Nedostatečný vývoj mozku, nižší vzrůst, křehčí kosti a anémie, to jsou nejčastější zdravotní problémy dětí, jejichž rodiče úzkostlivě dbají na zdravou výživu. Ve snaze uchránit své potomky před civilizačními chorobami jim paradoxně škodí.
Maso, kravské mléko, bílá mouka a cukr, to všechno se v očích mnoha rodičů mění doslova v jed ohrožující zdraví i život jejich dětí. Zásadně se těmto potravinám a všemu, co je obsahuje, úzkostlivě vyhýbají. „Nikdy nikdo nemůže předem vědět, jakému riziku toho mrňouska vystavuje,“ varuje jedna z čtenářek na diskusním serveru Rodina.cz.
Tyto „špatné“ potraviny údajně mohou za celou řadu zdravotních obtíží, od diabetu II. typu, přes obezitu, nejrůznější alergie až po špatný duševní vývoj. „Zažila jsem několikaměsíční dítě, které dostalo sušenku z bílé mouky a bílého cukru a najednou zapomnělo lézt. Nedokázalo svoje pohyby koordinovat,“ popisovala přesvědčivě Bora Berlinger v rámci své přednášky Koncept kontinua aneb přirozené rodičovství v praxi na konferenci Aktivní rodičovství.
Čtěte téma: Jídlo pro děti v restauracích: není z čeho vybírat
Málokterý podnik je na nejmenší zákazníky připravený …
Děti dostávají až moc zeleniny
Britský zpravodajský server BBC News informoval o překvapivých výsledcích výzkumu, který byl proveden v zařízení denní péče o děti, v české realitě jde o mateřské školy a jesle. Podle něj dostávají dětí příliš mnoho ovoce a zeleniny, avšak ve stravě mají málo zastoupeny sacharidy. Jejich energetické potřeby tak nejsou dostatečně pokryty.
Výzkum také popsal, pod jakým tlakem je personál mateřských škol a jeslí ze strany rodičů. Ti požadují, aby jejich děti jedly zásadně zdravě a jejich strava byla nízkokalorická. Obávají se totiž, že by jinak byli jejich potomci obézní.
„Rodiče si velmi uvědomují význam zdravé výživy pro snížení rizika obezity a dalších zdravotních problémů v pozdějším životě. Někdy to ale může vést k tomu, že požadují, aby jejich děti dodržovaly striktní dietu obsahující odstředěné mléko a nízkotučné potraviny,“ popsal Purnima Tanuku, výkonný ředitel britské asociace zařízení denní péče National Day Nurseries Association.
Britští rodiče odmítají, aby jejich potomci jedli potraviny, které bývají s dětstvím běžně spojené a dětem nijak neškodí. Bojí se jich právě kvůli obsahu tuku a cukru. Přitom tyto složky nelze ze stravy zcela vyloučit, jinak hrozí podvýživa. „Rodiče by opravdu neměli být příliš úzkostliví ohledně pudinků a piškotů. Ačkoliv to může znít překvapivě, jde o dobrý dezert,“ vysvětluje Jessica Williams, dětská dietoložka. Mléčný dezert je podle ní lepší možnost svačiny než hrst sušenek mezi jídly.
Jessica Williams také říká, že rodiče se také zbytečně obávají i červeného masa, například hovězího. „Je ostuda, že si s ním někteří rodiče dělají starosti, přitom červené maso je nejlepší zdroj železa. Jeho nedostatek, anémie, je v populaci batolat velmi rozšířený,“ varuje lékařka. Malým dětem neublíží ani bílé pečivo, které je obecně považované za nezdravé. Naopak je pro ně mnohem lépe stravitelné než tmavé varianty.
Čtěte téma: Nejčastější mýty v dětské výživě
Je mléko jediná bezpečná potrava pro miminko? Jsou biopotraviny tím nejlepším jídlem pro děti? Je máslo jediný „poctivý“ tuk? Sladkosti jsou hrozně nezdravé, pryč s nimi? Čím víc vlákniny, tím lépe? Co z toho platí?
Hrozba podvýživy
Podle britských odborníků strach z možné obezity vede rodiče k opačnému extrému, jejich děti jsou podvyživené a chybí jim látky nezbytné pro zdravý vývoj. BBC News přitom upozorňuje na to, že existuje několik studií prokazujících, že nedostatečná výživa v dětství vede k vážným zdravotním problémům, včetně špatného rozvoje mozku a nervových funkcí. „Myslím si, že jsme v nebezpečí kvůli naší posedlosti obezitou,“ uvedla Helen Crawley, ředitelka nadace Caroline Walker Trust, která podporuje dobrou stravu. Podle ní by rodiče měli být opatrnější, ne však v obavách z obezity svých dětí.
