Před pár dny se díky podpoře společnosti Tesco uskutečnil první český creathon WastedHack pro mládež, který upozornil na problematiku plýtvání jídlem. Byla to příležitost pro mladé tvůrce předvést vlastní kreativitu a vytvořit originální umělecké dílo, jejímž cílem bylo motivovat k udržitelnějšímu životnímu stylu v oblasti stravování. Zúčastnilo se ho na čtyřicet autorů ve věku od 15 do 40 let.
Výhru si odnesl tým Zaraguza, jehož jednoduché video upozornilo na to, že v koši můžeme mít někdy více potravin než v lednici a že každý z nás vyhodí do odpadkového koše třicet pět kilogramů potravin ročně.
Máte pocit, že jde o vysoké číslo, na které vaše domácnost naštěstí nedosáhne, že tedy zkrátka plýtvá někdo za vás? Přepočítejte si to – jde vlastně o něco přes půl kilogramu potravin týdně, necelých sto gramů denně. Takže týdně stačí vyhodit dva prošlé jogurty, tři rohlíky, jednu scvrklou papriku a přesně zapadáte mezi plýtvače.
Výherní video týmu Zaraguza
Kdo nejvíc plýtvá? Lidé do 26 let
„Podle nejrůznějších průzkumů veřejného mínění u nás i ve světě patří právě mladí lidé do 26 let k největším plýtvačům s potravinami,“ řekl za pořadatele Tomáš Studeník, ředitel společnosti Insane Business Ideas, která pomáhá korporacím vytvářet udržitelnou budoucnost v oblasti zdraví, průmyslu i života.
Důvodem, proč mladí lidé potravinami plýtvají, může být např. chybějící informace o tom, jak potraviny efektivně zpracovávat. „Vzhledem k tomu, že jsou budoucími klíčovými spotřebiteli, je jejich vzdělávání o ekologických následcích plýtvání jídlem důležité,“ dodává Tomáš Studeník.
Mezi lídry v boji proti plýtvání potravin u nás patří vedle organizací, jako je Potravinová banka nebo Zachraň jídlo, také obchodní řetězec Tesco. Ten se stal vůbec prvním maloobchodním prodejcem v České republice, který měří a zveřejňuje údaje o plýtvání potravinami.
„Prevence plýtvání potravinami je pro Tesco naprosto přirozené téma, proto jsme velice rádi podpořili WastedHack a napomohli osvětě v plýtvání potravinami u mladé generace. Sami plýtvání pečlivě měříme a reportujeme, od roku 2016 se nám podařilo snížit potravinový odpad o 78 procent, což má značný ekonomický i ekologický dopad na celou společnost. Stejné je to i u koncových spotřebitelů, když si uvědomí, jak a kde plýtvají, dokáží šetřit nejen finance, ale i planetu,“ uvedla Lucie Loučková, manažerka firemních vztahů a společenské odpovědnosti Tesco ČR.
Jak neplýtvají řetězce
Ke snižování potravinového odpadu společnosti například Tesco přispělo zaměřením se na systém objednávek a plánování, stejně jako hospodaření s potravinami, které se blíží datu spotřeby a jsou zákazníkům v rámci speciálních sekcí v obchodech nabízeny s výraznou slevou. Obdobně potom k (ne)plýtvání přistupují i ostatní řetězce. Vybrané potraviny olepují nálepkami s až 30% slevou.
Bedýnky s ovocem a zeleninou za pár korun už po Lidlu nabízí i Penny a Albert, řetězce také potraviny vozí do Potravinových bank, zpracovávají další výrobky (například banány), nebo potraviny kompostují. A k firmám, které se snaží snižovat plýtvání jídlem, se řadí i IKEA.
Do potravinových bank míří tuny a tuny jídla
Prostřednictvím partnerství s potravinovými bankami například Tesco darovalo v loňském roce potravinové přebytky, které představovaly 3,7 milionů porcí jídel, které pomohly lidem v nouzi. Albert se podle čerstvých dat opět stal největším firemním dárcem potravinových bank. Díky darům z jejich obchodů se k potřebným dostalo 2800 tun jídla. A Penny se ve své zprávě o udržitelnosti pyšní tím, že od roku 2018 věnovalo potravinovým bankám 500 tun drogerie a potravin.
Galerie: Největší centrum potravinových bank v ČR
„Smyslem potravinových bank je předcházet plýtvání potravinami. Denně svážíme od potravinových řetězců i od výrobců neprodejné výrobky a rozdáváme je organizacím, které podporují lidi v nouzi,“ vysvětluje Věra Doušová, ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj. „Současně se však snažíme edukovat spotřebitele, jak správně ukládat potraviny, proč neplýtvat a jaké jsou následky plýtvání na prostředí, v němž žijeme. Tento hackathon je součástí mezinárodního projektu zaměřeného na oslovení mladých lidí s výzvou: neplýtvejte jídlem, protože škodíte životnímu prostředí.“
Projekt upozorňuje také na skutečnost, že výrobou jídla, které jsme vyhodili, vznikla nadarmo znečištěná voda, půda a uhlíková stopa v ovzduší. Tlením vyhozeného jídla vzniká navíc ještě škodlivý metan.
Řetězce plýtvání omezují. A my doma? Kolik toho vyhodíme doma?
Podle organizace Zachraň jídlo, která se svými partnery sestavila výpočet pro odhad ceny znehodnocených potravin v domácnostech, lze předpokládat, že v roce 2023 skončí v koši potraviny v hodnotě 3519 Kč na obyvatele. Pokud průměrnou domácnost podle Českého statistického úřadu tvoří 2,33 člověka, jedná se o 8199 Kč na rok 2023. Rodina se dvěma dětmi může letos ušetřit až 14 076 Kč, pokud nebude plýtvat. Tipy, jak neplýtvat, najdete v odkazech v tomto textu.
ČLÁNKY DO MAILU