Revmatická horečka už nepatří mezi běžná onemocnění. Stále je však nebezpečná

Revmatická horečka je systémové zánětlivé onemocnění, které vzniká jako komplikace neléčené nebo špatně léčené streptokokové infekce. Navazuje především na angíny a další infekce, které jsou způsobeny beta-hemolytickými streptokoky skupiny A (Streptococcus pyogenes). Příčina revmatické horečky spočívá ve zkřížené imunitní reakci.

Jedna z povrchových bílkovin beta-hemolytického streptokoka totiž vykazuje mnoho společných znaků s některými buňkami lidského těla. Náš imunitní systém pak začne vlastní buňky vnímat jako cizorodé, protože si je splete s bakteriemi, a napadat je. Revmatická horečka proto patří mezi autoimunitní onemocnění, ačkoliv je pro její rozvoj nezbytné prodělání streptokokového zánětu. Nejčastěji bývají postiženy buňky srdeční, buňky v kloubech a buňky vystýlající cévní stěny.

V současné době se revmatická horečka objevuje spíše v rozvojových zemích. U nás už se moc nových případů neobjevuje, lze ale pozorovat následky na starších pacientech, kteří prodělali revmatickou horečku v dětském věku a nebyli správně léčeni. Lékaři neměli tehdy k dispozici dostatek antibiotik, proto děti prodělávaly angíny bez léčby. Ne u každého však revmatická horečka propukla. Odborníci se proto domnívají, že existují k jejímu propuknutí určité předpoklady, které se dědí.

Termín revmatická horečka je hodně podobný názvu revmatická artritida. Obě onemocnění sice patří mezi autoimunity a způsobují v těle zánět, jinak se ale zcela liší. [1, 2, 3, 4, 5]

Jaké má revmatická horečka příznaky?

První projevy revmatické horečky může pacient zaznamenat zhruba 2–4 týdny po prodělání streptokokové infekce. Závažnost a množství klinických příznaků se liší podle toho, jaké tkáně a orgány jsou postiženy.

• Srdeční projevy: poškození srdce se může projevit bolestí na hrudi, nepravidelností srdečního rytmu, pocitem sevřeného hrudníku a dušností.
• Problémy s klouby: u pacientů s revmatickou horečkou lze pozorovat zvýšenou bolestivost, citlivost, otok a zarudnutí kloubů. Zánět postihuje hlavně velké nosné klouby, jako jsou kolenní či kyčelní. Navíc má tendenci se stěhovat, takže se velice často stává, že z jednoho kloubu přejde na druhý a u prvního potíže vymizí.
• Kožní projevy: na pokožce se objevuje typická vyrážka známá jako erythema marginatum. Vyrážka nebolí ani nesvědí, mírně vystupuje nad povrch kůže. Často se zhoršuje působením tepla. Kromě vyrážky lze nahmatat také tuhé nebolestivé uzlíky pod kůží, a to zejména v oblasti kotníků, zápěstí a loktů.
• Neurologické příznaky: jedním z typických příznaků postižení mozku je Sydenhamova chorea, známá také jako tanec svatého Víta. Pacient trpí nekontrolovatelnými pohyby končetin, ke kterým se přidávají výbuchy smíchu, pláče a nepředvídatelného chování. Tyto jevy není schopen ovládat vůlí, protože má v mozku poškozené části kontrolující pohyb a motoriku.
• Celkové projevy: k charakteristickým příznakům se často přidávají i celkové příznaky. Pacient se cítí unavený, může mít horečku, trpět nevolností nebo krvácením z nosu (epistaxe). [6, 7, 8, 9]

Následky revmatické horečky

Akutní revmatická horečka je dost nebezpečný stav, protože poškozuje životně důležité orgány. Kromě kůže, podkoží a kloubů působí především na mozek a srdce.

