Spálila vás kopřiva? Na revma to nemá vliv

Kopřiva patří do čeledi kopřivovitých. Existují desítky druhů této rostlinky. U nás se vyskytují tři: kopřiva dvoudomá, kopřiva žahavka a kopřiva lužní, která se tu objevuje pouze vzácně. Jak prozrazuje bylinkářka Jitka Volná (www.jitkavolna.ic.cz), všechny jsou nám užitečné: „Všechny tyto tři druhy kopřivy mají podobné účinky.“

Autor: CC BY-SA 3.0 Frank Vincentz Wikimedia Commons

Kopřiva způsobuje bolest a svědění, ale také se hojně využívá v léčitelství

Jak taková kopřiva vypadá, není třeba popisovat. Určitě jsme s ní do kontaktu přišli všichni. A všichni jsme si také od plic zanadávali, když o sobě stačila dát vědět. To pálení a svědění zároveň, při kterém se vytvoří drobné červené pupínky, si nelze nevybavit. Jitka Volná vysvětluje, co způsobuje tuhle reakci: „Na listech i na stonku rostliny jsou žahavé chloupky, tzv. trichomy. Jejich špička se při kontaktu ulomí a tím se uvolní pálivá tekutina, která se skládá z histaminu, acetylcholinu a serotoninu. Právě tyto látky způsobují všem známou reakci pokožky.“ 

Zdroj alergie, ale i pomocník

Míra reakce na žahnutí je u každého člověka individuální. Při rozsáhlém popálení kopřivou je dobré použít například mátu. Postižená místa stačí mátou potřít. Podobně se dá použít také šťovík nebo rozmarýn. Ne vždy jsou ale tyto záchrany po ruce. V tom případě nezbývá nic jiného, než sáhnout po mýdlu a chladné vodě a postižená místa jednoduše opláchnout.

„Popálení kopřivou může u citlivých jedinců vyvolat alergickou reakci,” potvrzuje Jitka Volná. Zajímavé však je, že kopřiva dokáže při alergiích také pomáhat. A to především proti senné rýmě. Obsahuje totiž látky, které jsou schopny potlačit vznik histaminu. Ten si tělo alergika vytváří samo jako reakci na pyly a jiné alergeny.

Co dělá kopřivu zázrakem

Kopřiva disponuje spoustou důležitých látek. Listy rostliny obsahují chlorofyl, který má tonizační účinky a blahodárně působí na podporu metabolismu. Kopřiva dále obsahuje minerální látky jako například hořčík, karotenidy, flavonoidy, organické kyseliny, acetylcholin, histamin, serotonin. Neméně významné jsou vitamíny B, C, aminokyseliny, glukoniny, kyselina mravenčí a další užitečné látky.

„Kopřivu využíváme zejména na podporu krvetvorby, jako antianemikum, má protiprůjmové, antivirové, močopudné a antirevmatické účinky. Podporuje trávení, stimuluje činnost slinivky, na ledviny a močové orgány. Dále působí na srdce, dýchací orgány, ženské i mužské orgány. Podporuje laktaci při kojení. Posiluje psychickou vyrovnanost. Podporuje hojení ran a zmírňuje krvácení,” vyjmenovává blahodárné účinky kopřivy Jitka Volná.

Šlehnutí kopřivou před revmatem neuchrání

„Spálil ses kopřivou? Nevadí, alespoň nebudeš mít revma.” Není člověka, který by v životě tuhle větu alespoň jednou neslyšel. Sice se traduje, že už ve středověku se kopřiva používala na „léčbu“ kloubního revmatismu, kdy se prý čerstvě natrhanými rostlinami šlehala postižená místa, ale zabírá takhle kopřiva doopravdy? „Myslím, že ne, že je to bájné,“ říká prof. Karel Pavelka, ředitel Revmatologického ústavu, který se revmatickými onemocněními zabývá již několik desetiletí, „to nemá žádný podklad. Ale je fakt, že když máte třeba artrózu, tak podobné bolestivě vnímané podněty fungují reflexivně. To znamená, když se třeba brnknete do brňavky, začnete si to jakoby třít, čímž dráždíte mechanoreceptory a tím pádem trošku odblokováváte receptory pro ta nervová vlákna a bolestivá místa. Čili možná v tom je takový nějaký reflexní mechanismus. Ale žádný biologický smysl to nemá.“ 

Někteří bylinkáři sice kopřivu na revma používají, ale např. ve formě obkladu z vylouhovaného čaje nebo přímo listů proti bolesti postižených míst. Nejde tedy o prevenci ani o léčbu nemoci.

