V minulém týdnu Státní zemědělská a potravinářská komora (SZPI) zveřejnila výsledky kontroly společného stravování a kontrolní činnosti SZPI za rok 2015. Z nich vyšlo najevo, jak často inspekce vyráží do terénu, ale co je důležitější, jak často musí udělovat pokuty a zjednávat pořádek.
Více: Špína, plíseň a škůdci: Každá třetí restaurace neprošla
Ptali jsme se proto Jindřicha Pokory, ředitele Odboru kontroly, laboratoří a certifikace v Brně, na nejčastější prohřešky loňského roku, na výši pokut i potíže ve značení alergenů.
Hygiena na posledním místě
V loňském roce bylo SZPI provedeno 43 483 kontrol. Přitom více než patnáct tisíc kontrol proběhlo v podnicích společného stravování, kde třetina kontrol skončila zjištěním nevyhovujícího stavu, porušením právního předpisu. „Základní směr našich kontrol byl v loňském roce směřován do kontroly hygieny provozu. Nejdříve je totiž nutné v provozu uklidit a pak je možné se bavit o dalších faktorech, jako je falšování potravin atp.,“ říká Jindřich Pokora a dodává: „Řadě provozovatelů chybí jakékoliv povědomí o elementárních pravidlech bezpečnosti hygieny udržování čistoty.“ To ostatně dokládají fotografie:
Pokuta nemá být likvidační
Říkáte si, jak vysokou pokutu za takový nepořádek provozovatel dostane? Průměrně se jedná o pokutu ve výši 53 302 Kč. Jen pro srovnání, v roce 2011 se průměrná výše pokut pohybovala lehce nad třinácti tisíci. „Z hlediska právního má pokuta zjednat nápravu, motivovat toho provozovatele k nápravě nevyhovujícího stavu, ale nemá být likvidační. Tam, kde jsem poprvé uložil pokutu deset tisíc, tam podruhé za stejný prohřešek nemohu udělit pokutu milion. Taková pokuta by například před soudem byla neobhajitelná. Pokuta se v případě opakovaného prohřešku musí navyšovat postupně, nikoli skokově,“ říká Jindřich Pokora. Obvykle se prý jedná o násobky původní částky.
Alergeny máme ve všem!
Dlouhodobě zanedbávaný úklid, absence přívodu teplé vody nebo zaplísnění prostor, za provozu prováděné rekonstrukce, to jsou prohřešky na poli hygieny, jenže pak tu jsou další život ohrožující chyby. Například špatné značení alergenů.
Byť se se značením alergenů museli provozovatelé stravovacích zařízení poprat už před více než rokem, stále v tom nejsou kovaní. Chybují, i když si myslí, jak nad legislativou vyzráli tím, že na jídelní lístek napíšou: Všechna naše jídla jsou s alergeny. „To samozřejmě není správný postup. Je nutné uvést konkrétní druh alergenu, nestačí třeba jen uvést, že potravina obsahuje lepek, je třeba uvést zdroj lepku. V České republice zdravotníci odhadují celkem dva miliony alergiků, to je věc, kterou by si měli provozovatelé uvědomit, dělají to přeci pro své zákazníky,“ říká ředitel kontroly SZPI.