„Strava chudá na živiny v batolecím věku může vést k trvalému poškození kognitivních funkcí. Dítě tak nikdy nedosáhne svého plného potenciálu. Pravděpodobně bude také v dospělosti menší postavy, než by mohlo být,“ dodává Helen Crawley. Sama rozhodně nechce problém dětské obezity podceňovat. Je ale nutné, aby si rodiče uvědomili, že děti do pěti let mají specifické potřeby a nízkokalorická strava je pro ně vyloženě nevhodná. Naopak tuky a sacharidy potřebují ke svému zdravému vývoji.
Malé děti rostou velmi rychle a současně vydávají hodně energie. Proto k poměru ke své velikosti potřebují větší množství kalorií než dospělí. BBC News upozorňuje také na to, že děti dokáží tuk spalovat mnohem rychleji než dospělí. Na nízkotučné výrobky a různé light produkty mají ještě dost času.
Snažíte se v dětské stravě vyhýbat smetanovým a tvarohovým krémům?
V Česku je „nebezpečný“ pribiňák
Úzkost ohledně budoucího zdravotního stavu dětí se týká i českých rodičů. Jedním z výrobků, kterých se mnoho rodičů obává, jsou tvarohové a smetanové krémy. „Je to zbytečná nálož tuku, cukru, bílkovin, případně barviv a konzervačních látek,“ komentuje jedna z diskutujících na serveru Rodina.cz. Najít informace o údajné škodlivosti tvarohu, smetany a především kravského mléka není nic složitého.
Zjednodušeně řečeno mléko a výrobky z něj jsou zlo, které může za všechny civilizační choroby, od alergií, přes diabetes až po obezitu nebo rakovinu. Přitom skutečná alergie na mléko, tzv. laktózová intolerance se týká zhruba deseti procent populace, nikoliv však většiny. Někteří rodiče se kravského mléka tak obávají, že je dítěti vůbec nepodávají a místo něj nabízí rostlinné „jogurty“ nebo „mléka“ například z rýže, ovsa nebo sóji. Tyto výrobky ale nemají s mlékem nic společného.
Nutriční specialistka Blanka Sekerová ze studia Forsapi se na tvarohové a smetanové krémy, tedy všechny možné pribiňáky, lipánky, tvaroháčky, ostraváčky a bobíky, dívá o dost smířlivěji. Při jejich výběru ale doporučuje pročíst složení. V současnosti je možné vyrobit tvarohovo-smetanový krém bez umělých barviv a konzervantů, touto technologií však nejsou vyráběny všechny produkty. „Tvaroh, smetana i další výrobky z mléka jsou pro člověka nejlepším zdrojem vápníku. Pro děti, u kterých je schopnost ukládat vápník do kostí mnohem větší, je pak konzumace mléčných výrobků nezbytným předpokladem pro správný vývoj a růst,“ popisuje. Vápník obsažený v mléku a mléčných produktech se lépe vstřebává a to díky vitamínu D přirozeně se vyskytujícím v mléčném tuku. Tvaroh je současně zdrojem kvalitních bílkovin, které jsou jedny z nejlépe využitelných. Lidské tělo je dokáže dokonce zpracovat lépe než bílkoviny z masa.
Podle nutriční specialistky samotná konzumace tvarohových a smetanových krémů zdravotní problémy včetně obezity nezpůsobí. „Přestože tučné mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem energie, z jídelníčku aktivně žijících lidí i dětí je pro své cenné nutriční vlastnosti není nutné vyřazovat. Z výživového hlediska je vhodnější omezit příjem nekvalitních tuků (smažené pokrmy, sušenky, cukrovinky) a dodržovat i ostatní zásady zdravé životosprávy – zejména se aktivně a pravidelně hýbat, sportovat,“ dodává.
Čtěte téma: Pěstujeme si skleníkové děti
Na zahradě školky roste jabloň. Jenže děti si na úrodě nepochutnají. Skončí na skládce. Absurdní? Ne, to je realita. Naše děti totiž chrání super přísné předpisy.
ČLÁNKY DO MAILU