Přestože je holkou z bytovky, moc ráda byla vždy blízko přírodě, v mládí jezdila na koních a studovala na plemenářskou zootechničku, nakonec ji ale vítr odvál do marketingu a personalistiky v mezinárodních firmách. A pak přišly děti a touha mít pro ně všechno zdravé a doma uvařené. „Což bylo docela snadné, protože mám velkou zahradu, a tak jsem si už tehdy hodně věcí sama pěstovala a zpracovávala. A když mě tchyně naučila vařit marmelády bez chemie, byla jsem nadšená. Stačilo svařit cukr a ovoce, dát do skleničky, otočit a bylo to. Moje první marmelády jahodová, borůvková a meruňková mi ve skle vydržely celou zimu, aniž by se mi zkazily. A to se mi moc líbilo, protože jsem poznala, že to jde skvěle bez chemie, bez pektinu a zavařování,“ říká Romana Šafránková, zakladatelka firmy Marmelády Šafránka.
Jeden měsíc zkoušení a zlato bylo doma
A protože je Romana Šafránková od přírody průbojná a soutěživá, tak ji v roce 2015 napadlo poslat nějakou svoji marmeládu do britské soutěže World´s Original Marmalade Awards Dalemain Cumbrie. Největší šanci na úspěch v ní mají originální citrusové marmelády, takže s kamarádkami tehdy po večerech míchaly, ochutnávaly a zkoušely, co bude nejlépe ladit s citrony nebo pomerančem. „Nakonec jsem poslala na tuto soutěž šest vzorků,“ říká Romana Šafránková. A mezi bezmála třemi tisíci přihlášenými marmeládami z celého světa vyhrála. A to byl úspěch fenomenální. Hlavně když si vezmete, že se Romana Šafránková naučila vařit ty citrusové marmelády jen měsíc před soutěží.
„Vůbec jsem nepočítala s tím, že vyhraji, odjela jsem si na hory do Itálie a v pátek večer mi na sjezdovku někdo volal a anglicky říkal něco o citron a mojito a gold a ať přijedu za pár dní na předání a přivezu s sebou aspoň dvě stě marmelád. Uvařit ale dvě stě marmelád je strašně náročné, a i když jsem z hor po víkendu odjela, stihla jsem za dva dny uvařit třicet skleniček,“ vypráví Romana Šafránková. Na místě pak zjistila, že její Citronová marmeláda s mojitem nevyhrála jen zlatou, ale dokonce i double gold, a stříbro a bronz získali i Citronová s vanilkou, Citronová marmeláda, Pomerančová s rumem a hrozinkami a Pomerančová s likérem.
Když se pak i v Česku rozkřiklo, že tu máme marmeládovou mistryni, rozhodla se Romana Šafránková založit marmeládovnu a podnikat jak s marmeládami, tak s čatní, cibuládou i džemy. „Bylo to všechno velmi rychlé, ale já už to tak v životě prostě mám, nepřemýšlím nad věcmi dopředu, dělám je intuitivně,“ říká Romana Šafránková.
Ovoce pochází ze soukromých sadů i z Milána
Nad čím ale usilovně přemýšlí a na nač velmi dbá, to je kvalita surovin, které pro své výrobky používá. „Chtěla jsem hlavně kvalitní chutné české ovoce, takže ho sháním po zahradách, od českých sadařů, ale i na internetu. A protože moje produkce není deset tun denně, ale za rok, tak si zatím vystačím s malými pěstiteli,“ vypráví o původu surovin majitelka Marmelád Šafránka. Co se exotických složek týče, ty odebírá od velkoobchodů, které zboží nakupují ve velkých tržnicích v Miláně či Paříži. Bylinky od samého začátku používá ze svojí zahrádky.
Nejvíce se v Šafránce vaří v létě, aby zpracovali čerstvé české ovoce v plné zralosti, kdy je nejchutnější. „To se pak vaří po částech i z dvou set kil od nevidím do nevidím,“ upřesňuje majitelka marmeládovny. V průběhu roku se dovařuje zejména čatní nebo cibuláda a pomerančové a citronové marmelády. Citrusy totiž mají sezónu v zimě, kdy česká příroda ještě spí.
