...za bolševika chutnala víc játrově a při pokojové teplotě při mazání lehce pouštěla omastek. Dnes má při pokojové teplotě takovou rosolovitou, třaslavou konzistenci a v té chuti je něco, co neumím pojmenovat... je to nahořklé, padá to na jazyk a ucpává chuťové pohárky. Retro obal na tom pochopitelně nezměnil nic. :P
Víte, ona je veškerá rozmanitost úplně naprd, když prakticky veškeré výrobky v regálech vyrábějí tři zlodějské nadnárodní firmy. Co je mi platné, že mám na výběr deset různých druhů chleba a dvacet paštik, když z těch chlebů jsou k jídlu zase jenom dva, a z těch paštik se narozdíl od bolševických dob nedá jíst žádná?
Co je mi platné, že mi rumové pralinky zabalí do původního obalu, když ty dnešní jsou z takové divné mazlavé čokolády a místo dvaceti dek jich je jen 140 gramů?
Jídlo už není jídlo, jsou to makety.
„Víte, ona je veškerá rozmanitost úplně naprd, když prakticky veškeré výrobky v regálech vyrábějí tři zlodějské nadnárodní firmy.“
Tak to teda sorry, to je NAPROSTÁ A ČISTÁ LEŽ.
Samozřejmě, pokud jste zdechlý a chodíte pořád dokola jen do nejbližšího supermarketu, může se vám to tak jevit. Tak jako jste za komančů neznal nic z okolního světa.
Dneska máte nepřeberný výběr čehokoliv - jen mém blízkém okolí jsou čtyři soukromí řezníci, pět soukromých pekáren, tři soukromí zemědělci prodávající domácí mléko, soused pěstuje jablka a meruňky (vše bez chemie), nechávám si vozit ovčí výrobky ze slovenska. Dneska se dají koupit pralinky a vůbec čokoladá a sladkosti a jakých se nám dříve ani nezdálo, to jste mohl akorát slintat nad studentskou pečetí. A mohl bych takto pokračovat dlouho. Zkuste se někdy v pátek neožrat, vstát ráno a zajít si na trh, uvidíte toho daleko více. No a v neposlední řadě, zkusil jste někdy něco uvařit? Klobásky a paštiky a nakonec i ten chleba jsou jednoduchá jídla, když vám nechutnají ty kupované, proč si je neuděláte sám?
za bolsevika jste si mohl kvalitni jidlo koupit akorat tak v essu a tuzexu. v samosce byly po 10 rano prazdny regaly z uzenin max turistak a cesky salam, maso veskery zadny, plastova bedna se sackama s mlikem smrdela a byla kolem louze. jo panecku to byla kultura.
o konzervach vubec nemluve. otec delal v bzenci v konzervarne a doma byl prisny zakaz kupovat cokoliv v konzerve z obchodu! pastiky, luncheonmeaty, klobasy, sunku - vsechno jsme delali doma.
Však já to taky tak dělám, jenom se u toho hrozně naběhám. Když chci takovou zeleninu, pro kterou jsem dřív chodil na roh, musím jet tramvají do Holešovické tržnice; když chci čerstvou rybu, musím až do Vysočan do rybárny; když chci játra nebo jiné "úzkoprofilové" vnitřnosti, musím jet k řezníkovi do Karlína, protože všichni ostatní, ke kterým to mám blíž, je vedou pouze nárazově čas od času. Když chci telecí... tak nevím, protože od té doby, co zavřeli Pavlisovo řeznictví na Floře, se mi jiného stabilního dodavatele telat najít nepovedlo. V běžné docházkové vzdálenosti nemám jediný obchod, kam by se dalo jít smysluplně nakoupit; je tu jen Billa, Albert, Kaufland a osm až deset Vietnamců, kteří přeprodávají ten Kaufland. A to je, prosím, Praha. Jak to asi musí výpadat na maloměstě?
Co se týče sortimentu cukrovinek za bolševika, buď máte selektivní paměť, nebo jste měli líného vedoucího v konzumu. Nabídka českých a slovenských produktů byla prakticky totožná, jen byly všechny zhruba o třetinu až polovinu větší. ;) Belgické nugáty a podobné obmyslnosti ze Západu se sem pochopitelně nevozily, jelikož to bylo za valuty - ale dneska se to sem taky nevozí, protože pro východoevropský trh se to mastí v Polsku z palmového oleje a kakaových šlupek. Když to chcete normální, neokradený, stejně si je musíte z toho Skopčákova přivézt osobně.
No, nevím, jestli to je selektivní pamětí, ale já pamatuju obchody Ovoce-Zelenina, které smrděly shnilotinou ještě o ulici vedle. Koupit mrkev, která by se nemusela vykrájet, byl zázrak. Pro něco podobného jezdíte do Holešovic?
