Sisyfos je ovšem vyhánění čerta ďáblem.
Nicméně já na rozdíl od Sisyfosu jsem šel až do zdrojových dokumentů a skutečných textů patentů a vědeckých prací a od té doby považuji prof. Struneckou za autorku, která si s pravdou hlavu nedělá. Koupě či čtení dalších jejích knih považuji za házení peněz a času do WC.
Sisyfos je bohužel druhý extrém, který se chová tak nějak podobně. Namísto argumentů či přímých odkazů na zdroje Sisyfos tam, kde se mu to hodí píše „to a to konzilium tento názor odmítlo“, „společnost vědců tak a ta má toto stanovisko“. Tedy argumentace „jedna paní povídala“.
Příroda a realita nepotřebuje vyjádření lidí, ona se dá testovat seriózními experimenty, což je původní význbam vědy, a dá se odkázat na dokumenty k těmto experimentům, čemuž se Sisyfos důsledně vyhýbá ve všech stránkách a namísto toho to nahrazuje ideologicko-politickými vyjádřeními různých osob.
Myslím, že je to v lidech. Jsou prostě lidi, kteří si z úst holubník nedělají a zvažují každé slovo. A pak jsou takoví, kteří si rádi věci přikleslí podle svého, pravda nepravda, koho to zajímá. Paní prof. Strunecká patří do té druhé skupiny. Nikdy bych to veřejně nepsal, kdyby alespoň mlčela, o tom, že se zmiňuje jen o tom, čemu rozumí. Do první skupiny třeba patří pan Vavrečka, byť s ním ne vždy souhlasím, ale to nic nemění na tom, že jeho knihy bych si koupil.