Do restaurací, barů a hospod aktuálně nesmíme vstupovat, povolen je jen výdej jídel a nápojů přes okénko, v Česku jsou ale místa, kde se ve velkém vaří, a dokonce se na místě jídlo konzumuje. Jde zejména o zaměstnanecké jídelny, stravovací zařízení poskytovatelů zdravotních služeb a sociálních služeb nebo školní jídelny. „Provoz školních jídelen není zakázán, ale se musí řídit pravidly pro provoz stravovacích služeb, jak uvádí usnesení vlády o přijetí krizového opatření,“ píše se na stránkách, které spravuje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Národní pedagogický institut České republiky.
Co se dozvíte v článku
Do školy děti stále ještě chodit nemohou, ale na jídlo si sem dojít smí? Nehoufují se před školou? Jaká v jídelnách panují pravidla? Situaci jsme obhlédli na dvou místech v Praze. Jedna jídelna žáky vpouští na jídlo dovnitř školy, druhá vydává jídlo jen přes venkovní okénko.
V Uhříněvsi vaří nejen pro děti
První školní jídelna je samostatně stojící budova uprostřed obce Uhříněves v městském obvodu Prahy 10 (městská část Praha 22). V běžném provozu hostí asi sedmnáct set strávníků. Jde o děti ze dvou základních škol, speciální školy, zaměstnance škol, seniory i širokou veřejnost. Na jaře měli zavřelo jeden týden, od té doby, vyjma svátků a prázdnin, vaří.
„Rozhodli jsme se nechat otevřeno kvůli strávníkům i rodičům. Navíc by mi přišlo nerentabilní vyplácet půl milionu, teď už by to vlastně bylo pátý měsíc, na výplaty zaměstnancům, kteří by byli doma. Mám pro ně využití a jsem přesvědčená o tom, že důchodci i maminky s dětmi naši práci oceňují a jsou nesmírně spokojení,“ popisuje pro server Vitalia.cz Hana Hlasová, ředitelka Školní jídelny Praha 22.
A proč jsou spokojené i maminky, potažmo rodiče? Nejen proto, že se tu najedí jejich děti. Městská část totiž umožňuje přiobjednat k jednomu dětskému jídlu jeden oběd navíc za dotovanou a další za plnou cenu. Celkem jde tedy o tři obědy, přičemž všechny jsou ve standardní dospělé verzi.
Počet obědů záleží na tom, co se vaří
Po jednom týdnu uzávěry se vrhli na vaření a rozvoz jídel pro seniory, integrovaný záchranný systém, zaměstnance městské části a další. Ze začátku připravovali jídel málo, dnes vaří obědy pro průměrně šest set padesát strávníků denně, přičemž před koronavirem to bylo kolem tisícovky.
„Během koronavirové doby došlo k omezení nabídky jídel ze čtyř na jedno. Dodávám ale, že jídelníček je sestavován tak, aby to byla jídla všeobecně oblíbená,“ uvádí za zřizovatele školní jídelny, kterým je městská část Praha 22, starosta Vojtěch Zelenka. Počet vydaných obědů totiž hodně záleží na tom, co se v jídelně vaří.
„Když jsme v pondělí měli rybu, tak jsme měli 484 přihlášených obědů, když byla kachna, tak šlo o 831 jídel,“ upřesňuje ředitelka školní jídelny.
Do jídelny nikdo nesmí
Navzdory tomu, že se tu vaří ve velkém, jídelna zeje v době výdeje obědů prázdnotou. Otevřené je jen okýnko vedle vchodu, za nímž sedí jedna z kuchařek. Dovnitř nikdo nesmí.
„U nás totiž vydáváme obědy u okýnka v krabičkách,“ říká Hana Hlasová. Ale nejde o přinesené krabičky strávníků, nýbrž jednorázových, jejichž obsah je zataven fólií. „Proto jsme museli zakoupit stroj na zatavování do krabiček, také samotné krabičky a fólie. Jen stroj stál kolem čtyř set tisíc korun,“ upřesňuje tzv. kovidové náklady ředitelka školní jídelny.
