Dokud se budou v CR prodavat potraviny objektivne drazsi nez v Nemecku a Rakousku, pri nizsi kvalite a zaroven vyrazne nizsich lokalnich nakladech na jejich vyrobu a distribuci (platy zamestnancu), nelze se porad vymlouvat na cenu. Proste v CR je vse predrazene a obchodnici se divi, ze to lide nekupuji. To je opravdu zvlastni, ze ?
Jeste prozradte, kolik z koncove ceny je marze supermarketu :-)
Udelejte podobnou reportaz v zahranici a srovnavejte.
Úroveň mezd má vliv pouze na náklady práce. A to je u většiny potravin zanedbatelné procento z celkové částky. Takže spíše platíte za suroviny, které stojí podobně jako v Německu, za benzín pro auto, který stojí podobně jako v Německu, za elektřinu pro pec/chladničku atd., která stojí podobně jako v Německu. Zkrátka i kdyby u nás lidé pracovali zadarmo, tak náklady budou asi jen o 10% nižší než v Německu. A teď do toho započtěte, že Němců je víc. Místo dodávky to veze náklaďákem, takže spotřebu nafty má dvakrát větší, ale taky toho veze třikrát víc. Větší pec mu toho upeče dvakrát tolik a přitom spotřebuje jen o třetinu elektřiny víc. Atd. atd. a najednou vidíte, že tyhle "stejné položky" mají u Němců nižší než u nás. Ono se to nezdá, ale kromě těch největších pekáren je u nás všechno víceméně kusová výroba. Proto velké Německé firmy mohou nabídnout nižší ceny než ty naše. Náš pekař bude přemýšlet, zda se mu vyplatí koupit linku na chleba a na těch pár hodin denně to "rozfajrovat", zatímco Němec má ty linky tři a jedou mu 24 hodin denně. Ano, jsou i Němci, kteří tu pec nemají - ale to nejsou ti, co mají nižší ceny než u nás a o zákazníka bojují jinak.
Pokud tedy tu černou díru hledáte, tak hledejte zejména cenu za dopravu a cenu energií. A pokuste si také uvědomit, že žádné věci nejsou zadarmo. Z článku by k tomu svádělo například "dříve mouka ležela dva měsíce, dnes se expeduje okamžitě". To "ležela dva měsíce" znamená "uskladněná v klimatizovaném prostoru se stálou regulací teploty a vlhkosti a opakovanou kontrolou procesu zrání", což znamená náklady na energii. Osobně jsem byl překvapen, jaký podíl ceny tvrdého sýra je tvořen tím "zraje". Takže dnes už chápu, proč se dá ta bílá věc, ze které kape syrovátka, prodávat v akci pod názvem "Eidam 30%" i při vyšší marži o třetinu levněji.
V Rakousku jsou ceny podobne nizke jak v Nemecku, pritom ma mene obyvatel nez CR. Argument o vetsi peci neobstoji. Do celkove ceny se promita nejen vyroba, ale i prodej. Neverim ze platy predstavuji jen 10% ceny, zvlastne kdyz hypermarkety v CR jsou schopne prirazit k cene i stovky procent, "jinak se to nevyplati prodavat".
Za vlastni blbost kvuli ktere ze je zde draha energie (opet drazsi nez jinde) si muzeme sami, ale to se bohuzel asi neda vyresit jinak nez nasilnou revoluci.
Já myslím, že rozdíl bude hlavně v organizaci práce. Příklad z zcela jiného oboru. Slyšel jsem vyprávění jednoho izolatéra, kterak se zúčastnili výběrového řízení na opravu plochých střech. Do posledního kola se dostali oni a jedna rakouská firma. A zadavatel rozhodl, že každého nechá opravit jednu střechu, ať se předvedou. A on mi líčil, jak se snažili, běhali jak diví, makali jak šrouby a přitom viděli, jak ti rakušáci na sousední střeše pracují zcela v klídku, žádný spěch. A přesto to ti rakušáci měli hotové o několik hodin dříve (a tedy levněji). Protože oni si napřed střechu změřili, roznosili role přesně na místo, kde je budou potřebovat, pak nahodili hořáky a jeli. Zatímco češi pro každou roli utíkali, mezi tím jim ta předchozí vychladla, museli ji nahřát, aby pokračovali, atd., prostě měli spoustu neproduktivních prostojů. A to je to, co dělá produkci ve vyspělých zemích levnější než u nás, i když tam berou vyšší platy.
