Jenže ono záleží nejen na množství rtuti v těch výbojkách, ale i na její formě. Zatímco kovová rtuť je prakticky neškodná a požární manévry pořádané u rozbitého teploměru jsou naprosto zbytečné, některé sloučeny rtuti jsou vysoce jedovaté a můžou člověka zabít v mikrogramovém množství. A ty luminofory patří právě mezi dost jedovaté sloučeniny, takže i když jich tam je jen pár miligramů, jsou nebezpečnější než stovky rozbitých teploměrů. Posuzovat nebezpečí nějaké sloučeniny rtuti jen podle množství rtuti je naprostý nesmysl. To je, jak kdybyste chtěli odvozovat jedovatost kuchyňské soli (neškodná) od množství chloru v ní (prudce jedovatý).
Hmm, odborník se ozval. Kovová rtuť je tekutá, takže se (jako všechny kapaliny) odpařuje. Už tolik k té „bezpečnosti“ ;-)
V zářivkách není žádná sloučenina rtuti, ale čistá rtuť (rtuťové páry za nízkého tlaku) uvnitř trubičky ze skla potažené luminoforem. Je to ta samá rtuť, co bývala v teploměrech a co se odpařuje přímo úměrně množství. Luminofor je sloučenina fosforu, fluoru a několika dalších látek, rtuť v něm není.
Ne, není to ta samá rtuť co je v lékařských teploměrech. Zkuste někde ten teploměr sehnat a opatrně ho rozbít. Pozorujte, co rtuť bude dělat. A pak to porovnejte s tím, co by rtuť podle fyzikálních zákonů dělat měla. Pro případ, že teploměr neseženete, tak letmé shrnutí - rtuť je velmi smáčivá, vpije se prakticky do čehokoliv a velmi ráda se odpařuje. Oproti tomu rtuť z teploměru udělá malé kuličky, které se po podložce kutálejí a do běžných materiálů se nevpíjí. Rovněž se nerady odpařují a jejich hmotnostní úbytek na volném vzduchu je do jednotek procent za rok.
Takže když rozbijete teploměr, tak rtuť jde zamést košťátkem a vyhodit bez toho, že by cokoliv významně kontaminovala (pozor, ne že ty kuličky proženete vysavačem a rozprsknete je po celém bytě). Když rozbijete zářivku, tak rtuť se z části bude držet baňky, zčásti se vpije do podlahy a z části se odpaří. Zatímco u rtuti z teploměru není zdravotní riziko se jí dotknout a obvykle nenastal problém ani když ji někdo spolkl (vyloučila se), tak u zářivky je riziko srovnatelné jen díky tomu, že je té rtuti setinové množství.
Ne, není rtuť jako rtuť. Až na výjimky se vždy používá v nějaké sloučenině, která zásadně mění její vlastnosti.
> Pozorujte, co rtuť bude dělat. A pak to porovnejte s tím, co by rtuť podle fyzikálních zákonů dělat měla. ... rtuť je velmi smáčivá, vpije se prakticky do čehokoliv a velmi ráda se odpařuje.
Môžem sa opýtať, kde sú k dispozícii fyzikálne zákony umožňujúce látke s takmer najvyšším povrchovým napetím sa vpiť do takmer čohokoľvek? V našom vesmíre to nie je, a rád by som si pozrel portál do alternatívnej dimenzie kde sa ortuť dokáže vpiť do takmer hocičoho. Je prechod tým portálom bezpečný, a nenastane dezintegrácia životnej sily? Ak áno, tak by sme mohli začať predávať dovolenkové zájazdy.
PS: Ortuť má väčšina populácie implantovanú priamo do tela. Jedná sa o amalgámové blomby ktoré vypĺňajú dieru po trepanácii zubu vzniknutej mumifikačným zákrokom za života jeho nositeľa.
To ale fakt utíkejte! http://www.youtube.com/watch?v=i6WBh0P-Ztg
23 Rokov som pracoval v labáku kde sa za pomoci elektrolízy vyrábala močovina, jedna elektróda bola uhliková a druhá ortuťová, vždy na konci smeny sme poutierali zo zeme asi dva deci ortuti (ktora sa zkvapalnila z výparov (ortuťových)) takže si predstavte aké množstvo ortute bolo na pracovisku a musím si zaklopať pracoval som tam 23 rokov a doteraz nemám žiadne závažné zdravotné problémy :) Je to prehnaný strah z ničoho ale tam kde by mala byť opatrnosť, tam ako si chýba :/
Vážení,
každý ať si myslí svoje, ale nikde není vyzdvižen jeden fakt. A to, že problém nastává když dojde k prasknutí svítící žárovky. Na to většina vědců i teoretiků pozapomíná. Jasně, kdo by to úmyslně dělal. Ale, je tu malé ale.
