Že igelitový pytlík vyhubí lidstvo, je zbytečně přehnaný výkřik do tmy. Přiznávám, že některé problémy s tím být mohou, jak říká například tenhle článek na věrohodném webu; http://www.osel.cz/index.php?obsah=6&clanek=7050, ale zákaz igelitových tašek může mít i negativní dopady, což zase říká tenhle článek s odkazy. http://www.novinky.cz/ekonomika/300385-konec-igelitek-na-jedno-pouziti-zpusobuje-problemy.html.
Řešením by možná mohl být opravdu ten papír, který je také na jedno použití a neobsahuje karcinogeny. Jenže na papírové tašky je potřeba laicky řečeno ,,hodně stromů", což není zrovna ekologické a nemuselo by se to líbit různým ekoaktivistům či jiným ekoteroristům. Ten průdký nárůst spotřeby buničiny, pokud bysme zavedli jako standard papírové tašky místo igelitu, by se musel někde projevit - v těžbě dřeva. Názoru ekoteroristů bych však váhu stejně nepřikládal, ale i tak tu máme opět střet zájmů, tak jako u všeho.
Zvysena spotreba papiru povede ke zvyseni tezby a zvyseni tezby bude doprovazeno novou vysatbou stromu a rozsirovanim lesnich porostu pro pokryti zvysene poptavky. Budou to nejspise smrkove vyslechtene monokultury, ale stale jsou to nove zalesnene plochy a kdyz nikdo neprotestuje treba proti psenicnym monokulturam na miste luk..
Ekologičtí aktivisté proti papírovým obalům (na rozdíl od plastových) vůbec nic nemají. Papír je snadno recyklovatelný i kompostovatelný a i to dřevo má minimální dopady na krajinu při pěstování (oproti třeba hnojení polí). Jediné, co ekologickým aktivistům na papíře vadí, je strojová těžba pralesů. Ale jak ukazují nedávná (a mainstreamovými médii úplně opominutá) vítězství, stačí dostatečný tlak zákazníků, výrobci přestanou papír z pralesů kupovat, a kde není poptávka, zmizí i nabídka.
Druhý problém je potisk papíru, a to hlavně jeho bělení a křídování. Ale tam opět stačí velmi málo (nebělit chlórem, nekřídovat), aby to zůstalo ekologické.
Bezpečnost a neškodnost hliníku zatím nikdo neprokázal, takže psát o něm v tomto smyslu je také možné považovat za manipulaci a mýtus.
http://www.szu.cz/uploads/documents/szu/aktual/tiskova_zprava/hygiena_vyzivy_a_bezpecnost_potravin.pdf
Odporúčam tento výborný dokument: http://www.auria.sk/blog/pripad-hlinik
Trochu mne překvapil postoj pana Havla, který má myslím celkem rozhled a rozumné postoje a názory na spoustu věcí. Myslím, že nic neuvádí jako dogma a podrážděné reakce ostatních diskutérů mi celkem unikají. Prostě chtěl odsoudit plasty. Škoda, že nezmínil PET.
Nicméně mám na hliník odlišný názor. Nepamatuji si již kdy se stahovaly hliníkové sudy na pivo (prý uvolňovali o 400 a více procent hliníku než byla jakási příslušná norma), ale diskuse o škodlivosti hliníku probíhala už za komunistů, mnohem dříve než před dvaceti lety.
Pamatuji si například, že již někdy v roce 83-85 se radilo nepoužívat hliníkové příbory a nádobí (a na půdě naší školy se našlo ledacos, protože se nakoupily hrníčky smaltované). Dále si dobře pamatuji, že hliník byl dáván do souvislosti s větší tělesnou výškou puberťáků, šlo zhruba o ročníky 76-80. A mohu potvrdit že většina kluků z těchto ročníků byla o hlavu i více vyšší než já (průměrná výška, spíše horní hranice průměru).
Jenom čekám, kdy se na vitalii dozvím, že nové výzkumy vyvrátily dogma, že cyankáli je jednovaté, a můžete ho klidně jíst po kilech.
Navíc mám dojem, že když někdo chce uvést revoluční myšlenku, jako je neškodnost hliníku, tak je buď kecal, nebo musí konec článku vyšperkovat odkazy alespoň na 30 seriózních vědeckých studií – tedy na primární zdroje potvrzující objektivnost takového sdělení.
Milerád autora článku nacpu kily hliníku (tedy ne denně), a zaplatím to, uvolí-li se on sám k takovému pokusu, aby dokázal, že je naprosto neškodný.
Ta poznámka v článku o přirozeném výskytu hliníku v zemské kůře- a z toho vyvozená neškodnost mě skutečně dojala. To je demagogie na stejné úrovni, jako kdybych řekla: každá organická látka, a tedy i lidské tělo, obsahuje tři základní stavební prvky: uhlík,vodík, kyslík. Což je fakt, že 93 % lidského těla je tvořeno těmito prvky. Ze stejných prvků je ovšem tvořen i ten zlý bisfenol A, takže nemůže být přece tak hrozný.
Nebezpečné jsou samozřejmě i další obaly, o kterých už se tolik nemluví a mnoho z nás s nimi také přichází do styku velmi často...nutno podotknout, že mnohým to vzhledem ke stravě, kterou konzumují, vadí asi pramálo. Musíme ale myslet i na děti, které ještě nemohou skladbu svojí stravy úplně ovlivnit.