TIP: Chytrý nákup – džemy a marmelády
Alkohol do marmelády?
Marmelády Šafránka jsou velmi výjimečné kombinací různých druhů surovin, které jsou navíc leckdy doplněné o alkohol. Ostatně i ta nejúspěšnější marmeláda Šafránka obsahuje Havana rum, grapefruitová v sobě má irskou whiskey a džemy bourbon, portské, Pint Noir i pomerančový likér Grand Marnier.
„Nikde ale nemám zázvor, přestože ho ráda vařím i piji v zázvorovém čaji, ale v marmeládách mi nechutná,“ říká Romana Šafránková o populární surovině, kterou pravděpodobně v jejích hranatých skleničkách nikdy nenajdete.
Marmeláda, co nestojí pár korun
Čtvrtkilovou skleničku běžné marmelády v obchodě koupíte klidně za čtyřicet korun, marmeláda Šafránka vás ve stejné váze vyjde na více než dvě stě korun. Rozdíl pro vaši kapsu je jasný, pomůže vám v rozeznání rozdílů etiketa, na níž musí být uvedeno množství použitého ovoce? „Podle mě nejde procentuálně vyjádřit, kolik je v něčem ovoce. V momentě, kdy někdo vezme kilo jahod, které rychle rozvaří s cukrem, přidá ke vzniklé šťávě s jahodami pektin, bude mít osm skleniček marmelády. Já, když vezmu stejné množství jahod a cukru, vařím tak dlouho, až se voda odvaří a vzniknou mi jen dvě a půl skleničky marmelády. A teď mi řekněte, kdo má kolik procent ovoce ve skleničce? To nikdo nespočítá. Pektin vytvoří hmotu, která něco váží, a výrobek vlastně naředí,“ vysvětluje majitelka marmeládovny.
V obchodě ten rozdíl tedy poznáte nesnadno, pomoci vám může seznámení se s výrobou daného produktu, s původem jeho ovoce nebo ochutnávky. „Když lidé ochutnají moji marmeládu, tak prostě poznají, že je v ní víc ovoce, že chutná jinak, takže cenu až tak často neobhajuji. Dokonce i obchodníci cenu akceptují, asi už vědí, že kvalita něco stojí. I když se samozřejmě občas stane, že někdo řekne, že je to dobré, ale že na to nemá, nebo je cenou zaskočen,“ říká Romana Šafránková.
To jsou skutečně ty vyhlášené marmelády Šafránka?
Na veletrhu Salima v Brně, kde jsme se Romanou Šafránkovou setkali, jsme ale s úžasem sledovali, že cena není problém vůbec pro nikoho. Ani pro hipstery, mladé maminky s dětmi, ba ani pro důchodce. Za více než hodinu, kdy byl stánek téměř permanentně obklopen lidmi, jsme se setkali jen se spoustou pozitivních reakcí. I ten, kdo byl zprvu cenou překvapen, po ochutnání a rozmyšlení nakonec dvě stovky z peněženky vytáhl. Byli jsme svědky i spontánních reakcí zákazníků, kteří s rozzářeným úsměvem halasili přes půl areálu: „To jsou skutečně ty vyhlášené marmelády Šafránka? Já vás sleduji od samého začátku… Já tomu nevěřím, že jste to fakt vy…“ nebo „Opravdu jen dvě stovky? Tak mi dejte jednu tu vítěznou, švestkový čatní a tu rebarboru. To budou doma koukat, co jsem tu ulovila…“
„Po tom, co jsem celý rok zavřená doma a jen vařím a vařím, jsou pro mě taková setkání s kupujícími balzámem na duši, konečně cítím tu zpětnou vazbu a jsem ráda, že lidem moje výrobky chutnají,“ pochvaluje si Romana Šafránková.
ČLÁNKY DO MAILU