Vlákno názorů k článku Restaurace nezvládají povinnost uvádět alergeny v jídle od Ivana - Možná by bylo fajn v těchto článcích používat...

Možná by bylo fajn v těchto článcích používat ověřené zdroje. Když už zde budete uvádět tabulku alergenních složek, na které se vztahují informační povinnosti, tak by bylo vhodné čerpat přímo z nařízení EU č. 1169/2011 (jde vyhledat na webu eur-lex.europa.eu). Dala bych sem URL odkaz, ale to by si váš systém asi myslel, že jsem spam.

Určitě tam není zmínka "nejedná se o celiakii" ani u některých z nich "patří mezi potraviny ohrožující život". To si tam přidal nějaký "odborník" a všichni si to z webu stahují, aniž by je zajímal výchozí zdroj. U Vitalie bych čekala trochu odpovědnější přístup.

Takové informace jsou zavádějící. Jistě i celiaci nemůžou jíst výrobky obsahující lepek. Taky nelze říci, že některé skupiny alergenů jsou nebezpečné a u jiných toto neuvádět. Člověku může ublížit jakýkoliv alergen, když je na něj alergický.

V příloze II tohoto nařízení najdete toto:

LÁTKY NEBO PRODUKTY VYVOLÁVAJÍCÍ ALERGIE NEBO NESNÁŠENLIVOST

1. Obiloviny obsahující lepek, konkrétně: pšenice (například špalda a khorasan), žito, ječmen, oves nebo jejich hybridní odrůdy a výrobky z nich, kromě:
a) glukózových sirupů na bázi pšenice, včetně dextrózy ( 1 );
b) maltodextrinů na bázi pšenice ( 1 );
c) glukózových sirupů na bázi ječmene;
d) obilovin použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu

2. Korýši a výrobky nich

3. Vejce a výrobky z nich

4. Ryby a výrobky z nich, kromě:
a) rybí želatiny použité jako nosič vitaminových nebo karotenoidních přípravků;
b) rybí želatiny nebo vyziny použité jako čiřicí prostředek u piva a vína

5. Jádra podzemnice olejné (arašídy) a výrobky z nich

6. Sójové boby a výrobky z nich, kromě:
a) zcela rafinovaného sójového oleje a tuku ( 1 );
b) přírodní směsi tokoferolů (E306), přírodního d–alfa tokoferolu, přírodního d–alfa–tokoferol–acetátu, přírodního d–alfa–tokoferol–sukcinátu ze sóji;
c) fytosterolů a esterů fytosterolů získaných z rostlinných olejů ze sóji;
d) esteru rostlinného stanolu vyrobeného ze sterolů z rostlinného oleje ze sóji

7. Mléko a výrobky z něj (včetně laktózy), kromě:
a) syrovátky použité k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu;
b) laktitolu

8. Skořápkové plody, konkrétně: mandle (Amygdalus communis L.), lískové ořechy (Corylus avellana), vlašské ořechy (Juglans regia), kešu ořechy (Anacardium occidentale), pekanové ořechy (Carya illinoinensis (Wangenh.) K. Koch), para ořechy (Bertholletia excelsa), pistácie (Pistacia vera), makadamie (Macadamia ternifolia) a výrobky z nich, kromě ořechů použitých k výrobě alkoholických destilátů, včetně ethanolu zemědělského původu

9. Celer a výrobky z něj, pokud zpracování, kterým prošly, nezvyšuje úroveň alergenicity, kterou úřad stanovil pro příslušný základní produkt.

10. Hořčice a výrobky z ní

11. Sezamová semena a výrobky z nich

12. Oxid siřičitý a siřičitany v koncentracích vyšších než 10 mg/kg nebo 10 mg/l, vyjádřeno jako celkový SO 2 , které se propočítají pro výrobky určené k přímé spotřebě nebo ke spotřebě po rekonstituování podle pokynů výrobce

13. Vlčí bob (lupina) a výrobky z něj

14. Měkkýši a výrobky z nich

No tak psaní zdar :-)

Dobrý den, děkuji za info :)

Já si taky myslím, že je lepší ta zjednodušená podoba. Jen jsem to uvedla pro ukázku, že přímo v nařízení se opravdu nikde nepíše, že se nejední o celiakii a jeden alergen je nebezpečný a druhý ne...

Ten seznam i s těmito poznámkami (celiakie, nebezpečnost) tedy poskytuje přímo MZe?

Dobrý den, děkuji. Mohla byste sem prosím dát url odkaz, kde to tam najdu?

Takový seznam jsem na www.bezpecnostpotravin.cz nenašla. Očividně to tam nikdy nebylo. Doporučuji tedy pro příště uvádět seznam z oficiálního zdroje (bez zavádějících komentářů týkajících se celiakie a míry ohrožení života), tedy z nařízení č. 1169/2011, příloha II.

ale to jste sem dala jen jednu z oněch 60 stránek

Protože seznam alergenních látek je jen na jedné z těch asi 60 stran.

Tedy, ten bod 9 je úžasný. To se jako restauratéři mají každý den chodit ptát na blíže nespecifikovaný úřad, jestli se tam náhodou nějaký ouředlník nedloubal v nose a nevydloubl z něj rozhodnutí, že pro daný produkt je třeba změnit úroveň alergenicidy? A pak podle toho hned upravovat jídelní lístky?

Když to obsahuje celer nebo je to vyrobeno z celeru, tak je to alergen. Netřeba nad tím zase tolik dumat.

Víte, moje manželka má potravinovou alergii, mimo jiné i na celer. Ale jen syrový, dobře tepelně zpracovaný ji nevadí. Takže je pro ni celer alergen, nebo není. A k čemu ta informace, že v jídle je celer, je platná, když jeho alergicitida závisí na zpracování.

Prostě jak jsem napsal, pro skutečného alergika jsou ty informace na h...o, stejně se musí doptat, v jaké formě a v jakém množství tam jsou.

P.S. Další látka, na kterou je manželka alergická, je petrželová nať, a to jakkoliv zpracovaná. Kde je v tom seznamu alergenů? A k čemu takové seznamy, které si vydloube z nosu úředník bez jakéhokoliv vztahu k realitě, vůbec jsou?

Tak navrhněte lepší způsob :)