Vzít do ruky lžičku, otevřít zašroubovanou lahev, nastoupit do tramvaje, to jsou obyčejné věci, se kterými denně svádí bolestivý boj pacienti s revmatoidní artritidou. S nemocí, se kterou žije v Česku přes sto tisíc lidí všech věkových kategorií, přičemž až polovina z nich končí kvůli nevratnému poškození kloubů v invalidním důchodu. Negativním důsledkům lze předejít, pokud revmatici dostanou včas správnou léčbu, a to i moderní biologické léky, které mohou projevy nemoci výrazně omezit.
I děti mohou mít revmatické onemocnění
Revmatické choroby si lidé mylně spojují se stářím, ve skutečnosti však postihují všechny věkové kategorie. Výjimkou nejsou ani děti. „Často jde o mladé lidi v produktivním věku, které onemocnění zasáhne ze dne na den a vyřadí je z normálního života. Dříve se věřilo, že jde o nemoc kloubů, dnes víme, že příčinnou je autoimunitní zánět, kdy se imunita pacienta obrací proti němu samotnému. Nejsou známy důvody, proč se tělo takto zachová. Roli mohou hrát genetické faktory, spouštěčem může být stres nebo infekce. U části nemocných může ke vzniku onemocnění přispívat i kouření,“ upozorňuje Jiří Vencovský.
Prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc
předseda České revmatologické společnosti ČLS JEP
Revmatoidní artritida způsobuje nemocným zánětlivé otoky kloubů – zprvu postihuje klouby na rukou, může se rozšířit na velké klouby, krční páteř i vnitřní orgány. S rostoucí aktivitou nemoci dochází k poškození kloubů, které je nevratné. Lékaři musí následky často řešit chirurgickými zákroky. Pacienti v nejtěžším stupni onemocnění zpravidla končí v trvalé invaliditě. Odborníci se shodují, že základem úspěšné léčby je zahájit terapii včas – správně nasazená léčba v počátečních stádiích nemoci a úprava léčebného postupu podle aktuálního stavu pacienta – to vše může projevy choroby omezit nebo zastavit. Tento princip se nazývá jako „léčba k cíli“.
„Dnes se ukazuje, že musíme začít intenzivně léčit již pacienty v časných stádiích nemoci a uplatnit tzv. princip léčby k cíli – nespokojit se jen s nějakým zlepšením, ale snažit se přivést onemocnění do remise nebo alespoň nízké klinické aktivity, tedy snažit se zastavit téměř všechny jeho projevy. Tento princip by měl být uplatněn nejen pro nemocné s vysokou aktivitou, ale i pro ty, kteří mají tzv. střední aktivitu nemoci. Není tak důležité, jakými prostředky je remise dosaženo, ale pokud se to nepodaří konvenčními léky, měly by být využity nejnovější přístupy. To je zahrnuto také ve stávajících doporučeních České revmatologické společnosti k léčbě,“ dodává Jiří Vencovský.
Biologická léčba platí i na revmatoidní artritidu
Jedním z nových přístupů k léčbě revmatoidní artritidy je biologická léčba. Biologické léky ovlivňují ty složky imunitního systému, které jsou zodpovědné za vznik a udržování chronického zánětu. „Tyto přípravky jsou určené pro nemocné, u nichž selhala konvenční léčba. Hodně nemocných pociťuje zlepšení zdravotního stavu už po první či druhé aplikaci biologické léčby. Mnoho z nich je, často po dlouhé době, schopno znovu normálně fungovat, sportovat nebo chodit do společnosti. Biologika jsou zpravidla kombinována s dalšími chorobu modifikujícími léky, což zvyšuje a prodlužuje účinek léčby,“ popisuje Heřman Mann z 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Podle předsedkyně pacientské organizace Revma Liga Edity Müllerové mají mít čeští revmatici stejný přístup k biologické léčbě, jaký je běžný ve vyspělé Evropě. „Zatímco v zahraničí užívá biologickou léčbu až třicet procent vhodných pacientů, u nás jsou to stále jednotky procent. Hlavní bariérou jsou finance. Cena léčby se pohybuje mezi dvěma sty až třema sty tisíci korun ročně na jednoho pacienta. Léková komise v roce 2001 rozhodla o tom, že biologická léčba může být hrazena jen pacientům, kteří dosáhli nejtěžšího stupně onemocnění. Bohužel pacienti v tomto stádiu jsou již často v invalidním důchodu a nemohou společnosti vracet náklady vynaložené na léčbu. Toto rozhodnutí již není v souladu se současnými poznatky o možnostech léčby a mělo by se revidovat. Ekonomické analýzy hovoří jasně – státu se vyplatí investovat do účinné léčby včas, aby dokázal takového pacienta zachovat déle práceschopného,“ vysvětluje Edita Müllerová.
U příležitosti Světového dne artritidy, který každoročně spadá na 12. října, vznikla informační kampaň pro veřejnost s názvem Revma výzva, jejíž hlavní tváří je herec Jakub Žáček, který vyzval své divadelní kolegy, aby si na kameru vyzkoušeli speciální rukavice simulující ruce revmatika. „Naší snahou je vysvětlit veřejnosti, s jakými těžkostmi se musí potýkat nemocní s revmatoidní artritidou a jak negativně nemoc zasahuje do jejich života,“ doplňuje Edita Müllerová.
Kampaň Revma výzva vyvrcholí ve středu 18. listopadu benefičním představením v Divadle Palace v Praze.
Zdroj: TZ Revma liga
ČLÁNKY DO MAILU