Čerstvá ryba se dala koupit kde? Já pamatuji jen obchody Maso Drůbež Zvěřina, kde měli jen velké mrazící pulty. A prodávali tam filé z tresky a někdy mražené makrely, to byl celý rybí sortiment. Jediná čerstvá ryba byl kapr na Vánoce, jinak se ryby nebo drůbež jiné než mražené koupit nedaly.
Vnitřnosti koupím v každém supermarketu a i u toho řezníka na rohu. A když chci něco speciálního (třeba brzlík), stačí si to u něj objednat. To samé platí pro telecí.
Co se týče cukrovinek, tak právě bolševik vymyslel něco, čemu říkal nugát (přesný název jsem zapomněl) ale byl to je ztužený tuk ochucený stopami kakaa a ořechů, a dělal z toho tabulky podobné čokoládě. A možná už jste selektivně zapomněl na polevy nanuků, které byly z divné šedivé hmoty, která se ani nesnažila tvářit, že má něco společného s čokoládou. Prý se to dělalo z kostní moučky
Já myslím, že ty polevy u nanuků tenkrát byly skutečně z kakaa. Ale z mizerného kakaa, zpracovaného také mizerně. Socičokolády byly většinou taky takové. Další rány často nanuky utrpěly skladováním.
Soci nugát mi jako malé chutnal. Ale když si zpětně vzpomenu a porovnám se skutečně kvalitním nugátem, který kupuju občas dnes, tak je mi jasné, že to žádný výkřik kvality a chuti nebyl-jen já jsem byla malá, milovala sladkosti a nic jiného než ty soci skoro neznala.
Soci rybárna v krajském městě měla tu a tam čerstvé ryby. Byla tam vana na kapry, kam jsem jako hodně malá chodila koukat na rybičky-většinou ale byla vana k mému zklamání prázdná. Spousta poloprázdných regálů, lehce nakadeřených nějakou tou rybí konzervou. A jednou dvakrát týdně uzené makrely, které tedy byly fakt dobré, ale musel mít člověk kliku a natrefit je ve správnou chvíli.
Obchod se zeleninou-špinavé vážené brambory, které leckdy ani nebyly, tu a tam i balené brambory, ale vzácně. Nějaká ta nevzhledná petržel, celer, mrkev, citron, podezřelé pomeranče. A pak většinou jen sklenice kompotů, kyselého zelí, nějaké ovocné víno a Vitacit. Mandarinky a banány pouze v prosinci a s frontou. Že existuje kiwi nebo mango, to jsem se dozvěděla až po revoluci.
Mám ale dojem, že např. uzeniny byly docela kvalitní. A dorty v cukrárnách chutné a z pravé šlehačky a másla. Paštiky mi taktéž připadaly dobré, daleko lepší než dnes. Tehdejší kuře by taky nejspíš chutnalo daleko líp než to dnešní, které se skládá většinou jen z hypertrofovaných prsou chuti papírové lepenky.
Kivi se objevilo někdy kolem roku 1987. A bylo běžně k mání. Zpočátku tedy ne, bylo to něco nového, ale později to už leželo na krámě běžně. (On to tedy žádný zázrak není, zvláště když je to podtržené, aby vydrželo dopravu.)
Mango skutečně k mání nebylo, ale dalo se ochutnat jako součást ovcocných pohárů, například v Praze ve Vodičkově.
No, kdo dnes kupuje mango? Opět problém s podtržením. Ale někdy bych ho chtěl ochutnat. Prý je to výborné ovoce, když se ovšem sklidí zralé. Což u nás k sehnání není dodneška.
Ona výhoda banánů je v tom, a proto jsou tak oblíbené, že dobře snáší podržení a dozrává i v kontejnerech.
Pokud si vzpomínám, tak to bylo 5 Kčs. 8 byla obvyklá cena až kolem 1991, potom to šlo dolů. A drahé to relativně bylo.
A naopak oběd, tedy hlavní jídlo kolem 10 Kčs, polévka kolem 2 Kč, pivo 11° 3 Kčs. Ať počítám, jak počítám, není to dohromady ani 8, ani 5.
"Mango si můžete koupit, všude prodávají "Ready to eat", je opravdu zralé, ale stojí tak 60 Kč za kus."
No vidíš. A soudruzi na to u kiwi přišli o skoro 30 let dříve. Kterak něco mít i nemít.
Jó, to říkají o každém ovoci, že je zralé.... Těžko bys našel takové, které je oficiálně nezralé.
""Ready to eat" Česky to je KD dávka, kádéčko. Američani to nazývají MRE. Jídlo je zabaleno v gumovitě plastovém sáčku béžové barvy z nepropustného materiálu.
Je součástí toho ""Ready to eat" manga i chemické ohřátí?