Je libo kopřivový čaj nebo kuličku kopřiv na žvýkání?

Bylinku je možné zpracovat hned několika způsoby. Nejvíce ji lidé suší. Bylinkáři shodně doporučují trhat listy mladších kvetoucích rostlin. Sušit poté ve stínu a listy neobracet. Nejvhodnější doba pro trhání kopřiv je do poloviny května, ale i pak je možné na rostlinku vyrazit. A to až do září. Jen je třeba důkladně vybírat místa, kde kopřivu trháte. Ve škarpě u frekventované silnice to asi nebude úplně ideální.

K tématu: Bylinky – „manuál pro čarodějnice”

Jitka Volná doporučuje z usušených kopřiv připravit kopřivový nálev, který je vhodný k vnitřnímu užití: „Použijeme jednu zarovnanou polévkovou lžíci sušené rostliny a zalijeme ji čtvrt litrem vroucí vody. Louhujeme 10 minut. Tekutinu pak pijeme po doušcích. Ideální je nálev užívat jednou až dvakrát ročně, a to v rámci kopřivové očistné kúry. Po dobu 3 týdnů užíváme nálev 3× denně mezi jídly. Tahle procedura poslouží jako skvělá prevence.” 

Zdeňka Ulrichová, uživatelka kopřivy na všechny možné neduhy, doporučuje recept na jarní kopřivový nápoj, který s oblibou dělala její babička. „Na tenhle nápoj se používají čerstvé kopřivy. Chutná svěže a má pozitivní účinky na náš organizmus. Vzhledem k tomu, že obsahuje alkohol, měl by se používat opravdu jen jako vzpruha,” upozorňuje.

Zdeňka Ulrichová doporučuje kopřivu užívat také ke žvýkání: „Stačí sáhnout pro lístky kopřivy, nejlépe ty nejmladší, zabalit je do kuličky nebo takového kornoutku. Dát kornout z kopřiv mezi zuby a rozkousat. Důležité je listy balit spodkem k sobě. Pak by se člověk neměl popálit.” Kopřiva je také běžným přídavkem do polévek a salátů. „Používám listy kopřiv třeba i do běžného bramborového salátu. Stačí je jen nasekat a spařit,“ popisuje.

Přečtěte si: Které květiny se dají jíst?

Kopřiva se hodí také například do leča, může se spařená přidat i do bramborového těsta na bramboráky, anebo do omelet. Mezi uživateli často kolují různé recepty na kopřivový špenát. Jeden za všechny:

Kopřivu lze hojně využívat nejen v kuchyni a jako lék, ale také v koupelnách. Je známo, že skvěle podporuje růst zdravých vlasů. Jednoduchou tinkturu si může připravit každý. Je vhodná pro prokrvení pokožky hlavy a pomáhá také proti lupům.

Tentokrát použijeme oddenek kopřivy, který vykopeme ze země. Nejlépe na jaře nebo na podzim. Očistíme a nakrájíme na jemno. Kusy oddenku vložíme do sklenice až po okraj a zalijeme alkoholem. Doporučuje se například vodka. Uzavřené lahve s oddenkem kopřiv a alkoholem necháme dva až tři týdny odstát. Důležité je zvolit teplé místo. Jednou za dva dny sklenice obracíme dnem vzhůru. Tím se směs promíchá. Poté ji denně masírujeme do pokožky hlavy.

Čtěte dále: Šampony na mastné vlasy podporují maštění