VSE JE OTAZKOU PRIJMU OBYVATELSTVA A JEHO SCHOPNOSTI MIT ZAJEM NAKUPOVAT. ZAJEM KOUPIT SI NECO ROSTE, POKUD NA TO MAME. V TOM OKAMZIKU, JE JEDNO, ZDA NAPR ZMINENY CHLEBA STOJI EURO NEBO DVE, PROTOZE MAM-LI PLAT 40 TISIC, NERESIM A KOUPIM SI S TIMTO PRUMERNYM ZAKLADNIM EVROPSKYM PLATEM TOLIK VECI, KOLIK SE MI ZLIBI. POKUD MAM DESET TISIC, NEKOUPIM SI RADEJI ANI CHLEBA ZA 40 KORUN, ALE JEN TEN OSIZENEJ, V SUPERMARKETU ZA 30 KORUN, PROTOZE, VYDAVAT DALSICH DESET NAVIC BY RANILO MOU PENEZENKU DENNE TOLIK, ZE BYCH BRZY NEMEL ANI NA TEN CHLEBA. TAKZE PRIJEM JE ROZHODUJICI FAKTOR A HNED DODAM PROC. POKUD NEKDO VYDELAVA, MUZE SI DOVOLIT PLATIT SVE ZAMESTNANCE VICE. VICE PLACENI ZAMESTNANCI PAK MAJI MOZNOST VICE UTRACET A TIM PADEM NERESEJ CHLEBA O DESET KORUN DRAZSI, NEBOT JEJICH ZIVOTNI UROVEN JE NATOLIK DOBRA, ABY SI KOUPILI CHLEBA HEZKY PEKNE ZA TECH 40. ONI NA TO TOTIZ BUDOU DIKY DOBREMU PLATU MIT, TAK, JAKO NA SPOUSTU JINYCH VECI. PROTO I SAMOTNA EKONOMIKA POROSTE, VYROBCI BUDOU MIT VETSI ODBERY, TIM SE JIM ZVEDNOU PRIJMY A ZNOVU TAK BUDOU SCHOPNI VYPLACET SLUSNE MZDY.... A TAK TO JDE PORAD DOKOLA. BOHUZEL U NAS V CESKU SE JEN SYSLI A SYSLI, TEDY OJEBAVA A NIKDO NIKDY NAPR. NENASTARTOVAL PORADNOU MINIMALNI MZDU TREBA I DANOU ZAKONEM, A DALE SE ZIJE JAKO ZA TOTALITY. VSE CO NEJLEVNEJI, VSEM CO NEJMENSI PLATY, ABY NAS TO MOC NESTALO A ZBYLO NAM SYSLUM CO NEJVIC PRO SEBE. ZE? PAXE NELZE DIVIT, ZE LIDI PROSTE SETRI, STEJNE JAKO SIDI SAMOTNI VYROBCI, POTAZMO ZAMESTNAVATELE - SYSLOVE.
Právě že od Rozvadova na západ (a jih) je mnohem větší rozdíl mezi komoditním levným chlebem a "specialitním" - ať už v supermarketu, nebo (tím spíš) v pekařství. U nás stále není významná klientela pro poctivý produkt, už jsme na něj i zapomněli, takže i menší pekaři sází na lowcost. Když na malém městě bude 10-20% zákazníků kupovat nadstandard, a často spíš ze sousedské povinnosti, tak to moc rentabilní nebude.
No, ono je to kolikrát nutnost, protože lidé jsou sice málo citliví na cenu, ale velmi citliví na změnu. Zdražil benzín, takže doprava je dražší? Vyberte si zda zdražíte pečivo, nebo začnete šetřit jinde. Ověřeno v praxi, že lepší je šetřit jinde a teprve až za rok zdražit hodně a třebas dočasně zase péct kvalitní pečivo. Ono lidé vám mnohem spíše odpustí jedno zdražení o 2 Kč než 5 zdražení po 10 haléřích. Lidský mozek je takhle nastaven. Proto častěji výrobce sleví na kvalitě, nebo potichu zmenší množství (nebývaly tyhle oplatky donedávna větší?) Ono to možná souvisí s tím, že sebemenší zdražení lidi iniciuje k tomu znovu přehodnotit svou volbu, což je riziko, že místo vašeho výrobku zkusí jiný.
Souhlas. Loni jsem prestal konzumovat chleba (ostatni pecivo jiz driv), omezil jsem ryzi, nahradil je zvysenym mnozstvim zeleniny a citim se dobre. Pokud ale chcete obiloviny jist, tak doporucuju v podobe krupice - napr. kuskus, ktery lze skladovat velmi dlouho, pripravuje se rychle a je chutny.
No tak je potřeba natvrdo zarazit výrobu "lowcostu"... nasadit tak tvrdé normy, aby se do nich nízkonákladové náhražkové blevajzy prostě neměly šanci vejít (plus tisíciprocentní daň na "zlepšující přípravky", aby náhodou někoho nenapadlo, že je bude používat pokoutně). A ty si to, výrobče, vyřeš po svém: najdi levnější dodavatele, zvyš ceny, sniž náklady, nebo si spánembohem zkrachuj. Však ono už by se to celé nějak vystříbřilo. Nejhorší možný scénář vývoje je ten, že si lidé zase začnou péct chleba doma. A to se dá, to není při troše dobré vůle zase až takový problém. Každý víkend uhňácám dva bochníky a celý týden nám vydrží...
