Říká amoleta a myslí palačinka

24. 11. 2016

Sdílet

Palačinka, omeleta, amoleta, a navíc ještě lívanec – v čem se liší oblíbené pokrmy a proč není mnohdy jasné, který z nich má člověk na mysli – a na talíři.

Dva klasické tradiční předkrmy nebo zákusky – omeleta a palačinka, vypadají na první pohled na talíři hodně podobně – jako srolovaný (nebo nesrolovaný) plátek osmažené hmoty, které mají společnou základní surovinu – vejce. Tím ovšem kupodivu výčet společných jmenovatelů končí.

Slaná, nebo sladká?

Obecně se má za to, že palačinka je spíše sladká a omeleta spíše slaná. To ovšem vůbec nemusí být měřítkem, protože výsledná chuť záleží na ingrediencích, které do obou pochoutek přidáme. A protože možností je doslova nekonečně mnoho, může být palačinka, pokud použijeme jako suroviny šunku, salám, houby, špenát nebo sýr, klidně slaná, zatímco omeleta potřená třeba marmeládou nebo povidly bude sladká.

Fotorecept: Nadýchaná vaječná omeleta

Hlavní rozdíly – palačinka versus omeleta

Zásadním rozdílem nicméně je, že zatímco nezbytnou součástí těsta na palačinky je mouka, v případě omelety mouku nepotřebujeme.

Dalším rozdílem, který není tak znám, je ale také rozdílná příprava obou pokrmů – palačinky totiž smažíme po obou stranách, omelety se ale správně smaží jen po jedné straně, přičemž vařečkou posunujeme ještě tekutou vaječnou hmotu po naklánějící se pánvi tak, aby se propekla po celé ploše, a tímto způsobem zároveň dosáhneme „vzdušnosti“ výsledné omelety.

Podle některých receptů lze vzdušnost podpořit také přidáním malého množství minerálky, zručný kuchař nebo kuchařka si ale poradí i bez ní.

Mistr světa amoleta

Palačince hodně podobným pokrmem je lívanec, tady tkví ale rozdíl v použití droždí nebo kypřícího prášku, takže zatímco palačinka patří mezi nekynuté pokrmy, lívanec naopak mezi kynuté.

Názvosloví palačinek může být pro někoho poněkud matoucí – především pak díky poměrně často používanému regionálnímu výrazu „amoleta“, což kupodivu není nebo nemusí být omeleta, ale jde o moravský výraz právě pro palačinku. Jde tak trochu o podobné slovní zmatení, jako je slovenský výraz pro zelí (kapusta), zatímco skutečná kapusta se na Slovensku nazývá „kel“.

Kde se vzaly?

Zpět ale k omeletám a palačinkám. Oba pokrmy mají totiž také zcela rozdílnou historii a původ. Omelety mají podle všeho původ v Asii, v perské říši, a dodnes jsou tam velmi populární. Často jsou nedílnou součástí ranních hotelových snídaní, v nichž je místní kuchaři připravují přímo před hotelovými hosty.

Zato palačinka je zřejmě původní evropské jídlo, pocházející pravděpodobně z Francie. O to zajímavější je, že i název omeleta pochází z Francie, i když to není tamní původní pokrm.

Samotné palačinky se přitom ve Francii nazývají crepes a v Itálii crespelles, v anglicky mluvících zemích pak pancakes a v Německu pfannkuchen. Pozornému čtenáři neunikne, že s názvem palačinka používaný v našich zemích je lingvisticky podobný výraz anglický, ve skutečnosti ale tvoří původní slovní základ palačinek latinský výraz pro placentu či koláč. Z toho je pak odvozen výraz palačinka (v Čechách), palatschinke (Rakousko), palacinka (Slovensko) či palacsinta (Maďarsko).

K orientaci mezi omeletami a palačinkami je tak třeba jisté znalosti cizích řečí tak, aby si člověk objednal nebo koupil to, co má opravdu na mysli. I když – pokud se splete, neudělá chybu v žádném případě, oba pokrmy patří k oblíbeným a tradičním doplňkovým, ba někdy i k hlavním jídlům. Takže dobrou chuť!

Autor článku

Agrární analytik, novinář na volné noze se zaměřením na zemědělství, potravinářství a životní prostředí.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).