Názory k článku Rostlinné oleje: Proč jedna láhev nestačí

...rýžový olej? Tady se pořád propagují takové cizokrajné zhůvěřilosti, jako je palmový a kokosový olej, ale že asijská kuchyně má podstatně více v oblibě olej z rýžových otrub, o tom se taktně mlčí. Přitom zrovna ten se prakticky nepřepaluje, dá se aplikovat i kosmeticky a poslouží i jako mazivo. :-)

Popis jednotlivých druhů odbýváte dvěma větami, stále opakujete „někteří odborníci...“ (kteří?), a vrcholem je asi popis u pokrutinového olivového oleje - „tento olej je vytvořený(??) pomocí chemie... “
I dítě znalé internetu by dokázalo sepsat erudovanější pojednání.

Však výrazy jako "někteří odborníci tvrdí", "je všeobecně známé" a podobné věci dost často předcházejí kravinám.
Už jsem si vypracoval reflex, že když mám nutkání napsat něco podobného, tak si raději zkontroluju jestli nepíšu kravinu. A místo tohohle oslího můstku můžu napsat zdroj. Ale je pravda, že nejsem novinář :)

Je zarazejici, ze u oleju nejsou uvedeny ve slozeni zadne antioxidanty. Typicke jsou napr. E306 a E321. Pritom oleje jsou vetsinou v pruhlednych lahvich a snadno vystaveny svetlu. Jen ty drazsi, doufejme ze kavlitnejsi, jsou v tmavych lahvich, a dokonce sklenenych, ne plastovych.
Jak je to tedy s antioxidanty v olejich? Chapu, ze Butylhydroxytoluen nezni prave moc potravinarsky...

Na obalech se jako ecka uvadeji pouze pridatne latky, nikoliv latky v potravine primo obsazene.

Je to proste olej a pokud tam neni antioxidant zvnejsku pridavan, tak neni na lahvi napsan.

To ale nevylucuje pritomnost prirozene se vyskytujicich antioxidantu v samotnem oleji.