Zlom v operačních metodách Fakultní nemocnice (FN) Olomouc oznámila na konci loňského roku tiskovou zprávou. V ní stojí, že tým z I. chirurgické kliniky provedl v tuzemsku jako první vyoperování části slinivky s pomocí robota. A nemocnice dodává hned několik zajímavých detailů, kterými vysvětluje, proč práce tamních lékařů stojí za širší pozornost.
Rozšíření možností robotické chirurgie
Vlastně nešlo o jednu operaci, ale tři zákroky u tří různých pacientů s diagnózou nádorového onemocnění. „Zatím jsme roboticky provedli jednu enukleaci, tedy zjednodušeně jakéhosi ‚vydloubnutí‘ ohraničené nádorové tkáně, a dvě částečné resekce, v jednom případě i se slezinou, což je někdy nutná součást operačního výkonu,“ popsal na začátku prosince primář z I. chirurgické kliniky FN Olomouc Martin Loveček, jenž vede tým HPB (hepatopankreatobiliární) chirurgie.
Zákroky prováděli chirurgové prostřednictvím robotického systému nazvaného Vinci Xi. Dosud jej ve velkém používali především urologové a gynekologové. Nedávno se k nim přidali také specialisté z oboru ORL. Operace slinivky je pak poslední českou novinkou, byť ve světě už jsou používány v širokém spektru rozsahu. „Námi provedenými resekcemi slinivky břišní došlo oficiálně k rozšíření spektra robotických výkonů a otevřela se další z cest pro robotickou chirurgii,“ uvádí Martin Loveček.
Výhody operace s pomocí robota
Operaci neprovádí robot sám. Vede ji chirurg, který robota na dálku ovládá s pomocí joysticku. Robot má čtyři ramena osazená nástroji i kamerou. Chirurgovi slouží jako prodloužené ruce. Aby lékař takto specifický zákrok zvládl, je potřeba manuální zručnosti a hodin tréninku. Nezbytné je také proškolení a certifikát ze strany výrobce systému. K robotovi proto nemůže usednout každý lékař.
Pokud si nemocnice robota pořídí a chirurgové se proškolí, má jeho použití hned několik výhod. Předně takový typ operace je k pacientově organismu šetrnější. U menších zákroků (např. na prostatě) tedy není nutná hospitalizace na lůžku intenzivní péče. Další výhodou je, že díky rychlejší rekonvalescenci operovaných nemocnice zvládne odbavit více zákroků. Použití robota tedy zvyšuje operační kapacity.
„U velké části těchto výkonů si vystačíme s několika malými rankami, kdežto klasický postup vyžaduje mnohdy řez přes celé břicho. Navíc při robotické operaci otevíráme pacienta jen na chvíli během samotného výkonu. To vše znamená významně menší operační stres organismu a významně menší reakci organismu na něj oproti prozatím standardní otevřené operaci,“ vysvětluje přednosta z I. chirurgické kliniky FN Olomouc Dušan Klos.
Nemocnice zvládne odbavit více operací
Šetrnější zákrok znamená také kratší pobyt na lůžku. „Zatímco po tradiční operaci zůstává pacient v nemocnici dalších 12 až 14 dní, takto jde domů i po jednom týdnu, případně i dříve. To zároveň znamená, že uvolní lůžko pro dalšího klienta. Navíc pacient je rychleji mobilizován, potřebuje méně analgetik a vyskytuje se u něj méně komplikací. To vše je významná výhoda pro něj, ale také úspora pro zdravotnické zařízení,“ vyjmenovává Dušan Klos.
Galerie: První robotická operace slinivky v ČR
„V ČR aktuálně provádíme nejvyšší počet resekčních výkonů na slinivce břišní. Zároveň také vnímáme neustálý nárůst počtu pacientů a právě robotická chirurgie může být cestou, jak se s touto skutečností vyrovnat. Díky zvýšení výkonnosti můžeme reálně uvažovat o dalším posílení našeho týmu,“ podotýká Martin Loveček.
Nemocnice plánuje výhledově pořízení druhého robota za více než 40 milionů korun a zavedení robotických zákroků také v oblasti plicní a hrudní chirurgie. U operací slinivky chce Martin Loveček přidat i zákroky, při kterých pacientovi chirurg vyjme celý orgán. Lékaři budou trénovat i na další operace tak, aby u slinivky zvládli celé spektrum zákroků. Cílem týmu Martina Lovečka je zavést robotickou pankreatickou chirurgii jako standardní metodu léčby některých nádorových onemocnění.
Ministerstvo zdravotnictví už loni avizovalo, že výrazně uvolní pravidla pro financování robotických operací tak, abych jich v ČR lékaři prováděli více. U některých zákroků by tak nemocnice měly šanci dohnat deficit, který vznikl ještě v dobách covidových restrikcí, kdy se plánované operace odkládaly a čekací lhůty na ně prodlužovaly.
ČLÁNKY DO MAILU