Rodiče mívají strach z meningokoka. Probíhá velmi rychle

Meningokoková invazivní onemocnění patří mezí nejzávažnější infekční choroby, přenosné z člověka na člověka. Vyvolává je bakterie Neisseria meningitidis. Pokud se u infikovaného člověka nemoc nerozvine, stává se z něj bezpříznakový nosič, což je vcelku častý jev. Zdrojem nákazy může být tento zdravý nosič bez jakýchkoliv příznaků nebo nemocný jedinec. Nemoc je zákeřná zejména svým rychlým průběhem a tím, že ji lze zpočátku snadno zaměnit za běžnou virózu.

Vstupní branou infekce bakterií Neisseria meningitidis je sliznice nosohltanu. Pokud je sliznice nějak narušena – třeba předchozí respirační infekcí, pobytem v prašném nebo zakouřeném prostředí a podobně – meningokok překoná hlenovou vrstvu fungující jako bariéra a může dojít k rozvoji závažného invazivního onemocnění. Inkubační doba je většinou tři až čtyři dny od nákazy.

Bleskový průběh nemoci

Úskalím onemocnění meningokokem jsou prvotní nespecifické příznaky – onemocnění připomíná virózu, ale postupuje velmi rychle. Od lékařů v praktických ambulancích a na pohotovostech se očekává, že při prvním kontaktu s nemocným budou schopni vyslovit podezření a realizovat předepsaný postup. Ti se ale s meningokokem setkávají spíše ojediněle, což může znamenat jistou prodlevu v zahájení léčby a také zhoršení prognózy nemoci.

Čím včasnější je lékařská pomoc a zahájení léčby antibiotiky, tím větší šance pacient má. Bohužel – pro své počáteční nespecifické symptomy může být onemocnění pozdě diagnostikováno. Lékařka Jana Pazderková z infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem popisuje průběh onemocnění pětadvacetileté studentky: „Pacientka se po fyzicky náročných dvou dnech ráno probudila s příznaky virózy – bolení břicha, zažívací obtíže, malátnost… Později pociťovala chladnutí končetin a na kůži objevila fialové fleky. Praktický lékař ji odeslal na chirurgii, následně se dostala na neurologii, kde jí udělali lumbální punkci. Ta potvrdila onemocnění meningokokem, odtud ji tedy převezli na naše infekční oddělení.“ 

Průběh onemocnění meningokokem bývá rychlý – i přes zahájenou léčbu může v krajním případě dojít během prvních 24 až 48 hodin od prvních příznaků k úmrtí. (Podle předběžných dat Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy tato nemoc v ČR postihla v loňském roce do listopadu 49 osob, 3 lidé přišli v důsledku onemocnění meningokokem o život.)

Předběžná data Národní referenční laboratoře pro meningokokové nákazy k 28. 11. 2018

Počet případů a úmrtí na invazivní meningokokové onemocnění v ČR

Následky bývají velmi vážné

Také další průběh stavu zmíněné pacientky byl velmi dramatický, jak dále popisuje MUDr. Pazderková: „Musela být v umělém spánku, po dvou týdnech bylo bohužel nutné amputovat jí obě nohy a několik prstů na rukou, další nepříjemností bylo selhání ledvin. Domů se dostala po sto deseti dramatických dnech hospitalizace.“

Nejzávažnějšími formami onemocnění vyvolanými bakterií meningokoka jsou meningokoková meningitida nebo sepse organismu. Důsledky bývají tragické – amputace končetin, hluchota, mentální retardace i smrt – pokud pacient přežije, následky si může nést celý život.

Hana Roháčová, primářka Kliniky infekčních, parazitárních a tropických nemocí Nemocnice Na Bulovce, potvrzuje, jak důležité je rychlé určení diagnózy a zahájení vhodné léčby: „Devatenáctiletá studentka se po vánočních prázdninách vracela do školy oslabená po prodělané chřipce. Po několika dnech ve školní lavici jí doma nebylo dobře – stav připomínal migrénu. Za pár hodin už ji záchranka vezla v bezvědomí na naše pracoviště. Díky včasně nasazené léčbě její případ skončil dobře – učila se znovu chodit, mluvit i psát, ale dnes už žije běžný život. Jiní takové štěstí často nemají,“ říká primářka Roháčová.

Riziko je hlavně u dětí a mladých dospělých

Nakazit se může prakticky kdokoliv v jakémkoliv věku, podle zkušeností lékařů i člověk v dobré kondici. Některé věkové skupiny jsou ovšem ve větším riziku. Podle dat z posledních let je nejvyšší výskyt invazivních meningokových onemocnění u nejmenších dětí do jednoho roku. Další věkové skupiny, kde je výskyt meningokových onemocnění vysoký, jsou děti do čtyř let a mladiství ve věku 15 až 19. Vyšší výskyt meningokového onemocnění byl v roce 2018 zaznamenán také ve skupině „mladých dospělých“ ve věku 25–34 let.

Zejména uvedeným rizikovým skupinám odborníci doporučují preventivní očkování. Proti meningokokovému onemocnění je totiž možné se chránit pomocí vakcín. Očkování je doporučeno hlavně dětem od dvou měsíců do čtyř let věku a adolescentům a mladým dospělým ve věku od 13 do 25 let, zvláště před zahájením studia a bydlením mimo domov – na internátech, kolejích nebo ve sdílených bytech. Dalším rizikovým faktorem je pobyt ve velkých kolektivech – na hromadných akcích, koncertech, festivalech, v přednáškových místnostech a podobně. „Mladí lidé v předpubertálním, pubertálním a mladém dospělém věku jsou hned po malých dětech do čtyř let skupinou nejvíce ohroženou meningokokovým onemocněním. Přispívá k tomu jejich chování – kouření, pití z jedné sklenice, líbání… Navíc jsou nejčastějšími bezpříznakovými přenašeči, kteří tak ohrožují další osoby ve své blízkosti – například mladší sourozence nebo třeba seniory,“ říká Hana Roháčová.

O nejvhodnější vakcíně a očkovacím schématu je vhodné se poradit s praktickým lékařem. K udržení dlouhodobé imunity je v některých případech doporučeno přeočkování.