Informace o tom, že jsou amalgámové plomby jedovaté, Roman Šmucler vyvrací. „O jedovatosti amalgámových výplní nejsou důkazy. Pokud bychom si mysleli, že jsou jedovaté, jejich používání by bylo okamžitě zastaveno. Toxické jsou pouze páry rtuti, a to pokud se pracuje nesprávně nebo s nekapslovaným amalgámem. Zátěž se týká personálu, ne pacienta,“ vysvětluje prezident České stomatologické komory s tím, že si lidé často pletou pojmy.
Roman Šmucler je prezidentem České stomatologické komory pro funkční období 2017–2021
„Amalgám jedovatý není. Většinou lidé nechápu rozdíl mezi amalgámem a rtutí, popřípadě rtutí a jejími parami,“ říká lékař. Pacientovi tak podle něj nehrozí žádné nebezpeční a amalgámové výplně mu uškodit nemohou. „Vidíme pacienty s amalgámovými výplněmi po celá desetiletí a ty jsou obvykle nejtrvanlivější, to je vše,“ podotýká.
Amalgám skončí v roce 2030
Jejich konec je tak na programu dne kvůli něčemu úplně jinému. „Nyní se kvůli ekologickým rizikům bude jejich používání ukončovat v roce 2030. Setkávat se s nimi tedy budeme asi do konce století. V řadě indikací se od nich ustupuje z jiných důvodů, zejména kvůli estetice a pak kvůli větší šetrnosti k zubu u jiných výplní, laicky řečeno – nemusí se tolik vrtat,“ vysvětluje Roman Šmucler a vyvrací tak domněnky o škodlivosti amalgámu.
Jak už bylo řečeno, v České republice se využívá hlavně z toho důvodu, že je velmi odolný a vydrží dlouho. Dalším důvodem je také jeho nízká cena. Právě tato výplň je totiž jako jediná proplácená zdravotními pojišťovnami. Objevují se ale pacienti, kteří ji v ústech nechtějí. Avšak setkáme se i s případy, kdy amalgámovou výplň nechce lékař vůbec udělat, přestože by ji pacient chtěl. Mohou ji vlastně u zubaře odmítnout? „Teoreticky ano – a to z důvodu výhrady svědomí, ale nemělo by to být z důvodu finančních a tak dále,“ říká šéf stomatologů.
Rtuť sice obsahují, ale neškodí
Faktem zatím je, že od poloviny roku 2018 by měl v tuzemsku platit zákaz zavádění amalgámových plomb dětem do šestnácti let a těhotným ženám, namísto toho jim budou zaváděny bílé plomby. Důvody jsou ale spíše estetické. Pravdou také je, že amalgámové plomby úsměv moc nekrášlí a například v severských státech je používání dentálního amalgámu od roku 2008 zakázáno, roli zde samozřejmě hrají i zmiňované ekologické dopady na životní prostředí.
Co to vlastně amalgám je a z čeho se skládá? Jedná se o slitinu rtuti a dalších kovů, jako je měď, hliník, zinek či stříbro. Zmiňovaná rtuť je v amalgámové plombě obsažena asi ze čtyřiceti procent. Díky tomu, že je rtuť vázána na další látky, tak k jejímu odpařování nedochází. Podle některých studií se minimální množství přece jen do organizmu vypařovat může, ale podle některých odborníků se jedná jen o desítky let staré plomby a zdraví to prý škodlivé není. Další vědci potvrzují, že ani spolknutý kousek amalgámu nepředstavuje pro naše zdraví žádné riziko otravy.
TIP: Co když spolknu střep, magnet, vlas? Horší než exkrementy jsou baterie
Přesto jedno velké riziko amalgámové výplně představují. Jak už jsme zmiňovali, škodí životnímu prostředí. Faktem je, že největším „znečišťovatelem“ rtutí jsou uhelné elektrárny. Následně se pak rtuť objevuje v půdě a ve vodě. Uvolňování rtuti do odpadních vod se pak snaží lékaři zabránit takzvaným odlučovačem amalgámu, který je součástí každé zubní ordinace. Ten umožní jeho ekologickou likvidaci a neuvolňuje se tak do odpadních vod.
Používal se už v 19. století
A kde se vlastně amalgám vzal? Připomeňme, že už v 19. století jej prý doporučoval slavný vynálezce Graham Bell. Obecně se má za to, že jako první jej začal využívat francouzský zubař Auguste Tayeau už v první polovině 19. století. Používal pastu složenou ze stříbra a rtuti. Tato první verze ale při tuhnutí v ústech příliš nabírala na objemu. Proto se tehdy amalgám moc neuchytil.
Další pokusy o jeho využití jsou známé z USA, ale i tam byli následně zubaři proti jeho používání, právě kvůli obavám z uvolňování rtuti. Ke změně došlo až v sedmdesátých letech 19. století. Už tehdy velmi známý zubař Joseph Foster Flag amalgám dlouhá léta zkoumal a došel k závěru, že amalgámové plomby zdraví škodlivé nejsou, a navíc vydrží v ústech mnoho let. Postupně se pak od konce 19. století jejich využívání rozšířilo do celého světa. Jak tedy vidíme, obavy ze škodlivosti těchto plomb se objevují už od začátku a nejsou žádnou novinkou.
TIP: Nová móda: Bělí si zuby aktivním uhlím
Odborná spolupráce:
Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.
Zubní lékař se specializací na laserovou a estetickou medicínu. Mnoho let působí na Stomatologické klinice 1. LF UK Praha. Je majitelem největšího centra laserové a estetické medicíny Asklepion. Od září 2017 je prezidentem České stomatologické komory.
ČLÁNKY DO MAILU