Skutečnost, že na tuzemském trhu v posledních letech nebývale roste nabídka různých druhů speciálních piv a nápojů na bázi piv, se již zanedlouho projeví také v tuzemské legislativě.
Konkrétně v novelizaci prováděcí vyhlášky k rámcovému zákonu o potravinách, týkající se označování piv a podmínek, podle nichž se pivo vyrábí. Pro spotřebitele bude přitom nejviditelnější změnou nová kategorizace piv, která nemá vycházet ze současného pojetí, tedy uvádění procent extraktu původní mladiny stupňovitosti piv, ale z technologie výroby piva. Skončit by tak měly „desítky“ nebo „dvanáctky“, ale i „výčepní piva“ nebo „ležáky“. Tedy samozřejmě ne výroba těchto piv, ale dosavadní způsob jejich označování:
Piva podle extraktu původní mladiny (bývalé stupně):
- lehká – do 7 %
- výčepní – 8 až 10 %
- ležáky – 11 až 12 %
- speciální – 13 % a více
Čtěte více: Co víte o pivu
Zatím jen první úvahy
Novela prováděcí vyhlášky je přitom v současné době zatím na ministerstvu zemědělství ve stadiu diskusí nad základními parametry. To v praxi znamená, že se spotřebitelé s novou kategorizací piv setkají patrně nejdříve v roce 2017.
O to větší a emotivnější diskuse lze očekávat jak bezprostředně po prvotním představení návrhů změn, tak v průběhu celého legislativního procesu. Záměrem uvažované novely je kromě již zmíněné reakce na vývoj trhu také, mimo jiné, reflektovat na stále se rozšiřující spektrum minipivovarů a jejich produktů, ale také vyjít vstříc dozorovým orgánům, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI), a konečně i organizátorům různých soutěží piv.
Současná legislativa totiž celou řadu na trhu prodávaných produktů buď vůbec nepostihuje, nebo neumožňuje jejich přesné zatřídění, a dokonce generuje daňové podvody.
Problematická piva
Například v případě radlerů, které jsou zatím hodnoceny právě podle stupňovitosti, což může být původně jen pět procent, pokud se ale následně dosladí cukrem, vzroste stupňovitost třeba o dalších deset stupňů, avšak daň se odvede podle původní stupňovitosti.
Současná legislativa také vůbec nepostihuje oblast pšeničných piv, která by se vlastně oficiálně ani neměla pivy nazývat, a kromě toho neupravuje množství použitého sladu, takže pšeničné pivo může být vyrobeno doslova z několika zrn pšenice.
Další velkou skupinou, jejíž označování a podmínky výroby je třeba zpřesnit, jsou takzvaná ALE (eil) piva, což je původní označení pro svrchně kvašená piva, vyráběná bez použití chmele. Jenže někteří výrobci do ALE piv v současné době chmel přidávají a kromě toho takto označují i piva spodně kvašená. Problémů je tedy celá řada.
Rušíme něco, v čem už se lidé vyznají
Na druhou stranu bude zřejmě předmětem kritiky přílišná liberalizace podmínek výroby piv, především z okruhu pivovarů, které vyrábějí pivo tradičními technologiemi a z tradičních surovin. Podle dosavadních úvah by se totiž pivo mohlo vyrábět ze „sladovaných i nesladovaných obilovin“, v budoucích kategoriích piv se kromě míchaných nápojů a nealkoholických piv počítá s kategoriemi „spodně kvašená piva“, „svrchně kvašená piva“ a „spontánně kvašená piva“, a je tak otázkou, zdali si pod uvedenými pojmy spotřebitel vždy představí to, co si představit má. Pokud má tedy splnit novelizace žádoucí účel zpřesnění označování piv, měl by být tento záměr doprovázen vhodnou osvětovou kampaní.
Kde je moje dvanáctka?!
Třeba i v tom, kde se v novém spektru označování bude nacházet české pivo, včetně chráněného zeměpisného označení České pivo, nebo piva, která nesou v celosvětovém názvosloví piv označení pilsner českého typu. Taková označení by měla být i nadále možná, v rámci legislativy by ale měla mít zřejmě svou vlastní podkategorii, nebo zcela samostatnou kategorii.
Přes všechny naznačené problémy je ale záměr novelizovat prováděcí vyhlášku logický a svým způsobem představuje označování piv na bázi použitých technologií návrat ke kořenům. To se mimochodem týká i speciálních produktů minipivovarů, které prakticky bez výjimky chmelí svá piva skutečným přírodním chmelem a zásadně nepoužívají extrakty, což potvrzují i naši obchodníci s chmelem. Činí tak i některé z větších pivovarů a výzvou doby pro ně tak je a hlavně bude srozumitelně to sdělit svým spotřebitelům. Právě pro ně by nakonec měla být novelizace přínosem – když budou vědět, co je co.
ČLÁNKY DO MAILU