Je to jako jít na vrabce s kanónem. Ale ten kanón se nám setsakramentsky nemusí vyplatil. Asi tak by se dalo připodobnit užívání třídenních antibiotik na většinu nemocí, na něž je předepisují lékaři. Většinou je užívání tohoto typu léčiv zbytečné, a takové je i podstupování rizik, která tato antibiotika představují.
Co se dozvíte v článku
- Co jsou třídenní antibiotika
- Češi dokáží snít tunu azitromycinu za rok
- Třídenní antibiotika jsou 1. volbou u černého kašle nebo nemoci z kočičího škrábnutí
- Rizika užívání „rychloantibiotik“
- Možné nežádoucí účinky azitromycinu
- Azitromycin postihuje i „hodné“ bakterie ve střevě a pochvě
- Kdy krácení antibiotické léčby nevadí
Co jsou třídenní antibiotika
Pod slovy třídenní antibiotika si lze představit léčiva, jejichž účinnou látkou je azitromycin. Podle farmakologa Jana Strojila, který pracuje na oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice (FN) Olomouc, je na trhu šest různých přípravků s touto účinnou látkou. Jde o preparáty na předpis ve formě tablet. Užívá se jedna denně po dobu tří dnů.
Odborníci na problematiku antibiotik a jejich vzrůstající rezistenci se shodují, že tato forma užívání je v Česku mezi pacienty i jejich ošetřujícími lékaři hitem. A to právě kvůli možnosti užívat léčivo jen krátkou dobu.
„Z hlediska nárůstu spotřeby jsou makrolidy, tedy skupina antibiotik, ke kterým ty třídenní patří, nyní v ČR nejfrekventovaněji předepisovanou skupinou antibiotik,“ potvrzuje trend Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu (SZÚ).
Češi dokáží snít tunu azitromycinu za rok
O jak velkou oblibu jde, dokládají čísla, která redakci sdělil již zmiňovaný Jan Strojil. „Podle posledních dostupných dat byly v roce 2020 v ČR předepsány skoro 3 miliony denních dávek, tedy skoro tuna čistého azitromycinu. Protože dávky a trvání léčby se mohou lišit, může to odpovídat odhadem 500 tisícům léčených pacientů, spíše více,“ vypočítává klinický farmakolog, jenž se bakteriální rezistencí, tedy odolností vůči antibiotikům, zabývá zhruba dvacet let a je autorem řady vědeckých prací.
Podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové, která ordinuje v Praze 6, je tento typ léků pacienty žádaný. To je kromě délky užívání, jež u jiných typů antibiotik může dosáhnout třeba 5 či 10 dnů (s dávkami léku např. 3× denně), dáno také tím, že pacienti už tyto léky znají, protože s nimi mají dřívější zkušenost. Navíc azitromycin patří mezi širokospektrální antibiotika, což znamená, že působí na velkou většinu běžných patogenů. Lékař si proto nemusí příliš lámat hlavu nad tím, který patogen nemoc způsobuje. Širokospektrálnost totiž zvyšuje pravděpodobnost, že léčba zabere. Jak si ale můžete přečíst dále, toto může být jen falešný dojem.
Třídenní antibiotika jsou 1. volbou u černého kašle nebo nemoci z kočičího škrábnutí
Z farmakologického hlediska je obliba azitromycinu méně pochopitelná. Jde totiž o antibiotikum, jež se jako léčivo první volby využívá u infekčních nemocí, jakými jsou nemoc z kočičího škrábnutí, černý kašel či infekce legionellou u pacientů s oslabenou imunitou. „Tyto určitě neospravedlňují 3 miliony podaných dávek,“ zamýšlí se farmakolog Jan Strojil.
Podle praktické lékařky Ludmily Bezdíčkové by azitromycin neměl být antibiotikem první volby u prakticky všech bakteriálních infekcí. „A v žádném případě toto neplatí pro léčbu běžných respiračních infekcí, které jsou navíc většinou virové,“ upozorňuje lékařka.
Podle Heleny Žemličkové jsou makrolidy obecně nadužívány v situacích, kdy antibiotika většinou nejsou vůbec nutná. „Při podezření na infekce takzvanými atypickými mikroorganismy (mykoplasmata, chlamydie) je třeba preferovat jiné léky. U dospělých například doxycyklin,“ podotýká mikrobioložka.
Rizika užívání „rychloantibiotik“
Odborníci také upozorňují, že s třídenními antibiotiky se pojí některá rizika, která si jejich uživatelé nemusí uvědomovat.
„Toto antibiotikum, přestože je mezi pacienty a některými lékaři oblíbené, je kvůli svému dlouhodobému působení velmi rizikové z hlediska ovlivnění mikroflóry a šíření rezistence. Účinná látka totiž ovlivňuje bakterie i řadu dnů poté, co antibiotikum již neužíváme. Na tomto místě bych chtěl apelovat na pacienty, aby toto ‚oblíbené‘ antibiotikum po svých lékařích nevyžadovali,“ sděluje lékař Milan Trojánek z Kliniky infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a FN Bulovka.
