Zatímco spotřeba slazených nápojů mezi naší mládeží klesá, roste, minimálně u části z ní, konzumace energetických nápojů. Vyplývá to ze studie zaměřené na stravování, výživu a zvyky školáků ve věku od jedenácti do patnácti let, kterou provedla Univerzita Palackého v Olomouci.
Školáci pijí místo slazených nápojů energy drinky
Pokles spotřeby slazených nápojů je přitom u mládeže poměrně razantní. Jak totiž informoval vedoucí výzkumného týmu univerzity Michal Kalman, zatímco v roce 2006 pila denně slazené nápoje více než třetina dětí v uvedených věkových kategoriích (rozdíly mezi nimi nejsou velké), v loňském roce tak činilo 14 až 17 procent z nich.
Jenže slazené nápoje nahrazují školáci stále častěji energetickými nápoji. Ty sice podle výzkumu nepije zhruba 60 procent mládeže, ale více než 10 procent dětí ve věku mezi třináctým a patnáctým rokem pije energetické nápoje pravidelně, 3,3 procenta školáků v tomto věku pak má energy drinky každý den. „V absolutních číslech to znamená, že zhruba třicet tisíc mladých lidí je potenciálně ohroženo řadou zdravotních rizik spojenou se zvýšenou konzumací těchto nápojů,“ zdůrazňuje Michal Kalman.
S nadměrnou konzumací energetických nápojů má totiž být spojeno například riziko obezity, kazivosti zubů, depresí, nespavosti i kardiovaskulárních chorob.
Kofein na hraně
Jak navíc konstatuje prezident Svazu výrobců nealkoholických nápojů Jiří Pražan, energetické nápoje nejsou mládeži určeny, mimo jiné kvůli vysokému obsahu kofeinu. Nejčastěji prodávané čtvrtlitrové balení energetických nápojů obsahuje přitom zhruba 80 miligramů kofeinu, Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje podle Jiřího Pražana za bezpečnou dávku příjem kofeinu ve výši tří miligramů na kilogram tělesné hmotnosti. Jedno balení energetického nápoje tak pokryje celou denní dávku v případě dětí o hmotnosti kolem třiceti kilogramů (v dané věkové kategorii se přitom průměrná hmotnost pohybuje kolem 50 kg).
Častými konzumenty energetických nápojů jsou studenti, kteří využívají jejich stimulačních účinků
To teoreticky znamená, že jeden energy drink nemusí ani pro mládež žádné fatální riziko představovat. Zdrojem kofeinu jsou však i jiné potraviny, kromě kávy například také čaj a čokoláda.
A navíc je konzumace energetických nápojů podle Michala Kalmana spojena s dalšími negativními návyky, jako je kouření, užívání marihuany a opakovaná opilost.
Rizikové množství energy drinků: jeden až dva týdně
Nejvyšší konzumaci energetických nápojů u mládeže zjistili výzkumníci v Ústeckém kraji (20 procent) a dále v Libereckém a Karlovarském kraji, možná trochu překvapivě popíjí nejméně tyto nápoje mládež v Praze (7,7 procenta).
Podle vedoucího výzkumného týmu Michala Kalmana představuje rizikové množství konzumace jeden až dva nápoje týdně. Jak ale vyplývá z informací EFSA, nemusí nutně ani vyšší četnost popíjení energetických nápojů výše zmíněná rizika představovat.
Ostatně stejně jako pro mládež může být nadměrná spotřeba těchto nápojů nevhodná i pro dospělé, limit EFSA je totiž stejný jak pro dospělé, tak pro mládež.
Podle prezidenta Svazu výrobců nealkoholických nápojů Jiřího Pražana tvoří energetické nápoje v ČR přibližně tři procenta z celkové spotřeby nealkoholických nápojů. Kromě obecných pravidel přitom pro tuto skupinu výrobků neexistuje žádný legislativní rámec.
ČLÁNKY DO MAILU