si podle soupisky kontroluje, zda v pozicích vozíku je skutečně to, co má být. Pokud ne, problém se řeší. Podle Richarda Dvouletého díky kamerám, fotostanicím, čárovým kódům a skenerům chybu pracovníci dokáží vždy odhalit. Přesto, může nějaká bedna s léky zmizet z velkoskladu beze stopy? To se nestalo a ani se to stát nemůže,
ujišťuje Richard Dvouletý.
Jak vyluxovat trh s léky
Během návštěvy přichází řeč také na výpadky léčiv, novelu zákona, jež mimo jiné od června zavedla povinné zásoby, nebo vizi, že by i léky na předpis bylo možné koupit online.
Třeba více než rok na trhu zcela chybí volně prodejný lék na průjem Endiaron a zpět může být až na jaře roku 2026. Ani v tak obřím skladě, jaký je v Hostivaři, jej proto nenajdete.
Podle Petra Doležala u výpadků jde většinou o nahraditelná generika. Neslyšel jsem nikdy o situaci, kdy by se řešení pro pacienta nenašlo a on byl kvůli tomu ohrožený na životě či zdraví. Považuji proto výpadky spíš za politické než odborné téma,
uvádí. Podle něj velký problém se zásobováním nastane, pokud se evropské země začnou předzásobovat ve vyšší míře než dosud. Půlroční zásoby plánuje třeba Německo.
Aktuálním tématem je pro společnost příprava na to, že i pražský velkosklad se stane součástí evropské kritické infrastruktury, což bude mimo jiné vyžadovat posílení kybernetické bezpečnosti. Phoenix jako takový pak bude mít mnohem více povinností vůči českému státu. Budeme mít pravidla jako raketová základna,
odlehčuje vážné téma Petr Doležal.
Vzdálenější je vize, že by v Česku fungoval online prodej léků na předpis. Phoenix s lékárnami Benu zavedení tohoto systému aktivně neprosazují, ale připravují se na případné zavedení. Zákonodárci by měli myslet na to, že cesta léku musí být bezpečná a v potřebném teplotním režimu, pacientovi musí být poskytnuty informace k užívání a také je nezbytné ohlídat lékové interakce,
upozorňuje Petr Doležal. K vzájemnému propojení služeb je tedy podle něj ještě potřeba odborná diskuze.