Na YOUTUBE je několik dokumentů o tomto problému zelených úsporek.
Udělejte si svůj názor o ORTUTI. Pak můžeme říkat, že tam není rtuť.
https://www.youtube.com/watch?v=i6WBh0P-Ztg
Uvědomte si, že většina prosazovaných nařízení je jenom pro zisk určité finanční skupiny, jejichž lobbista dokázal ovlivnit manipulovatelného úředníčka.
Po výbuchu Černobylu také říkali, že nám nic nehrozí.
Já osobně jsem teď opatrnější, i kdyby to byla jen fáma. Jirka.
Po přečtení komentářů k tomuto článku jsem se utvrdil v dojmu, že lidstvo degeneruje. Člověk se v nich dozví tolik nesmyslů od toho, že kapalná rtuť je smáčivá, že jsou amalgámy jedovaté, že jsou jedovaté luminofory v zářivkách (vždyť je to fosfor, kterej papáme v rybičkách a navíc je pevně napařen na sklo).
A nakonec se tu dozvídám, že mezi námi žijou pitomci, kteří vyhazují zářivky do popelnice :( Rtuť se pak v přírodě hromadí a co vyhodíte budou vaše děti jíst třeba v rybách.
Mimochodem, když praskne zářivka (je jedno, jestli svítí nebo ne), tak se všechna rtuť vlivem náhlé změny tlaku dostane do kapalného stavu a díky své vysoké hmotnosti spadne na podlahu, kde se začne velmi pomalu vypařovat. Takže stačí uklidit střepy a vytřít pod světlem. A střepy dát do pytlíku a vyhodit do nebezpečnýho odpadu, mají ho všude, kde se zářivky prodávají.
"...Titulek by mohl končit „pro sáček“, nebo „vyvětrat“, ale to je tak všechno. Není důvod k panice, i když k opatrnosti ano. Úsporná zářivka přeci jen obsahuje rtuť..."
Co ze? Tak dal ani nectu, uz prvni vetou dava autor najevo svou ignoraci k zivotnimu prostredi a neznalost slozeni obycejne zarovky. Kolik neznalosti asi projevi dal? Obycejna zarovka obsahuje mnoho vzacnych surovin, napriklad wolfram a spoustu recyklovatelnych, napr sklo, hlinik.
Já osobně používám alternativní zdroje světla už 11 let - nezávisle na EU. Prostě proto, že opravdu šetří elektřinu a tím i peníze. Nejdřív to byly úsporky (barva světla teple bílá, 2700 K). Nevadí mi na nich přítomnost rtuti, jako spíš to, že "nabíhají" pomalu a se stárnutím je náběh čím dál delší. Je to tím, že ve studené úsporce svítí luminofor pouze na směsi neonu a argonu a teprve po odpaření veškeré rtuti naběhne plný výkon. Nevadí jim ani časté zapínání a vypínání, mám je i na WC, apod., vydržely asi 8 let provozu. Teď přecházím na LED zdroje od OSRAMu (http://www.osram.cz/ ) . Jsou lepší, nabíhají okamžitě jako žárovka a spoří ještě víc (A++). Stalo se mi asi 2x, že se úsporka rozbila. Prostě jsem to vytřel, vydezinfikoval, vyvětral, střepy a zbytky zabalil a vyhodil. Nikdo neonemocněl, ani kočka, a to prý je mnohem citlivější než člověk. Do budoucna už ale budu kupovat jen LED zdroje (existují i ve formě zářivkových trubic a nepotřebují startér), ale rozhodně ne ze strachu z jedů. Prostě proto, že jsou technicky dokonalejší a jejich provoz levnější. A mimochodem - LED dioda je prakticky nezničitelná, pokud ji mechanicky nerozbijete nebo nemáte v síti extrémní přepětí, pak životnost takového LED zdroje jsou desítky let.