Názor k článku Návštěva nemocnice: Retro exkurze, nebo realita dneška? od Jáchym (GJM) - Evíku, ale notak – za ani ne půl dne...

Evíku, ale notak – za ani ne půl dne jsi byla vyšetřena na několika oddělení a hospitalizována – podle toho, co píšeš, to šlo ráz na ráz (chvíli čekání, ok) – všechno na jednom místě. Jak by sis to představovala? Zavoláš, že je ti zle a v tu ránu se u tebe vystřídají všichni potřební specialisti? Diagnostikovat něco tak vágního, jako „bolest břicha“, obzvlášť u ženy, to chápu, že se nedá udělat ode dveří…
Když mi posledně diagnostikovali rakovinu, trvalo to dva dny základní vyšetření a cca 2 týdny histologie (a to bylo na první pohled jasný, kde to je). Fofry, jaký mají na onkologii bych Ti nepřál vidět. Zánět žil je běžná praxe.
Proč si (a Tobě podobní) myslíš, že když dojde ke komplikacím, je nutně něco špatně? Napadlo vás někdy, že dělat díry do těla (zavádět jehly) je invaze jako hrom a někdy se holt něco pokazí?
Chci říct: i doktoři a sestry jsou jenom lidi – jsou dobří doktoři a dobré sestry, stejně jako obráceně. Dělají dost drsnou práci. Oni si organizaci nemocnice nevymysleli. Jako pacient by se člověk neměl dát a měl by se pořád ptát, dokud mu všechno nebude jasný. Může dojít ke zbytečným komplikacím, zaviněným personálem – v tom případě se nedej. ALE na druhou stranu, i oni mají právo na to, být unavení – nehledej problémy, kde nejsou. Respektujme se navzájem!