Rok 2020 byl pro nás tím nejhorším za posledních padesát let, říká včelař

Na vině je klima i masivní úhyny

„Své udělaly podzimní úhyny včelstev v minulém roce, kdy někteří včelaři přišli až o osmdesát procent včelstev,“ vysvětluje jeden z důvodů předsedkyně Českého svazu včelařů Jarmila Machová. „I já jsem loni přišel o nejvíce včelstev za skoro třicet let, co včelařím, ale správný včelař vždycky musí mít nějaké rezervy,“ říká Jiří Smolík.

Největší potíž však včelaři spatřují v letošním bídném počasí. „Propršel květen i červen, včely nemohly, až na pár slunných dnů, létat, opylovat a nosit nektar a pyl,“ vysvětluje předsedkyně Svazu včelařů, podle níž lze předpokládat, že alespoň ve střední Evropě to s počasím, a tedy i s medem, bylo podobné.

Stačí pohled na Slovensko, kde začátkem září tamní prezidentka Zuzana Čaputová ohlásila, že včelaři z různých koutů Slovenska zažívají jeden z nejhorších ročníků za uplynulých třicet let. A v Česku je ještě hůř. „U nás včelaři pamětníci mluví o nejhorším včelařském roce za posledních padesát let,“ zdůrazňuje vážnost situace Jarmila Machová.

Přesnější čísla budou známá až po vyhodnocení svazových statistických hlášení, což bude v průběhu podzimu. A ta pak budou porovnávat s minulými roky. Už teď je ale jasné, že výnos medu bude na většině území České republiky podprůměrný.

Medu bude polovina

„Výnos medu se u nás dlouhodobě pohybuje mezi sedmi až deseti tisíci tunami ročně. Zatím včelaři hovoří cca o polovičním výnosu medu oproti minulým letům,“ říká Jarmila Machová. Jiří Smolík nám pak přiznal, že navzdory situaci, kdy i on stočil o cirka třicet procent méně medu než v jiných letech, své stálé zákazníky zásobuje dle dohod. Má totiž zásoby.

„Skoro všichni malovčelaři jsou ale v tuto chvíli bez medu. Buď nemají vůbec žádný, nebo mají poslední zbytky. Lidé mi neustále volají s tím, že jejich včelař med nemá, jestli ho náhodou ještě nemám já,“ říká Jiří Smolík, který za třicet let takový rok nepamatuje. „Jsou včelaři, kteří letos nestočili vůbec žádný med, nebo měli osm kilo na včelstvo, přitom běžné je vytočit třicet, čtyřicet kilogramů na včelstvo.“

„Říká se, že správný včelař pro případ neúrody má mít zásobu medu z loňské sezóny. Jestli med pro své zákazníky letos mají , nebo už nemají, to nám včelaři nehlásí. Ale i tady platí, a zvláště v době neúrody, kdo dřív přijde, na toho se dostane,“ podotýká předsedkyně svazu včelařů.

• 
• 
• 

Dalších 27 fotografií

Nedostatek medu hýbe s cenami

„Co se týče cen medu, asi by bylo logické, že med podraží. Čeho je na trhu nedostatek, tam cena stoupá. Myslím si, že pokud ke zdražení dojde, pak to nebude nijak dramatické,“ uvádí předsedkyně svazu včelařů a zdůrazňuje, že podstatná je také kupní síla, ochota spotřebitelů zvýšenou cenu zaplatit. „Ta je jiná ve městech a jiná na venkově. Samozřejmě hovořím o ceně medu při prodeji ze dvora. Ta činí v průměru za kilogram sto šedesát korun, ale například v Praze můžete za med zaplatit i přes dvě stě korun. Ale kdo je na med zvyklý, mírné zdražení jej neodradí,“ je přesvědčená Jarmila Machová.

Že se ceny hnou směrem nahoru, nám potvrdil i Jiří Smolík, u nějž za skleničku zaplatíte průměrně o dvacet korun více než loni.

Kvalita medu se u prodejů ze dvora nezměnila

„Kvalita medu je stejná; stejně vysoká jako kdykoli jindy. Jen ho je méně. Jestli letos nějaký med byl (jsou včelaři, kteří ani nezamazali medomet, a naopak museli včely krmit), pak většinou květový med. To medovicový téměř nebyl,“ říká předsedkyně svazu. Ani Jiří Smolík letos medovicový med nestočil, má jen zásoby z loňska.

I tradiční soutěž Med roku 2020 zaznamenala nižší počet přihlášených včelařů než v předchozích letech. „Ano – v letošním roce máme přihlášek méně. Je to ovlivněno menší snůškou. I medovicových medů je méně, ale kategorie v soutěži rušit nebudeme,“ řekl serveru Vitalia.cz Radomír Hykl, ředitel společnosti, která soutěž pořádá.