Prvním rizikem je to, že ačkoliv se tablety polykají krátkou dobu, jejich účinek na tělo pacienta je mnohem delší. Doba, za kterou poklesne maximální koncentrace antibiotika v séru na polovinu, se nazývá poločas. Ten například u penicilinu trvá zhruba hodinu, u azitromycinu jsou to podle Jana Strojila 2 až 4 dny. Navíc samotné léčivo tělo vylučuje pozvolna 2 týdny.
„To, že se užívají krátkou dobu, neznamená, že infekce je za tři dny vyléčena. Pouze dochází k tomu, ze antibiotika se hromadí ve tkáních, ze kterých se postupně uvolňují,“ vysvětluje Helena Žemličková.
Znamená to delší zátěž pro organismus pacienta i možnost vedlejších nežádoucích účinků. Jejich riziko je podle mikrobioložky zvýšené zejména v případě, pokud pacient bere statiny (tj. léky na cholesterol) nebo léky prodlužující QT interval (léky na srdce).
Možné nežádoucí účinky azitromycinu
- Náhlé potíže s dýcháním, řečí nebo polykáním,
- otok rtů, jazyka, obličeje a krku,
- silná závrať nebo kolaps,
- závažná nebo svědivá kožní vyrážka, zejména pokud při ní dochází k tvorbě puchýřků a bolesti očí, úst nebo pohlavních orgánů.
Zdroj: příbalový leták jednoho z léků s azitromycinem
Delší doba vylučování z těla s sebou nese i zvýšené riziko, že se bakterie léčivu přizpůsobí, a to pak nebude schopno v těle regulovat jejich působení. Bakterie se tak stanou odolnými na léčbu. Jak jsme nedávno upozorňovali, to může vést k tomu, že některé nemoci se stanou nevyléčitelnými.
„Antibiotikum se z těla pacienta vylučuje dva týdny, dává tak bakteriím dlouhý čas, kdy jsou jeho koncentrace nízké a kdy se mohou ‚naučit s ním žít‘,“ podotýká Jan Strojil.
Na antibiotickou rezistenci upozorňuje právě probíhající informační kampaň SZÚ a tématu jsou věnovány i speciální webové stránky.
Azitromycin postihuje i „hodné“ bakterie ve střevě a pochvě
Antibiotické rezistenci napomáhá i to, že azitromycin patří mezi již zmíněná širokospektrální antibiotika. „Rezistence k těmto antibiotikům se vyvíjí velmi rychle,“ varuje Helena Žemličková.
„V praxi platí, že cílená léčba je mnohem lepší než ‚kobercový nálet‘. Pokud máte třeba streptokokovou angínu, je třídenní léčba sice pohodlná, ale jak pro vás, tak pro budoucnost antibiotické léčby je škodlivá. Obyčejný Flemingův penicilin je sice ‚náročnější‘ na užívání, ale prokáže mnohem lepší službu s menším rizikem,“ uvádí Jan Strojil.
Konkrétní nevýhody širokospektrálnosti přibližuje praktická lékařka Ludmila Bezdíčková: „Jejich užívání vede vedle účinku na patologické bakterie také k působení na fyziologickou mikroflóru střevní a poševní, což může mít za následek průjem a poševní mykózu u žen.“
Kdy krácení antibiotické léčby nevadí
Podle odborníků pacient, který jde k lékaři s nějakou chorobou, nemá šanci mít tolik informací, aby mu dokázal radit s typem antibiotika. Je však namístě u obou vždy vědět, zda je vůbec tento typ léků nutné předepisovat. Lékař by tudíž měl znát původce nemoci – na virová onemocnění například antibiotika nezabírají.
Odborníci tedy varují před nevhodným předepisováním a užíváním třídenních antibiotik kvůli uvedeným rizikům.
Obecně u jiných preparátů však podporují trend zkrácení délky antibiotických terapií, což je nový trend, který se objevuje i v doporučených postupech lékařů. „Například angína, která se dříve léčila 10 dnů, tak dnes může být zcela bezpečně léčena pouze 5 dnů. Právě zkrácení délky užívání antibiotik snižuje i riziko jejich nežádoucích účinků,“ podotýká lékař Milan Trojánek z FN Bulovka, ale znovu připomíná, že se jedná o úplně jinou situaci než u tzv. třídenního antibiotika.
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Helena Žemličková, Ph.D.
Vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika SZÚ, přednostka Ústavu mikrobiologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, FN Královské Vinohrady a SZÚ. Její specializací je mikrobiologie.
MUDr. Jan Strojil, Ph.D.
Klinický farmakolog, pracuje na oddělené urgentního příjmu Fakultní nemocnice Olomouc. Vystudoval všeobecné lékařství na Univerzitě Palackého (UP). Po promoci nastoupil do Ústavu farmakologie Lékařské fakulty UP, kde dosud vyučuje.
MUDr. Ludmila Bezdíčková
Všeobecná praktická lékařka pro dospělé. Působí v ordinaci v Praze 6.
MUDr. Milan Trojánek, Ph.D.
Pracuje na Klinice infekčních nemocí 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka. Je vedoucím Katedry infekčního lékařství Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
ČLÁNKY DO MAILU