Nedávný podrobný průzkum ukázal, že průměrný obyvatel moravské metropole vyhodí ročně do popelnice 37,4 kilogramu potravin. Přičemž z průzkumu vyšlo najevo, že nejčastěji ve směsném odpadu končí ovoce a zelenina či pečivo a jeho zbytky.
Co se dozvíte v článku
Tedy primárně čerstvé potraviny. Což není problém jen Brňáků, ale obecně nás všech. Ale jak jsou na tom s plýtváním čerstvých potravin obchodníci s potravinami? Můžeme se od nich něco přiučit?
Aby řetězce neplýtvaly energií, lidskou silou ani penězi, musí být s objednávkami čerstvého zboží dost přesné. My jsme se podrobněji zaměřili na ovoce a zeleninu a zmapovali, kde končí plody, které se přes všechnu snahu obchodníků neprodají. A zdá se, že konce nejsou až tak neslavné, jak by se mohlo zdát.
Ovoce a zelenina míří hlavně do potravinových bank
Ovoce a zelenina s drobnými vadami, například zlomená mrkev nebo mírná seschlost, není důvodem k vyhazování. Jako první vás asi napadne, že řetězce takové plody darují potravinovým bankám. A máte pravdu. Děje se tak navzdory tomu, že je jejich darování pro řetězce o poznání náročnější než například u trvanlivých potravin.
Čerstvé zboží totiž obecně vzato rychle podléhá zkáze a zajistit skladování a chlazení i během přepravy je mnohem náročnější. Dříve si potravinové banky dodávky s chlazením pro svoz i půjčovaly, ale v roce 2019 jednu získali darem od Tesca a od roku 2020 do dnes jich hned deset získali od Alberta. Svoz je tedy dnes výrazně snazší, a zpracovatelné plody se tak nemusí vyhazovat.
Z neprodaných plodů vaří v kuchyni
V potravinových bankách, kam se čerstvé ovoce a zelenina sváží, se ovoce buď nabízí potřebným, nebo se využívá pro kurzy vaření. V Potravinové bance pro Prahu a Středočeský kraj se pak parta nadšenců rozhodla, že nenechá zkazit ani jedno jablko nebo banán a že bude z nerozdaných potravin vyrábět takzvané zbytkolády – kompoty, zavařeniny, kečup, čatní nebo teplé obědy.
S naprosto čerstvou novinkou se hlásí Albert, který zpracovává nejen čerstvé ovoce a zeleninu ve své kuchyni, o tom budeme už brzy psát na našem webu.
Co z neprodaných banánů? Chlebíček
Banány patří v sortimentu ovoce a zeleniny mezi položky podléhající nejrychleji zkáze, a přesto, že v Albertu jejich přebytky nejsou vyšší než 2 %, i tento objem jim tu stojí za to, aby pro ně vymysleli další využití. Začátkem léta 2022 se tak přezrálé banány staly základem pro originální recepturu speciálního sladkého chlebíčku s klikvou a špaldovou moukou.
Chlebíček a jeho prodej testovali v hypermarketu v pražských Nových Butovicích a následně se jeho nabídka rozšířila do hypermarketů v Praze. Denně se zatím peče jen několik málo desítek kusů, protože upečené množství závisí na poptávce, a hlavně množství neprodaných banánů. Od tohoto týdne se ale bude chlebík postupně rozšiřovat na hypermarkety po celé republice. Denně se tak bude péct ve stovkách kusů. Jeden přijde na 29,90 Kč.
Bedýnky se stávají hitem
V posledním roce se dobře ujal i prodej bedýnek s různými druhy ovoce a zeleniny, které vypadly se síťky, zlomily se nebo jsou jen mírně poškozené. Zaměstnanci využitelné plody vytřídí, namixují tří- nebo dvoukilové bedýnky a dají k prodeji. V Lidlu, kde tento prodej funguje už rok, pořídíte tříkilové bedýnky za 25 Kč a v Penny Marketu se od léta 2022 prodávají bedýnky dvoukilové za 19,90 Kč.
Nově jsou k mání mixy zeleniny a ovoce i v Albertu. Dva kilogramy jsou k mání těsně před pokladnami za třicet korun. Aktuálně probíhá pilotní provoz, během nějž se vyhodnocuje zájem zákazníků. V případě kladných reakcí bude prodej přepravek rozšířen do všech prodejen Albert.
Řešením je i kompost
Jako první maloobchodník s potravinami využívá řetězec Albert již ve dvou desítkách prodejen speciální kompostéry. Ty přeměňují zbylý organický odpad, jako je ovoce, zelenina, pečivo, ale také maso, na úrodný substrát vhodný k návratu do půdy. Je to vlastně poslední cesta čerstvých potravin, které nelze jiným způsobem zužitkovat. Vyrobený substrát si následně rozebírají zaměstnanci a podle našich zákulisních informacích je o něj nesmírný zájem. Hlavně na jaře.
Vyznáte se v exotickém ovoci? Udělejte si náš kvíz
Svůj díl z neprodaných plodů z mnoha obchodů dostávají i zvířata na farmách nebo v zoologických zahradách. Například Tesco ve své zprávě o udržitelnosti za rok 2021/2022 uvádí, že v tomto období darovalo bezmála šest tisíc tun potravin zvířatům (jde o celkové množství dodaných potravin, zelenina a ovoce není uvedena zvlášť).
Ovoce a zelenina končí i v zoo
V loňském roce Penny v rámci boje proti plýtvání spustilo projekt Penny pro zoo. Na základě spolupráce se zoologickými zahradami po celé republice dodává zvířatům ovoce a zeleninu ze svých obchodů, které už zákazníkům nechce nabízet, přitom ale zůstávají zcela nezávadné. Celkově tak prodejny díky tomuto projektu dodaly do dvaceti šesti zoologických zahrad na padesát tun ovoce a zeleniny.
ČLÁNKY DO MAILU