• Revmatické poškození srdce: jde o nejzávažnější komplikaci revmatické horečky, která se může projevit klidně až několik let po prodělání původního onemocnění. Srdce je trvale poškozeno a není schopno dokonale plnit svou funkci. Časem to může vyústit v srdeční selhání.
• Mitrální stenóza: při poškození srdce bývají postiženy především srdeční chlopně. Nejčastěji postiženou chlopní bývá zpravidla mitrální chlopeň, která se nachází mezi levou srdeční komorou a levou síní. Při zúžení chlopně, které označujeme jako mitrální stenóza, je průtok krve do srdce zpomalený a omezený.
• Fibrilace síní: další komplikací, která může navazovat na revmatické poškození srdce, je fibrilace síní. Jde o častou srdeční arytmii, při které dochází k rychlým a nepravidelným stahům srdečního svalu.
• Srdeční selhání: dlouhodobé potíže se srdcem mohou vést až k jeho selhání. Srdce již není schopno přečerpávat krev tak, aby zajistilo dostatečné zásobení všech orgánů a tkání kyslíkem. [10, 11, 12, 13]

Přečtěte si také:

Pokud omezíme spotřebu antibiotik, bakterie ztrácí rezistenci vůči nim, ukazuje se

Diagnostika revmatické horečky

Při podezření na revmatickou horečku je důležitou součástí vyšetření anamnézy. Lékař poté provede základní fyzikální vyšetření a bude posuzovat, zda jsou u pacienta přítomna alespoň dvě velká Jonesova kritéria, případně jedno velké a dvě malá. Jonesova kritéria představují soubor diagnosticky relevantních projevů revmatické horečky.

• Velká Jonesova kritéria: patří mezi ně karditida (endokarditida, kardiomegalie či perikarditida), migrující artritida postihující velké končetinové klouby, podkožní Aschoffovy uzlíky, erythema marginatum a Sydenhamova chorea.
• Malá Jonesova kritéria: řadí se mezi ně artralgie, horečka, revmatická horečka v anamnéze, prodloužený PR interval na vyšetření EKG a zvýšené reaktanty akutní fáze.

Při vyšetření krve patří mezi typické nálezy provázející revmatickou horečku zvýšená sedimentace erytrocytů, zvýšený C-reaktivní protein (CRP), leukocytóza a zvýšená hladina antistreptolysinu O (ASLO), což je protilátka namířená proti beta-hemolytickému streptokokovi. Samotné bakterie se v krvi již dávno nenacházejí, takže je nutné hledat specifické protilátky, které potvrdí prodělání streptokokové infekce.

Dále je nutné vyšetřit srdeční aktivitu. Na elektrokardiogramu (EKG) bude kvůli poškození srdce viditelně prodloužený PR interval. Pacient může být odeslán i na echokardiogram (ECHO), kde se jasně zobrazí patologické změny na myokardu. [14, 15, 16, 17]

Přečtěte si také:

U angíny je zásadní nasadit včas antibiotika, jinak je člověk nakažlivý po celou dobu onemocnění

Léčba revmatické horečky

Pokud se v laboratoři zjistí, že v pacientově těle ještě přetrvávají zbytky bakterií, lékař mu předepíše antibiotika. Tyto léky ovšem neřeší samotnou revmatickou horečku. Protože bývá provázena bolestmi, doporučuje se nemocným užívat nesteroidní antiflogistika, jako je ibuprofen. U těžších případů se podávají kortikoidy, které tlumí nadměrnou imunitní odpověď organismu. Kromě farmakologické léčby je nutné dodržovat klid na lůžku a šetřit se, zejména pokud je poškozeno srdce.

U pacientů s vysokým rizikem recidivy se musí podávat antibiotika dlouhodobě, a to ve formě injekcí penicilinu. Pokud je pacient alergický na penicilin, dostává jako alternativu makrolidová antibiotika. Standardně trvá profylaktická léčba antibiotiky alespoň 5 let. Dávky antibiotik se musí dodržet skutečně přesně, jinak se může onemocnění vrátit. [18, 19, 20, 21]

Revmatická horečka se může rozjet po neléčené streptokokové infekci

Revmatická horečka u dospělých

Akutní revmatická horečka postihuje nejčastěji děti ve věku 5–15 let, případně se vyskytuje u mladých dospělých do 25 let. Není ale vyloučeno, že se může objevit i u starších lidí. Většina dospělých má ale první ataky onemocnění ještě v dětském věku. Revmatická horečka se u těchto pacientů projevuje trochu jinak než u dětí. Trpí hlavně na polyartritidu a karditidu, nemoc tedy zasahuje hlavně klouby a srdce. Kožní vyrážky a další příznaky nejsou moc obvyklé. [22, 23, 24]