S "lowcostem" by nebyl problem, pokud by byl opravdu levny, coz zde neni. Tedy jako levnejsi alternativa ke kvalitnim potravinam.
Doporucuji ke shlednuti tento dil poradu Mate slovo
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10175540660-mate-slovo/212563230800007/
Zabavnejsi nez lecktery zabavny porad, zvlaste ten jeden pan :-) Podle toho poradu je uz asi jasne, v ktere fazi od vyroby po prodej je nejvetsi problem.
V ktere jine zemi nemaji ani jeden velky retezec domaci znacky ?
Taky jsem si poridil elektrickou pekarnu na chleba, ale i kdyz byl celkem dobry, tak to porad nebylo ono. Ted jsem nasel recept, ktery se mi osvedcil - udelam testo v pekarne, necham ho venku v hlubokem taliri kynout a roztopim troubu s jinym stejnym hlubokym talirem (nebo misou) uvnitr. aspon pul hodiny na maximum a mam v ni hrnecek s vodou. Kdyz ta voda vre klokotem, tak vytahnu rozpaleny talir, prehodim do nej testo a soupnu do trouby. Pecu asi 10 minut na max a 20 na sporo , na zaver zkusim paratkem, zda neni uvnitr jeste nedodelany, omasluju vodou a necham jeste chvilku dojit. Nadherne voni, kurka skvela, jenom nevim, jak dlouho vydrzi, protoze se zatim vzdycky hned snedl. Rekord byl 3 dny a to byl jeste jako novy (a podstatne lepsi nez novy z kramu).
Ten rozpaleny kameninovy talir vlastne funguje jako mikropec (naakumulovanym teplem) a bez nej to tak nefuguje - neudela se takova dobra kurka.
Z domácí pekárny se mi chleba vůbec nedrolí. Směsi nekupuji, dělám si sama. Chleba z obchodů jsem nejedla celá léta, co peču, se mohu umlátit. Je přesně takový, jaký popisuje pan pekař - kůrka zvoní, uvnitř měkký, vydrží v pláténku 10 dní. A chutná pořád výborně. ONy ty recepty u dom. pekáren jsou myslím na mouku 550 a když máte jinou, musíte si vychytat těsto z té své. Tak ať se zadaří.
to by me zajimalo, jaky je rozdil mezi pecivem co dela tato pekarna pro sve obchody a pro supermarkety. Osobne jsem toto pekarstvi nahradil pecivem z jinak bidneho diskontu Norma, neb mi prislo radove kvalitnejsi, chleba z MV se mi uz druhy den zacinal drolit. Tak cemu pak mate verit ze?
LIDE, UVEDOMTE SI PROSIM, ZE SUPERMARKET JE MISTO, KTERE NA VAS CHCE MAXIMALNE VYDELAT. PROTO MUSI NAKOUPIT CO NEJLEVNEJI OD VYROBCE, KTERY PRAVE PROTO MUSI SVUJ PRODUKT OSIDIT (V RAMCI URCITYCH SMERNIC), ABY BYL ZAROVEN SCHOPEN DODAT SUPERMARKETU SVUJ PRODUKT A ZAJISTIL SI TAK PRAVIDELNY ODBYT A UDRZET SVOU KONKURENCESCHOPNOST.
A, SUPERMARKET VAM NAHODI NEJVYSSI MOZNOU CENU, PROTOZE CHCE VYDELAT CO NEJVICE. A VYDELA I U TZV AKCNICH CEN, TY JSOU CASTO JEN DALSIM TRIKEM, KDY DOJDE KE SLEVNENI JIZ AUTOMATICKY PREDRAZENEHO SORTIMENTU, VY TO VSAK POCITITE JAKO SANCI NA VYHODNY NAKUP.
B, VYROBCE UDELA VSE PROTO, ABY PRODAL. VY SI OD NEJ NEKOUPITE TISIC BOCHNIKU JAKO SUPERMARKET. POKUD ALE BUDETE PREMYSLET NAD KVALITOU (PROTOZE DO PRAKTIK PRI VYROBE BOCHNIKU ZPRAVIDLA, POKUD NEJSTE PEKARI NEVIDITE) A BUDETE VERIT, ZE TEN DRAZSI JE LEPSI A FIN. SITUACE VAM TO DOVOLI, PAK PUJDETE A KOUPITE SI RADEJI TEN TZV. LEPSI NA KRAME PEKARNY.
PODSTATNE JE, ZE V OBOU PRIPADECH JEDNA STRANA VYDELAVA A DRUHA (KUPUJICI) JE OSIZENA. JEDNOU NA PENEZICH, PODRUHE NA KVALITE PRODUKTU.