"Na dobu před třemi desítkami let vzpomínám jako na období šedivé a bezútěšné, což platí zejména pro stravu a životní styl. Hnusné tepláky a vymrzlá tělocvična, to byla kultura péče o tělo. Jídlo? Pořád stejné výrobky, omezený výběr, podpultové zboží, nedostatek čehokoliv dobrého. Mezilidské vztahy? Podezřívání, strach se svobodně vyjádřit, tupé pohledy lidí oblečených ve stejném oblečení při ranním sprintu do továrny. Tak vnímám dobu předrevoluční já. Pamatuji si ji, bylo mi dvanáct a nedokázal jsem si představit, že někde existuje jiný svět, barevnější, chutnější a rozmanitější."
Ať se propadnu do západního Německa, jestli to není pravda!
Kam jsme se to dostali! Tady končí špatná novinařina, a začíná fraška.