V těchto krabičkách se vydávají obědy ve školní jídelně v Uhříněvsi
Nezbytné bylo i zakoupení zchlazovače za cirka půl milionu korun. „Některá jídla totiž hned po přípravě nemůžete zafóliovat teplá, například řízek, proto byla nutná koupě zchlazovače. Naštěstí ho využijeme i později,“ uvádí Hana Hlasová. Veškeré náklady nese provozovatel školní jídelny Městská část Prahy 22.
Z pohledu ekologa je balení jídel, která by se jinak snědla z klasického porcelánového talíře, asi bohapusté plýtvání. Jak jsme se ale na vlastní oči přesvědčili, takové balení usnadňuje a zrychluje výdej jídel na několik vteřin. Žák v roušce přijde k okénku, přiloží čip a paní kuchařka vydá odpovídající počet balíčků. Odchod. Nehrozí zde riziko kontaminace z donesených nádob ani shlukování osob v jídelně, ušetří se za dezinfekci, kterou by museli zaměstnanci čistit stoly, tácy… Jen to prostě není zadarmo.
Nezbytná pravidla pro provoz školního stravování
- U vstupu do budovy školy, v každé učebně / jídelně / oddělení / hygienickém zařízení musí být k dispozici prostředky k dezinfekci rukou v nádobách s dávkovačem.
- Rozestupy 1,5 metru mezi jednotlivými stoly.
- Maximální možný rozestup mezi žáky z různých tříd.
- Maximální počet osob u jednoho stolu je omezen na čtyři osoby (jedná-li se o dlouhý stůl, lze u něj usadit více osob, ale mezi skupinami čtyř osob musí být rozestup minimálně dva metry).
- V rámci možností školy zajistit oddělení či co nejmenší kontakt různých skupin (např. rozložit vydávání obědů v delším čase, je-li to možné, nebo vytvořit v jídelně sektory oddělující jednotlivé třídy).
- Ve školní jídelně nesmí být více osob, než je míst k sezení (jinými slovy není možné, aby žáci čekali v řadě v jídelně na to, dokud se neuvolní místo u stolu).
- Školní jídelna musí respektovat zásady správné výrobní a hygienické praxe. Je důležité, aby se zajistilo mytí nádobí při dostatečně vysokých teplotách (mycí proces min. 60 °C). Při ručním mytí je nutné zajistit finální oplach vodou o teplotě min. 85 °C.
Zavřená školní jídelna v Petrovicích znovu otevřela
Od jara měla ZŠ Petrovice na Praze 10 školní jídelnu zavřenou (pomineme-li pár zářijových dní, kdy děti chodily do školy), začátkem listopadu se ale ve zdejší kuchyni začalo znovu vařit. A to pro děti s distanční výukou. Cizí strávníci mají vstup zakázán.
Informace na budově školy ZŠ Petrovice
S nutností dodržovat pravidla se zde snaží popasovat jinak než v jídelně v Uhříněvsi. Strávníci si objednané jídlo mohou v předem vymezený čas vyzvednout do vlastních jídlonosičů přímo v jídelně u výdejního okénka, jak byli zvyklí, když chodili do školy. U vchodů nechybí dezinfekce, je nutné mít zakrytá ústa i nos. Podle toho, co jsem zde viděla, se zde netvoří ani fronty, ani se děti před školou neshlukují.
Na rozestupy a dezinfekci rukou podle našich informací dohlíží dozor, kuchařky mají rukavice i roušky. Předávka všech jídel s sebou nesmí trvat déle než deset minut, za branami školy už totiž čekají v rozestupech žáci prvního stupně, kteří mají na oběd půl hodiny. Pak je vystřídají žáci druhého stupně. Všichni musí u stolu sedět po jednom a roušku si sundavají až těsně před konzumací pokrmu.
Dvě školy, dva různé příklady praxe v době, kdy získat jasné informace je nelehký úkol, jak popisuje i portál Jídelny.cz. Jak je to u vás, vaří vaše škola pro děti, nebo nevaří? Uvolnila by vám taková služba ruce? Podělte se s námi o váš názor v anketě.
ČLÁNKY DO MAILU