„Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že imunitní systém člověka napadá klouby vlastního těla a vyvolává chronický zánět, který je trvale poškozuje. Zatím neumíme popsat přesné příčiny, proč se tělo takto zachová. Roli mohou hrát dědičné faktory, spouštěčem může být prodělaná infekce, nebo třeba kouření,“ upřesňuje předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP Jiří Vencovský.
Projevy nemoci
Revmatoidní artritida se projevuje ztuhlostí a bolestivými otoky. Postihuje drobné klouby na rukou a zápěstí, napadá ale také velké klouby: ramena, kolena, kyčle nebo krční páteř. Může zasáhnout i vnitřní orgány nebo oči.
Příznaky, které by vás měly nasměrovat k lékaři:
- dva nebo více oteklých kloubů
- šest nebo více týdnů trvající kloubní obtíže
- třicet minut nebo déle trvající ranní ztuhlost kloubů
- bolesti kloubů
- obtíže se týkaly drobných kloubů rukou a nohou
Léčbu je třeba zahájit včas
Nemoc zatím nelze vyléčit. Pomocí moderní léčby, včetně biologických léků, dnes však lékaři umí výrazně zmírnit její příznaky.
„V nejnovějších doporučeních odborné společnosti hovoříme o tzv. principu „léčby k cíli“. V praxi jde o to, že musíme pacienta začít léčit intenzivně už v začátku nemoci a pravidelně sledovat aktivitu choroby. Snažíme se postupně nasadit všechny dostupné prostředky, abychom nemoc co nejrychleji dostali do bezpříznakového období neboli remise. Jen tak můžeme zabránit dalšímu poškození kloubů,“ shrnuje prof. Vencovský a dodává, že nejlepší by bylo, kdyby se ve spolupráci s praktickými lékaři vytipovaly rizikové skupiny. Pacient by se tak začal léčit dřív, než u něj nemoc propukne.
Předsedkyně pacientské organizace Revma Liga ČR, Edita Müllerová, zároveň upozorňuje, že v tomto modelu léčby je klíčové také aktivní zapojení pacienta. „Rozhodnutí o léčbě by mělo být výsledkem vzájemné diskuze lékaře a pacienta. Lékař by měl pacientovi vysvětlit všechny možnosti a probrat s ním přínosy a rizika léčby. Rozhodnutí by mělo být sdílené a pacient by měl tento přístup vyžadovat,“ říká Müllerová.
U každého nemoc postupuje různě rychle, nicméně v průměru pacienta dovede do deseti let k invaliditě.
Možnosti léčby:
- Nefarmakologická: edukace, režimová opatření a rehabilitace.
- Chirurgická: odstranění kloubní výstelky, umělé náhrady, operace šlach, chirurgické znehybnění kloubu nebo artroskopické výkony.
- Farmakologická: mohou se podávat jak běžné, tak i biologické léky.
Biologická léčba
Biologická léčba v posledních letech výrazně přispěla ke zlepšení výsledků léčby některých onemocnění a výrazně zlepšila kvalitu života lidem s revmatickými onemocněními.
Mezi její výhody patří, že nepoškozuje ostatní buňky a orgány těla, protože její účinek je přesně cílen na imunitní systém, kde blokuje činnost určitých protizánětlivých buněk.
ČLÁNKY DO MAILU