Je tenký, tučný, slaný a nestojí zrovna pár drobných. Přesto ho rádi kupujeme, zdobíme jím saláty, přidáváme ho do zapečených brambor. Feta je sýr tvarohového typu, který vydrží chutný až rok.
Feta je jen řecká, ale někde to nerespektují
Nejstarší zmínka o sýru se datuje do roku 1494, kdy v přístavu Chania „objevil“ italský cestovatel v sudech se slaným nálevem naloženou bílou tvarohovitou hmotu nazývanou tehdy prosfatos, což doslova znamenalo „čerstvý“ nebo „nedávný“. Protože se tato tvarohovina nejčastěji krájela na tenké plátky, byla v 17. století Italy nazvána fetta, což znamená plátek, a toto označení nakonec Řekové převzali pro pojmenování svého výrobku.
„I když se postupně výroba z Řecka rozšířila i do dalších zemí, smějí název ‚feta‘ od 15. 10. 2007 nést pouze sýry z ovčího či kozího mléka, skladované v solném nálevu a výlučně pocházející z Řecka. Jedná se tedy o chráněné označení původu,“ upřesňuje Jiří Kopáček, šéf Českomoravského svazu mlékárenského. To je tedy hlavní důvod, proč v České republice nenajdete jediného výrobce sýra feta. Tento zákaz je plošný, platí pro celou Evropskou unii, ale i tak se najdou státy, které na toto nařízení neberou ohledy. „Sýry s označením feta se vyrábějí i v jiných zemích Blízkého a Středního východu, například v Libanonu, v Sýrii, v arabském světě, kde bohužel řeckou ochranu nerespektují,“ uvádí Jiří Kopáček.
Feta se skvěle hodí k zapékání, do salátu, ale i jen tak na chléb se zeleninou
Jiné státy sice název feta nepoužívají, ale podobné sýry vyrábějí. S tím rozdílem, že k výrobě využívají často mléko kravské. „U nás je to například balkánský sýr, v Německu sýr se značkou Patros (což opět evokuje Řecko) apod. Velmi podobné ovčí bílé sýry v solném nálevu ale najdeme i jinde na Balkáně, třeba v srbském Sandžaku to je sjenički sir, v Bosně a Hercegovině vlašičky sir a travnički sir. Opět se v podstatě jedná o fetu,“ říká odborník.
Vůbec největším výrobcem fety bylo až do roku 2007 Dánsko, které ji vyrábělo pro export do arabského světa z kravského mléka. Ochrana zeměpisného původu z roku 2007 však tuto výrobu pod tímto názvem ukončila.
Rozdíl mezi fetou a balkánským sýrem
O balkánském sýru se říká, že jde o levnější náhražku řecké fety, že vznikl podobně jako niva coby napodobenina ovčího roquefortu. V základu je ale balkánský sýr odlišný výrobek, vyrábí se totiž z pasterovaného kravského mléka.
TIP: Test ukázal nejlepší a nejhorší balkánské sýry
Oproti tomu feta je výrobek často z tepelně neošetřeného mléka ovcí a koz, uchovávaný v solném nálevu (nálev obsahuje až dvacet procent soli), a to až po dobu jednoho roku. Řecký sýr je díky použití specifických mlék také tučnější. „Nejlepší feta je určitě z ovčího mléka, která v sobě skrývá charakteristický buket a chuťový vjem po ovčím mléce. Spotřebitelé by si měli vybírat především výrobky od osvědčených výrobců, které dobře znají a nikdy je nezklamaly,“ doporučuje Jiří Kopáček.
Galerie: Encyklopedie sýrů
Kam s fetou? Nejen do salátů
S fetou se v kuchyni můžeme setkat téměř všude. Je součástí celé řady řeckých pokrmů, např. choriatiky (selský salát), propita (sýrová paštika). Skvěle ji využijete jak do studené kuchyně na saláty, tak v té teplé, kde se feta výborně zapéká a gratinuje. Dobře se taví a i v tepelné úpravě dodává pokrmům jedinečnou a charakteristickou chuť. Zkuste ji na zapečené brambory, lilek nebo rajčata, neodolatelná je zapečená s chilli na červené řepě.
ČLÁNKY DO MAILU